Obsah
Herní průmysl neustále roste a těší se milionovému publiku po celém světě. Ať už hrajete pro radost nebo v profesionální e-sportovní rovině, gaming nabízí skvělý relax i různé nezapomenutelné zážitky ve virtuálních světech. Zároveň však čelí i častým předsudkům okolí, kdy hodně lidí vnímá hraní her jako ztrátu času. Případně jako něco, co nikdy nikomu nepřinese nic dobrého. Je to však pouze jeden z pohledů a většinou pochází ze strany těch, kteří se v hraní nevyznají, nebo jejich poslední hra byla Super Mario na staré vietnamské konzoli před dvaceti lety. Od té doby totiž svět her prošel doslova mílové kroky, díky kterým nabízí více, než kdykoliv předtím. Není to pouze zábava, ale také skutečný zdroj příjmů či různých benefitů.
V článku se dočtete o benefitech hraní her na tyto oblasti:
Zmíněné benefity podpoříme i vědeckým stanoviskem v podobě různých studií. Tak se tedy pohodlně usaďte, stiskněte START a nechte se unášet na vlně tohoto hravého článku.
Na jakém levelu začíná a končí hranice zdravého gamingu?
Než začneme, je potřeba říci, že není hraní jako hraní. Ne každé zasedání před počítač či konzoli totiž přináší benefity, bez kterých se nedá žít. Spíše platí, že to, zda hraní her váš health bar dobíjí nebo ničí, závisí na individuálním přístupu samotného hráče. Ten může být buď zdravý, nebo nezdravý, kdy hraní přináší zanedbávání ostatních aspektů života. Když se pomyslný gamepad chytí za špatný konec, hráč může gamingu propadnout. Tehdy zanedbává povinnosti, zapomíná na jiné koníčky nebo má problémy ve škole či práci, jejichž zdrojem je právě nadměrný čas strávený hraním. Myslí pouze na to, kdy konečně porazí toho náročného bosse, dosáhne levelu 20, nahromadí dostatek XP, dojde k dalšímu checkpointu nebo odemkne vysněnou zbraň, se kterou ovládne každou virtuální bitvu. [1]
My se však v článku budeme zabývat benefity hraní, které pramení ze zdravého přístupu ke gamingu. Ten může hráči místo nepříjemných hitů přinést do života zajímavý loot a osvěžující manu. V praxi to znamená, že hry tvoří pouze jeden z mnoha aspektů života. Kromě nich se hráč raduje i z jiných zájmů a samotné hraní je pozitivním zvykem, který neovlivňuje zdraví, osobní ani pracovní život. [2]
Hraní může mít dokonce i edukativní charakter. Jedná se o specifický segment her, které využívají například studenti nebo zaměstnanci specifických pozic jako policisté, zdravotníci či hasiči. Úkolem těchto her je naučit hráče konkrétní věci interaktivní formou. Dobrým příkladem je trenažér v autoškole. Ten účastníkům řidičského kurzu virtuálně předává první nejzákladnější zkušenosti za volantem ještě předtím, než si přesednou do skutečného auta. Mezi edukativní hry patří také populární aplikace Duolingo určená k učení různých jazyků jako angličtina, italština či francouzština. V případě dětí bývá oblíbený například Dragon Box, který je ponoří do dějů geometrie zábavnou formou. [3]
- Pokud vás zajímá více, jak může vypadat hraní v serióznější rovině, přečtěte si náš článek Co je e-sport a jak vypadá svět virtuálních sportovců.
- Pokud vás téma přístupu ke hraní zajímá více, nevynechte náš článek Zdravý a nezdravý přístup ke hraní: Čím se liší běžný hráč od e-sportovce?
Benefity hraní her
Najít však můžete mnohem více vzdělávacích her s různým zaměřením a pravidelně je využívají například i piloti. Nejedná se přitom pouze o letecký trenažér, ale i jiné komerční hry pro běžné hráče, které jim přinášejí lepší reflexy či různé jiné benefity. Ty si rozebereme níže.
1. Vyšší množství šedé mozkové hmoty
Širší veřejnost hráče často nespravedlivě vnímá jako nešikovné geeky v zamaštěných brýlích s uhry na tváři. O to více tuto komunitu může potěšit studie z roku 2015 zveřejněná na platformě Scientific Reports. Výzkumníci z University of Electronic Science and Technology of China a Macquarie University v Sydney se na gamery podívali pomocí skenu magnetické rezonance (MRI). Konkrétně analyzovali mozky 27 profesionálních e-sportovních hráčů, kteří mají na kontě úspěchy z mistrovství v League of Legends či DOTA2.
Skeny pak porovnávali s mozkovou aktivitou tzv. casuals, tedy rekreačních hráčů. Výsledkem je, že pravidelné hraní akčních her na profesionální úrovni zvyšuje množství šedé hmoty v mozku. Ta je zodpovědná za ovládání svalů, smyslové vnímání, inteligenci, plánování, emoce, rozhodování a další kognitivní funkce, které díky jejímu většímu množství mohou být ostřejší než u nehrající skupiny lidí. [4] [20]
Mohly by vás zajímat tyto produkty:
2. Lepší koordinace senzomotorických schopností
Senzomotorické schopnosti využíváme v momentech, kdy je nutná koordinace mezi zrakem a naším pohybovým ústrojím. Jedním z nejtypičtějších příkladů je jízda na kole nebo psaní. Senzomotorické schopnosti však mají vliv i na svalový tonus nebo schopnost vnímat tělo v prostoru ve vztahu k jiným objektům. Zvyšující se úroveň senzomotorických schopností nás pak posouvá ze základního levelu na level expert v konkrétní oblasti. Zároveň hovoří o tom, jak efektivně dokážeme provádět konkrétní úkoly, možná i bez toho, abychom o nich museli dlouho přemýšlet.
No a jednou z věcí, které mohou senzomotorické schopnosti podpořit, se ukazuje i hraní her. Konkrétně akčních, mezi které patří například Call of Duty nebo Counter Strike. Studie vedená psychology z University of Toronto sledovala skupiny dvou hráčů. První hrála střílečky z pohledu první osoby během šesti měsíců, každý den alespoň 2 hodiny. Druhou skupinu tvořili lidé, kteří nehrají hry, případně si zahrají velmi zřídka.
Účastníci výzkumu dostali pokyn, aby udrželi myší malý zelený kurzor ve středu bílého čtverce, který se po obrazovce pohyboval opakujícím se způsobem. Tento úkol tedy vyžadoval dobrou koordinaci zraku a pohybu ruky. Ke konci výzkumu hráči dosahovali lepších výsledků a při udržování kurzoru v cílové oblasti byli výrazně přesnější. [5]
3. Podpora manuálních dovedností prostřednictvím jemné motoriky
Většina her využívá ke svému ovládání joystick nebo klávesnici a myš. Hráči se tak postupně učí, ve kterém pořadí a kdy mají mačkat určité klávesy. Tato činnost se ukazuje jako prospěšná pro manuální dovednost. Studie z roku 2007 sledovala mladé začínající chirurgy, kteří hrávali videohry pravidelně nebo alespoň 3 hodiny týdně a jejich noobovské neboli nehrající kolegy.
Obě tyto skupiny byly porovnávány při nácviku laparoskopických operací a šití. Výsledky ukázaly, že chirurgové, kteří hrávali hry alespoň 3 hodiny týdně, dělali při zákrocích o 37 % méně chyb a byli o 27 % rychlejší. U pravidelných hráčů byly tyto výsledky ještě lepší se 47 % nižší chybovostí a vyšší rychlostí o 39 %.
Videohry tak mohou být zajímavým i praktickým nástrojem, který dokáže pomoci při rozvoji laparoskopických operačních schopností. Podporu jemné motoriky, tedy manuálních dovedností, však mohou ocenit i jiné profese, jako například automechanici, kadeřnice, švadleny a podobně. V běžném životě se hodí například v momentě, kdy potřebujete protáhnout nit jehlou, skládáte drobné částečky LEGA, hrajete hry na malém displeji mobilu bez použití gamepadu nebo chcete svému partnerovi zapnout minimalistický řetízek. [6]
4. Lepší kontrastní citlivost
Moderní 3D hry vyžadují často dobrou orientaci v okolním prostředí, čímž se u hráčů tato schopnost může postupně levelovat také v reálném životě. Toto tvrzení podporuje i studie z University of Rochester, která tvrdí, že střílečky z pohledu první osoby zlepšují prostorové vidění hráčů ve skutečném světě. Hráči mají navíc lepší kontrastní citlivost, která určuje, jak dobře člověk vidí. Gameři podílející se na výzkumu byli rozděleni do dvou skupin.
První hrála Unreal Tournament 2004 a Call of Duty 2, zatímco druhá se věnovala The Sims. Dobrovolníci odehráli 50 hodin během 9 týdnů. Na konci se ukázalo, že hráči akčních her dokázali o 43 % lépe rozeznat jemné odstíny šedé. V případě The Sims účastníci výzkumu neprokázali žádné zlepšení. Navzdory mnoha obavám z toho, že hraní her zhoršuje zrak, tak tato činnost nemusí být nutně škodlivá a má také své výhody. Pokud byste si chtěli podobný test udělat i vy, můžete vyzkoušet například tuto základní verzi. [7]
5. Podpora fyzické kondice
Nad tímto bodem se vám zřejmě zvedlo obočí. Asi každého totiž napadne, jak by hraní mohlo podporovat kondici, když jsou hráči během něj rozvalení na gauči nebo se hrbí na židli před počítačem? V tomto případě však máme na mysli specifický aktivní žánr her, který funguje díky tracingu kamery nebo VR sadě. Výhodou takového hraní je, že nesedíte a zapojujete pohyb celého těla.
Dalším plusem je široká dostupnost. Můžete hrát na PC, konzolích či dokonce na samostatném VR headsetu, jakým je například Oculus Quest. Na výběr přitom máte širokou nabídku titulů od bojových přes simulátory a sporty až po rytmické hry. Moderní VR novinky navíc nemusí spadat ani do žánru sportovních, abyste se u nich pořádně protáhli.
Skvělým příkladem je příběhová akční adventura Horizon Call of the Mountain na PlayStation VR2, jejíž nosnou část tvoří lezení po horách pomocí vašich rukou. Díky tomu si užijete dostatek pohybu a natahování, přičemž se budete soustředit na krásné horské výhledy, příběh i napínavou akci v postapokalyptickém světě ovládaném stroji. Aktivní žánr her by dokonce mohl být významný i pro starší populaci, která má často ze všech věkových skupin nejméně pohybu.
Přehled studií z roku 2020 ukázal, že aktivní videohry mohou zlepšit míru mobility a aktivity u adolescentů. V některých případech by mohly fungovat dokonce lepší, než klasické metody typu postavte se a ujděte pár kroků. Během hraní aktivních her se totiž pozornost soustředí na jiné aspekty a člověk se hýbe tak nějak podvědomě a čas mu utíká rychleji. [8]
6. Podpora duševního zdraví
Hry mohou být skvělým způsobem, jak si odpočinout od každodenních povinností, vypnout a relaxovat ve virtuálním světě na vlně zábavy. Kromě toho nám dokážou poskytnout čas na zpracování našeho dne či způsob, jak si dobít svůj health bar po náročném dni ve škole nebo práci. I díky tomu mají hry obrovský potenciál působit jako zdroj naší duševní pohody. Toto tvrzení podporuje i výzkum publikovaný v časopise JMIR Serious Games z roku 2021.
Ten sledoval vliv komerčních videoher na depresi, úzkost a jiné problémy duševního zdraví. Ukázalo se, že hraní může být přínosem podpory duševního zdraví zejména u lidí, kteří nemají přístup k jiným typům léčby, například kvůli vysokým nákladům. Studie zároveň hovoří o tom, že komerčně dostupné videohry dokázaly zmírnit příznaky deprese, mezi které patří například ztráta potěšení z něčeho. Tituly jako Minecraft či Animal Crossing: New Horizons navíc podpořily sociální propojení a snížily pocity osamělosti. Jedním dechem je však potřeba dodat, že videohry nenahradí klasickou terapii a mohou být spíše alternativním doplňkem na podporu mentálního zdraví. [9]
Se zvládáním náročného životního období mohou pomoci i adaptogeny, o kterých více prozradí náš článek Adaptogeny: Přírodní látky, které pomáhají zvládat stres.
7. Pozitivní vliv na kognitivní funkce
Dalším z dobrých aspektů hraní může být také pozitivní vliv na kognitivní funkce. Jsou to ty, díky nimž můžeme vnímat okolní svět. Příkladem je pozornost, schopnost vytvářet úsudek nebo řešit problémy, myšlení, paměť nebo používání řeči. V souvislosti s kognitivními funkcemi a hraním videoher máme k dispozici celou řadu různých studií, které podporují pozitivní efekt a říkají, že [10 – 14]:
- hraní moderních 3D her může zlepšit prostorovou paměť
- akční hry dokáží snížit reakční čas bez negativního vlivu na přesnost
- střílečky z pohledu první osoby mohou zlepšit mentální flexibilitu, což podporuje schopnost lépe se přizpůsobovat změnám, multitasking a rychlejší přepínání mezi úkoly.
- rychlé akční hry mohou zlepšit schopnost vizuálního zpracování, díky čemuž dokáží pomoci lépe identifikovat důležité informace a ignorovat rušivé vlivy, které jsou nepodstatné
- akční hry mohou zlepšit vizuální a sluchovou schopnost přesouvat pozornost na různé objekty, což je důležité například během čtení nebo procesu zpracování informací
Tato zjištění tak opět úspěšně bojují proti bossovi jménem stereotyp o tom, že gameři jsou pouze nešikovní geekové s velkými brýlemi a mastnými vlasy. Pokud si je představujete takhle, vaše iluze určitě zbourá i fakt, že mezi nejznámější hráče patří například představitel Supermana Henry Cavill, olympijský plavec Michael Phelps, agent 007 Daniel Craig, střílený hollywoodský herec Samuel L Jackson nebo samotná Captain Marvel a.k.a. Brie Larson. Ani jedno z těchto jmen do stereotypního profilu rozhodně nezapadá. [17]
8. Zlepšení reakčního času
Reakční rychlost je důležitá prakticky v každodenních situacích. Můžeme díky ní například v adekvátním čase dupnout na brzdu, když nám během jízdy do cesty vejde chodec. Oceníte ji také v případě, že se chystáte na pracovní pohovor a váš potenciální zaměstnavatel bude chtít rychlé a razantní odpovědi na své otázky. Lidé s lepší reakční rychlostí mají také vyšší šanci, že se jim například podaří zabít toho rychlého otravného komára, který jim v noci krouží nad hlavou nebo v poslední vteřině chytit sklenici, kterou neopatrně shodili z kuchyňské linky.
Dobrou zprávou je, že tento skill se dá trénovat. Pomoci mohou akční hry jako Call of Duty, God of War, GTA, Halo či DOOM. Jsou totiž plné dynamických sekvencí a scén, na které hráči musí reagovat mnohem rychleji, než jsou zvyklí reagovat na činnosti v běžném životě. No a díky tomu dokáží levelovat tuto schopnost i mimo hraní. Ukazuje to také metaanalýza 80 studií, které porovnávaly reakční čas hráčů a nehráčů v různých podmínkách. Výsledkem je, že hráči dokážou reagovat v průměru o 12 % rychleji a přesněji než lidé, kteří hry nehrají. [15]
Konkrétní e-sportovní výkon mohou pomoci zlepšit i nejlepší doplňky stravy pro hráče a e-sportovce.
9. Podpora při řešení problémů
Jednou z dalších superschopností videoher je i to, že podporují kreativitu a schopnost řešit problémy. Tento fakt vychází dokonce z úplného jádra her a na první pohled ho není nutné podporovat ani vědeckými studiemi. Opírá se totiž o to, že trénink dělá šampiony, a pokud sami hrajete delší dobu konkrétní hru, jistě víte, jak se v ní dokážete postupně zlepšovat. Totéž platí také v případě, že patříte k fanouškům hardcore souls her, kde usilujete o porážku těžkých bossů. Jistě si vzpomenete na mnoho situací, kdy jste museli přemýšlet nad taktikou boje jen proto, aby vaše naděje rychle zabila obrazovka GAME OVER!
Něco takového však zkušeného gamera nemůže rozházet. Proto jste se postupně poučili z chyb, zkoušeli různé věci a promysleli si další taktiku než se problém, který stál v cestě k dalšímu levelu, opravdu vyřešil. Nabídka her je aktuálně opravdu široká, moderní novinky jsou stále komplexnější a už to dávno není pouze o Tetrisu či Super Mariovi. Dnes hry vyžadují, aby si hráč postupně osvojil jejich mechaniky, učil se a nabyl širšího rozsahu dovedností, které ho dovedou k vítězství. Tato tvrzení podporují i vědci z University of South Carolina, kteří zjistili, že hry stimulují způsob, jakým hráči vnímají a zpracovávají okolní svět. Tím, že jsou zvyklí na řešení různých problémů ve virtuální světech, se zároveň zvyšuje pravděpodobnost, že nabyté skilly a perky aplikují i mimo hru. [16]
Objevte naše bestsellery:
10. Socializace a rozvoj týmové spolupráce
Společnost má často vůči hráčům předsudky a vnímá je jako lidi, kteří prosedí dny za počítačem nebo konzolí. Zároveň nemají mnoho přátel a ani s tou hrstkou se moc nesetkávají. Jistě, určitě by se v této komunitě našly i takové typy, ale realita je naštěstí jiná. Věděli jste dokonce to, že videohry mohou přispět k socializaci? Podle statistik IGI Global hraje totiž více než 70 % lidí se svými přáteli.
Během hraní jsou ve spojení přes headset a povídají si. Tato sociální interakce může dokonce přerůst i do témat mimo virtuální svět. Často se navíc odehrává i mimo hraní, například na komunitních fórech nebo chatech. Výjimkou nejsou ani různé komunitní eventy a e-sportovní turnaje, kde se hráči setkávají buď online, nebo fyzicky. Toto všechno má pozitivní efekt na socializaci.
Hraní přitom nemusí být pouze o soupeření. Na trhu je totiž mnoho kooperačních her, jako například Minecraft, Diablo IV či It Takes Two, kde úspěch hráčů závisí na vzájemné spolupráci. Na výběr jsou však také multiplayerové střílečky jako Call of Duty, Battlefield či Counter Strike 2, které vyžadují koordinaci minimálně dvou týmů s cílem porazit soupeře. Tento styl hraní může pomoci rozvíjet týmovou spolupráci, což potvrzuje i studie Brigham Young University, která sledovala 80 nově vytvořených týmů. V závěru zjistila, že lidé, kteří spolu hráli hry, byli v týmu o 20 % produktivnější ve srovnání s lidmi, kteří k rozvoji spolupráce využívali tradiční teambuildingové aktivity. [18]
Závěr
Videohry už dávno nejsou pouze dětskou aktivitou orientovanou na mačkání dvou tlačítek. Herní průmysl se vyvinul do miliardového byznysu a nabízí tituly, které mohou pozitivně ovlivnit několik aspektů vašeho života. Často se přitom jedná o tvrzení podpořená vědeckými studiemi, která prokázala několik zajímavých benefitů. Příkladem je lepší prostorové vidění, podpora mentálního zdraví či snížení reakčního času, což můžete ocenit nejen během řízení. Hraní her navíc může být skvělým prostředkem na trénink různých profesí jako chirurgové či piloti. Toto vše dělá z videoher aktivitu, která může pozitivně obohatit váš život v jakémkoliv věku.
Pokud vám někdo tvrdí, že hry jsou výhradně dětskou aktivitou nebo ztrátou času, podělte se s ním o tento článek, který ho přesvědčí o opaku. Zároveň nám nezapomeňte napsat do komentářů, které hry máte nejraději.
[1] Smitha Bandari - Is Video Game Addiction Real? – https://www.webmd.com/mental-health/addiction/video-game-addiction
[2] Cam Adair - Healthy Gaming Habits for Kids, Teens and Adults – https://gamequitters.com/healthy-gaming-habits/
[3] Why your children really should play videogames – https://www.iberdrola.com/talent/benefits-video-games-learning
[4] Diankun Gong, Hui He, Dongbo Liu, Weiyi Ma, Li Dong, Cheng Luo & Dezhong Yao - Enhanced functional connectivity and increased gray matter volume of insula related to action video game playing – https://www.nature.com/articles/srep09763
[5] Davood G Gozli, Daphne Bavelier, Jay Pratt - The effect of action video game playing on sensorimotor learning: Evidence from a movement tracking task – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/25318081/
[6] James C Rosser Jr, Paul J Lynch, Laurie Cuddihy, Douglas A Gentile, Jonathan Klonsky, Ronald Merrell - The impact of video games on training surgeons in the 21st century – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/17309970/
[7] Action Video Games Improve Vision, New Research Shows – https://www.sciencedaily.com/releases/2009/03/090329143326.htm
[8] Wanda M. Williams, Cynthia G. Ayres - Can Active Video Games Improve Physical Activity in Adolescents? A Review of RCT – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7013707/
[9] Magdalena Kowal, Eoin Conroy, Niall Ramsbottom, Tim Smithies, Adam Toth, Mark Campbell - Gaming Your Mental Health: A Narrative Review on Mitigating Symptoms of Depression and Anxiety Using Commercial Video Games – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/34132648/
[10] Gregory D. Clemenson and Craig E.L. Stark - Behavioral/Cognitive Virtual Environmental Enrichment through Video Games Improves Hippocampal-Associated Memory – https://www.jneurosci.org/content/35/49/16116
[11] Matthew W.G. Dye, C. Shawn Green, and Daphne Bavelier - Increasing Speed of Processing With Action Video Games – https://journals.sagepub.com/doi/10.1111/j.1467-8721.2009.01660.x
[12] Lorenza S. Colzato, Wery P. M. van den Wildenberg & Bernhard Hommel - Cognitive control and the COMT Val Met polymorphism: genetic modulation of videogame training and transfer to task-switching efficiency – https://link.springer.com/article/10.1007/s00426-013-0514-8
[13] C.S. Green, D. Bavelier - Action-Video-Game Experience Alters the Spatial Resolution of Vision – https://journals.sagepub.com/doi/10.1111/j.1467-9280.2007.01853.x
[14] Sandro Franceschini, Piergiorgio Trevisan, Luca Ronconi, Sara Bertoni, Susan Colmar, Kit Double, Andrea Facoetti & Simone Gori - Action video games improve reading abilities and visual-to-auditory attentional shifting in English-speaking children with dyslexia – https://www.nature.com/articles/s41598-017-05826-8
[15] The Effects of Video Games on Reaction Times – http://i-rep.emu.edu.tr:8080/xmlui/bitstream/handle/11129/5251/Aktuutku.pdf?sequence=1
[16] David Corso - A Review of Video Game Effects and Uses – https://sc.edu/about/offices_and_divisions/research/news_and_pubs/caravel/archive/2014/2014-caravel-video-games.php
[17] Mark Griffiths, Daria J. Kuss, Angelica B. Ortiz de Gortari - Videogames as Therapy: A Review of the Medical and Psychological Literature – https://www.igi-global.com/chapter/videogames-therapy-review-medical-psychological/78017
[18] Mark J. Keith - Team Video Gaming for T eam Video Gaming for Team Building: E eam Building: Effects on T ects on Team Performance – https://aisel.aisnet.org/cgi/viewcontent.cgi?article=1115&context=thci
[19] HARJIT KEANU SINGH - 10 Celebrities You Didn't Know Were Gamers – https://www.thegamer.com/celebrities-that-are-gamers-list/#brie-larson-39-s-favourite-is-legend-of-zelda-breath-of-the-wild
[20] Anthony A. Mercadante; Prasanna Tadi - Neuroanatomy, Gray Matter – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK553239/
Přidat komentář