Dietní nápoje: Jaký mají vliv na zdraví a pomohou při hubnutí?

Dietní nápoje, nazývané také nízkoenergetické, jsou častou záchranou mnohých z nás, když potřebujeme sáhnout po něčem sladkém, ale chceme se vyhnout klasickému cukru. Nemají kalorie, a tak jsou jako takové světlo na konci tunelu například v průběhu hubnutí, kdy bojujeme s kalorickým deficitem. Znamená to však, že jich můžeme vypít kolik jen chceme? Cukr sice neobsahují, ale mají v sobě mnoho jiných látek, kterým vedou často diskutovaná sladidla. Jak je to tedy se zdravým příjmem těchto nápojů?

Co jsou nízkoenergetické nápoje?

Do této skupiny nápojů patří ty se sníženým obsahem cukru, ale nazývají se tak i nápoje bez cukru, o kterých si dnes povíme více. Ty možná znáte i pod názvem dietní nápoje. Můžeme mezi ně zařadit prakticky všechny ty, které chutnají sladce, ale neobsahují cukr ani žádný jiný zdroj energie (kalorií). Namísto cukru jsou ochucené neenergetickými sladidly. Jde tak o různé light verze kolových nápojů, limonád, ochucených minerálních vod a dalších tekutin. Prakticky každý známý nápoj, jako je například Coca-Cola, Sprite či Fanta, má už dnes svou verzi bez cukru.

Díky nulové či zanedbatelné energetické hodnotě jsou oblíbenou alternativou nápojů slazených cukrem a sáhneme po nich tehdy, když se například snažíme zhubnout nebo jen nechceme přijímat zbytečně mnoho jednoduchého cukru. Rozdíl v energetické hodnotě je totiž celkem výrazný. Například klasická Coca-Cola obsahuje cca 11 g cukru / 100 ml a 45 kcal / 100 ml. Varianty bez cukru v podobě Coca-Coly Zero nebo Light však mají 0 g cukru a 0 kalorií. Sladkou chuť jim propůjčují umělá sladidla, přičemž kromě nich obsahují i různé další látky.

Jaké látky typicky obsahují dietní nápoje?

• sladidla
• barviva
• oxid uhličitý
• konzervanty
• organické kyseliny (dodávají nápoji kyselou chuť) 

V článku se dočtete o těchto umělých sladidlech:

Proč jsou dietní nápoje tak oblíbené?

Absence cukru a zanedbatelný nebo dokonce žádný obsah kalorií budí dojem, že tyto nápoje jsou skvělou volbou, když se snažíte žít zdravě. Jsou vnímány jako ideální alternativa běžných nápojů, a to zejména v případě, že se snažíme zhubnout nebo jen nedostávat do sebe prázdné kalorie. Jsou oblíbené i v kruhu diabetiků a lidí, kteří si potřebují hlídat hladinu cukru v krvi (glykémii).

Všechno zmíněné však může občas vyvolávat představu, že si jich můžeme dopřát kolik jen chceme a s klidným svědomím na nich postavit svůj pitný režim. To však není úplně pravda. I v tomto případě totiž platí, že nadměrný příjem některých látek, které obsahují nízkoenergetické nápoje, se může odrazit na našem zdraví. Známý je například vliv různých organických kyselin (např. kyseliny fosforečné) na zubní sklovinu a kosti. Samostatnou kapitolou jsou neustále diskutovaná a zkoumaná sladidla, která podle doteď vykonaných výzkumů mohou ovlivňovat například naši střevní mikrobiotu. [11,13]

Co jsou neenergetická sladidla, a které z nich najdeme v dietních nápojích nejčastěji?

Neenergetická sladidla jsou látky, které mají sladkou chuť, ale neobsahují žádný cukr ani energii. Většinou jsou dokonce výrazně sladší a mají vyšší sladivost než klasický cukr. Proto nám na dosažení požadované sladké chuti stačí poměrně malá množství. Naše tělo ve většině případů tato sladidla dokonce vůbec nezpracuje. Uspokojí tak naše chuťové pohárky, projdou tělem a nakonec jsou z něj vyloučeny v nezměněné podobě.

Další skupinou sladidel jsou energetická sladidla, mezi něž patří například xylitol nebo oblíbený čekankový sirup. Ty sice obsahují kalorie, ale většinou v menším množství než cukr. Tato sladidla se však v dietních nápojích používají mnohem méně než ta neenergetická.

2. Aspartam

Aspartam (E951) se skládá ze dvou aminokyselin, fenylalaninu a kyseliny asparágové. Toto sladidlo je zhruba 200x sladší než cukr. Není však vhodný k tepelné úpravě, protože je tepelně nestabilní a působením tepla získává hořkou chuť. I navzdory tomu je však rozšířený v mnohých potravinových výrobcích, jako jsou kromě light nápojů například žvýkačky, dezerty nebo zmrzliny. Vyhýbat by se mu však měli lidé, kteří trpí fenylketonúriou, tedy ti, jejichž tělo nedokáže zpracovat aminokyselinu fenylalanin, který vzniká metabolizací fenylalaninu. Stanovená hodnota ADI pro zdravého člověka je 40 mg/kg TH. Osoba s hmotností 70 kg tak může bezpečně přijmout až 2800 mg, přičemž běžný příjem představuje zhruba 14-287 mg, což je hluboko pod hodnotou ADI. [4,7,15]

3. Cyklamát

Cyklamát (E952) má v porovnání s ostatním sladidly poměrně nízkou sladivost (je 30x vyšší než sladivost cukru). Zároveň má mírně hořkou chuť, proto ho běžně najdeme v kombinaci s jinými sladidly. Ačkoliv byl jistou dobu zakázaný kvůli možným karcinogenním účinkům, dnes je považovaný za bezpečný. Studie, které poukazovaly na riziko vzniku rakoviny močového měchýře byly totiž dělané na hlodavcích a navíc s použitím vysokých dávek cyklamátu. Studie u lidí však takové riziko nepotvrdily. Jeho akceptovatelná denní dávka je 7 mg/kg TH, což pro 70kg člověka představuje 490 mg. Průměrný denní příjem je zhruba 28-168 mg. [4,7,16]

4. Neotam

Neotam (E961) se chemicky podobá aspartamu, ale jeho sladivost je až 7000-13 000x vyšší než u sacharózy. Jeho chuť je podobná klasickému cukru a dokonce má schopnost všeobecně zlepšovat chuťové vlastnosti potraviny. Toto sladidlo se v těle metabolizuje, ale na rozdíl od aspartamu se z něj neuvolňuje fenylalanin, a tak ho mohou konzumovat i lidé s fenylketonúrií. Jeho ADI je stanované na 2mg/kg TH. Pro 70kg člověka je to 140 mg sladidla, zatímco průměrný příjem se pohybuje okolo 3,5-12 mg. [4,7]

Mohly by vás zajímat tyto produkty:

5. Sacharin

Sacharin (E954) je první uměle vytvořené sladidlo a má až 300x sladší chuť než sacharóza. Můžete ho znát ve formě malých tabletek nebo prášku, které se typicky prodávají jako sladidlo pro osoby s cukrovkou. I u tohoto sladidla se vědci určitou dobu domnívali, že by mohlo být karcinogenní (konkrétně zvyšovat riziko rakoviny močového měchýře). To však bylo následně vyvrácené. Původní studie byly totiž dělané na myších a výzkumy na lidech tyto domněnky vyvrátily. Nyní je používání sacharinu považované za bezpečné. Jeho ADI je 2,5 mg/kg TH. Osoba s tělesnou hmotností 70 kg tak může denně přijmout 175 mg, přičemž průměrná dávka se pohybuje okolo rozmezí 7-140 mg. [4,7]

6. Sukralóza

Sukralóza (E955) je 500-600x sladší než sacharóza. Na rozdíl od většiny sladidel nemá žádnou nepříjemnou pachuť, díky čemuž je v potravinářství nejvíce využívaná. Můžete ji dokonce koupit jako samostatné sladidlo ve formě kapek nebo v kombinaci s jinými v různých sirupech a dalších výrobcích. Ani sukralóza není v těle metabolizovaná. Po snězení je rychle vstřebaná a vyloučená v nezměněné podobě. ADI pro sukralózu je 5mg/kg TH/den. Osoba se 70 kg tak může přijmout 350 mg sladidla, zatímco průměrný denní příjem je okolo 7-140 mg. [4,7]

7. Steviosidy

Steviosidy, nazývané i steviol-glykosidy (E960), jsou látky sladké chuti, které pochází z rostliny s názvem stévia sladká. Jsou tak oblíbené kvůli svému přírodnímu původu, jako i sladivosti, která je přibližně 200-300x vyšší než u cukru. Podobně jako sukralóza je na trhu ve formě různých kapek, prášku nebo tablet, které můžete použít na slazení pokrmů a nápojů. Hodnota ADI je 4 mg/kg TH. Zatímco 70 kg člověk si tak může dopřát 280 mg denně, běžný příjem je zhruba 91-238 mg. [17]

Více o vlastnostech, výhodách a zdravotních účincích stévie vám prozradí článek Stévie: 100% přírodní sladidlo s množstvím zdravotních výhod.

Přehled neenergetických sladidel a jejich vlastností

Sladidlo	E označení	Sladivost	ADI (mg / kg tělesné hmotnosti)	Odhadovaný denní příjem (mg / kg TH)
Acesulfam K	E950	180-200× sladší než cukr	9 mg / kg TH	0,2-1,7 mg / kg TH
Aspartam	E951	200× sladší než cukr	40 mg / kg TH	6,8 mg / kg TH
Cyklamát	E952	30× sladší než cukr	7 mg / kg TH	0,4-2,4 mg / kg TH
Neotam	E961	7 000-13 000× sladší než cukr	2 mg / kg TH	0,05-0,17 mg / kg TH
Sacharin	E954	300× sladší než cukr	2,5 mg / kg TH	0,1-2 mg / kg TH
Sukralóza	E955	500-600× sladší než cukr	5 mg / kg TH	0,1-2 mg / kg TH
Steviosidy	E960	200-300× sladší než cukr	4 mg / kg TH	1,3-3,4 mg / kg TH

Škodí sladidla zdraví nebo mají i ony místo v jídelníčku?

Asi bychom našli jen velmi malé množství látek, které nemají v nadměrných množstvích negativní účinky na zdraví. I v případě sladidel tak platí, že kdybychom je konzumovali v nepřiměřených dávkách, mohli bychom zřejmě objevit určité nežádoucí účinky. Všechny sladidla schválená FDA a EFSA tak mají stanovené hodnoty ADI, které udávají jejich akceptovatelný denní příjem a v rámci těchto mezí jsou považována za bezpečné pro zdraví.

Dokonce i tyto hodnoty je však běžným stravovacím režimem velmi těžké dosáhnout, a tak není potřeba se obávat, že bychom běžnou stravou mohli tato množství překročit a způsobit si zdravotní problémy. Stále platí, že naše strava by měla být pestrá, co nejvíce založená na čerstvých základních surovinách a základem pitného režimu by měla být voda. Problémem by už mohlo být, kdybychom stravovací a pitný režim postavili na potravinách a litrech nápojů s těmito sladidly.

Pokud vás zajímají i další druhy sladidel, přečtěte si náš článek Náhrady cukru – které sladidlo je pro vás nejvhodnější?

Vliv nízkoenergetických nápojů na zdraví

Dietní nápoje obsahují kromě zmiňovaných sladidel i další složky, jako jsou například organické kyseliny nebo konzervanty. Vědci sledují vliv těchto nápojů na zdraví a ukazuje se, že mohou mít potenciálně nežádoucí účinky na některé oblasti našeho zdraví.

1. Zdraví zubů

Na zuby a jejich zdraví se častokrát zapomíná, přitom je to ta část těla, která přichází do kontaktu se vším, co sníme nebo vypijeme. Mnohé z potravin a nápojů mohou mít na zuby negativní efekt a dietní nápoje nejsou výjimkou. Jejich běžnou složkou jsou totiž různé organické kyseliny, které nápojům dodají kyselou chuť. Zároveň však mohou podporovat vznik zubní eroze. Při ní dochází k poškození zubní skloviny a objevuje se tehdy, kdy je prostředí v ústech dlouhodobě kyselejší (když je nízké pH).

Největším rizikem je opakované pití těchto nápojů v průběhu dne, protože tělo nemá čas vrátit pH v ústech na optimální hladinu. Proto je vhodné pít tyto nápoje nejen v malých množstvích, ale dát si zároveň pozor na to, abychom si malé množství dopřáli ideálně jednorázově. [13]

2. Zdraví kostí

Nadměrný příjem těchto nápojů má pravděpodobně negativní vliv i na stav kostí. Jedná se zejména o kolové nápoje s obsahem kyseliny fosforečné, která může zřejmě podporovat jejich demineralizaci. Při ní se nadměrně uvolňuje vápník uložený v kostech, čímž se snižuje jejich hustota a pevnost. Kolové nápoje navíc obsahují kofein, který může snižovat vstřebávání vápníku do krve. Nadměrný příjem těchto nápojů by tak mohl pravděpodobně zvyšovat riziko osteoporózy (řídnutí kostí), a proto je vhodné dopřát si je jen příležitostně. [5]

3. Kardiovaskulární zdraví

Studie dávají do souvislosti i dietní nápoje a kardiovaskulární zdraví. Pravděpodobně to není tak, že by tyto nápoje přímo poškozovaly srdce a cévy, ale mohou na ně působit skrz různé jiné mechanismy. Například zmiňovaná sladidla mohou pravděpodobně ovlivňovat metabolismus glukózy, inzulinovou citlivost nebo složení střevní mikrobioty, což má následně vliv na zdraví srdce a cév. [6]

Samotnou konzumaci dietních nápojů však určitě nemůžeme považovat za hlavní faktor, který ovlivňuje naše srdeční zdraví. Celkové stravovací návyky, pohybová aktivita nebo genetické predispozice hrají podstatnější roli.

4. Trávicí trakt 

Pití dietních nápojů může ovlivnit i naše trávení. V tom hraje roli například jejich sycení oxidem uhličitým. Jen těžko totiž narazíte na slazený nízkokalorický nápoj bez bublinek. Právě bublinky tvořené oxidem uhličitým však mohou někomu s citlivějším trávením znepříjemnit den. Mohou totiž způsobovat plynatost nebo zhoršovat příznaky gastroezofageálního refluxu (známý jako pálení žáhy). Pokud je to případně i váš případ a jste zvyklí na pravidelné pití těchto nápojů, mohlo by stát za zkoušku je na určitou dobu omezit. [2]

5. Střevní mikrobiota

V poslední době se často mluví o sladidlech a jejich vlivu na složení střevní mikrobioty. Její optimální složení je totiž důležité pro naše celkové zdraví. Může ovlivňovat nejen zdraví trávicího traktu, ale například i funkci imunity nebo psychiky. [1]

Ve studiích bylo pozorované, že sladidla obsažená v nízkoenergetických nápojích, a to zejména sacharin a sukralóza, se zřejmě mohou podílet na snižování množství prospěšných bakterií ve střevech. To dává prostor rozmnožování škodlivých bakterií, které mohou mít za následek nejen zhoršené trávení, ale i jiné zdravotní těžkosti. [8,11]

6. Vliv na hladinu cukru v krvi

Jelikož sladidla nejsou cukr, nemohou se stejně jako on vstřebat do krve a zvyšovat glykémii (hladinu cukru v krvi). Navzdory tomu se však zdá, že určitým způsobem jeho hladinu přeci jen ovlivňují. Může za to pravděpodobně hormon inzulin, který tělo vylučuje nejen po vstřebání cukru do krve, ale i jako reakci na chuť nebo vůni jídla. Tak se zdá, že samotná sladká chuť nápojů s obsahem sladidel může zřejmě podporovat produkci inzulinu. Ten může následně snižovat hladinu cukru v krvi (pomáhá s přesunem glukózy v krvi do buněk).

Některé studie tak dávají do souvislosti sladidla a podporu apetitu a chutí na sladké. Když totiž hladina cukru v krvi klesne, ale žádný cukr z potravy nepřichází, aby ji vrátil do normální hladiny, tělo si ho může žádat právě ve formě chuti na sladké. Sladidla mohou mít zároveň zřejmě vliv na vylučování jiných hormonů (např. GLP-1). které nám oznamují pocit hladu. Tyto účinky však stále nejsou úplně prozkoumané, a tak se určitě nedá s jistotou říct, že sladidla zvyšují apetit nebo chuť na sladké. [5]

Zajímavé je, že některá sladidla mohou mít pravděpodobně i opačný efekt, a to je vliv na zvýšení glykémie. Může za to zřejmě jejich vliv na složení střevní mikrobioty, která následně působí na hladinu cukru v krvi. Tento účinek je však velmi komplexní a stále není úplně prozkoumané, co všechno v něm má prsty. Proto je potřebné ještě další bádání na to, abychom dostali přesnější odpovědi. Diabetici a další lidé, kteří si hlídají hladinu glykémie, by však měli konzumovat tyto nápoje s mírou. [11,12]

Jsou dietní nápoje vhodné při hubnutí?

Nízkoenergetické nápoje jsou v první řadě vnímané jako skvělý pomocník, když se neumíme vzdát sladkých nápojů, ale zároveň potřebujeme omezit příjem cukru a kalorií. Toho můžeme pomocí nich dosáhnout, přičemž se ale nemusíme zbavovat oblíbené sladké chuti. Jsou tak výhodné při hubnutí, protože mohou pomoci snížit celková energetický příjem a dosahovat kalorického deficitu, který je nutný pro úspěšnou redukci tělesné hmotnosti. V nápojích s obsahem cukru se totiž skrývá překvapivě velká nálož energie a když je odstraníme z jídelníčku, můžeme výrazně snížit celkový příjem kalorií.

Obsah kalorií a cukru v nápojích slazených cukrem

Nápoje slazené cukrem	Nápoje slazené cukrem	Množství cukru / 500 ml
Coca-Cola	225 kcal	56 g (cca 11 kostek cukru)
Fanta	140 kcal	34,5 g (cca 7 kostek cukru)
Slazená minerálka	100 kcal	25 g (cca 5 kostek cukru)
Ledový čaj	100 kcal	22,5 g (cca 4 – 5 kostek cukru)

Obsah kalorií a cukru v nápojích bez cukru

Nápoje bez cukru	Energetická hodnota / 500 ml	Množství cukru / 500 ml
Coca-Cola	1 kcal	0 g
Fanta	5 kcal	0 g
Slazená minerálka	5 kcal	0 g
Ledový čaj	5 kcal	0 g

Pokud jsme tedy zvyklí vypít denně například litr klasické Coca-Coly a vyměníme ji za Zero nebo Light verzi, svůj denní příjem energie snížíme až o 450 kcal. Za měsíc tak ušetříme cca 13 500 kcal, což se rovná energii uložené v 1,85 kg tělesného tuku (1 kg tuku má 7 700 kcal). Při denním pití klasických sladkých nápojů bychom tak jednoduchým odstraněním jednoho litru mohli zhubnout téměř 2 kg tělesného tuku.

Ačkoliv některé studie hovoří o tom, že by sladidla mohla podporovat apetit, stále platí, že mnozí je používají jako pomůcku právě při zahnání chutí na sladké. V daném momentě totiž zkrátka pomohou oklamat naše chuťové pohárky a dopřát nám dávku žádané sladké chuti, ale přitom nezvýší energetický příjem. Tyto nápoje tak mohou pomoci například zjednodušit dietu a dopřát nám sladkou chuť ve chvílích, kdy se potřebujeme vyhýbat cukru a vysokoenergetickým potravinám. [14]

Výsledky některých studií však poukazují i na jejich možný negativní vliv. V jedné meta-analýze se dokonce ukázalo i jejich spojení s vyšším rizikem obezity. Jedním z vysvětlení může být právě zmiňovaný možný vliv sladidel na vylučování inzulinu nebo hormonů, které signalizují hlad. Sladidla tak mohou zřejmě u některých lidí vést z dlouhodobějšího hlediska k vyššímu příjmu kalorií a následnému nárůstu hmotnosti. [9,10]

Dietní nápoje nám tak mohou pomoci například s hubnutím, ale když to s nimi přeženeme, mohou se obrátit proti nám. Proto je důležité, aby byly součástí dobře sestaveného pestrého a vyváženého jídelníčku.

Patří nízkoenergetické nápoje do jídleníčku?

Určitě vás nepřekvapí, že stále platí, že základním stavebním kamenem pitného režimu každého z nás by měla být čistá voda. Tu můžeme doplnit o minerální vody nebo například neslazené čaje. Pitný režim si můžeme přípravně zpestřit i šálkem kávy. Naopak, nápojům s cukrem bychom se měli co nejvíce vyhýbat. Nízkoenergetické nápoje bychom mohli postavit na místo někde uprostřed tohoto žebříčku. Neobsahují cukr a tak nemají tolik negativ jako klasické slazené nápoje, ale zdá se, že nějaké nežádoucí účinky v nadměrném množství přeci jen mají. Proto by měly ideálně sloužit jako příležitostní zpestření jídelníčku, které si občas dopřejeme když máme chuť na sladký nápoj.

Jako vždy je to však individuální a může se stát, že tyto nápoje pro vás opravdu nejsou vhodnou variantou. Důvodem může být například zmíněná vyšší citlivost vašeho trávení a problémy s plynatostí při pití těchto nápojů. Stejně tak je možné, že zjistíte, že dietní nápoje vám nepomáhají zahnat chuť na sladké, ale naopak máte dojem, že ji zvyšují. V té chvíli je určitě vhodné zvážit, zda vám za to jejich příjem stojí. Pokud vás však nic podobného netrápí, není důvod si tyto nápoje zakazovat. Když jsou základem pitného režimu jiné tekutiny a tyto nápoje si dopřáváte v malých množstvích (například 2-3 sklenice koly týdně), není to problém.

Zároveň je můžete použít jako takovou berličku při snižování množství cukru v jídelníčku a přechodu na zdravější pitný režim. Když jste byli zvyklí na klasické slazené nápoje, nemusíte hned přejít na čistou vodu. Kromě toho, že si vodu můžete ochutit například citronem nebo bylinkami, můžete nápoje slazené cukrem částečně nahradit těmito light verzemi.

Co si z toho vzít?

Nízkoenergetické nápoje jsou jednoduše tou součástí jídelníčku, kterou vnímáme jako sladkou odměnu. Ta uspokojí sladké chutě, ale nedodá nám žádný cukr ani kalorie. Ve výzkumech se ukazuje, že tyto nápoje mohou být skutečně dobrým pomocníkem při dietě a uspokojit například chutě na sladké. Naopak při nadměrném příjmu však mohou mít nepříznivé účinky, jako je vliv na trávení nebo dokonce zvyšování chuti na sladké. JE to však velmi individuální a nadále tak platí, příležitostní pití těchto nápojů je v pořádku.

Zdroje:

[1] BULL, M.J. - PLUMMER, N.T. Part 1: The Human Gut Microbiome in Health and Disease. – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4566439/

[2] CORMIER, R.E. Abdominal Gas. In WALKER, H.K. et al. – http://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK417/

[3] EFSA PANEL ON FOOD ADDITIVES AND NUTRIENT SOURCES ADDED TO FOOD (ANS) Safety of the proposed extension of use of acesulfame K (E 950) in foods for special medical purposes in young children. – https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.2903/j.efsa.2016.4437

[4] FITCH, C. - KEIM, K.S. Position of the Academy of Nutrition and Dietetics: Use of Nutritive and Nonnutritive Sweeteners. – https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S2212267212003255

[5] FUNG, T.T. et al. Soda consumption and risk of hip fractures in postmenopausal women in the Nurses’ Health Study. – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/25099544/

[6] KRITTANAWONG, C. et al. Sugar-Sweetened and Artificially Sweetened Beverages Consumption and Risk of Cardiovascular Health. – https://www.amjmed.com/article/S0002-9343(22)00737-9/fulltext

[7] MORTENSEN, A. Sweeteners permitted in the European Union: safety aspects. – https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/17482970600982719

[8] PANG, M.D. et al. The Impact of Artificial Sweeteners on Body Weight Control and Glucose Homeostasis. – https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fnut.2020.598340

[9] PETERS, J.C. et al. The effects of water and non‐nutritive sweetened beverages on weight loss and weight maintenance: A randomized clinical trial. – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4744961/

[10] QIN, P. et al. Sugar and artificially sweetened beverages and risk of obesity, type 2 diabetes mellitus, hypertension, and all-cause mortality: a dose-response meta-analysis of prospective cohort studies. – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32529512/

[11] RUIZ-OJEDA, F.J. et al. Effects of Sweeteners on the Gut Microbiota: A Review of Experimental Studies and Clinical Trials. – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30721958/

[12] SUEZ, J. et al. Artificial sweeteners induce glucose intolerance by altering the gut microbiota. – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/25231862/

[13] TAHMASSEBI, J.F. et al. Soft drinks and dental health: A review of the current literature. – https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0300571204001885

[14] WILK, K. et al. The Effect of Artificial Sweeteners Use on Sweet Taste Perception and Weight Loss Efficacy: A Review. – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8954878/

[15] Aspartame | EFSA. – https://www.efsa.europa.eu/en/topics/topic/aspartame

[16] Revised opinion on cyclamic acid and its sodium and calcium salts. – https://www.sweeteners.org/scientific_studies/revised-opinion-on-cyclamic-acid-and-its-sodium-and-calcium-salts/

[17] Scientific Opinion on the safety of steviol glycosides for the proposed uses as a food additive | EFSA. – https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/1537