Co je BMI, jaké jsou jeho nedostatky a jak jej vypočítat?

Body Mass Index, zkracovaný na jednoduché BMI, je jedním z ukazatelů zdraví, které by nám měly říct, jestli vážíme málo, tak akorát nebo až příliš a měli bychom zhubnout. Možná jste si ho už sami někdy počítali a zjistili jste, že výsledek stoprocentně neodpovídá skutečnosti. Například u takových kulturistů často ukazuje nadváhu nebo dokonce obezitu.

Co si o něm tedy myslet? Měli bychom věřit hodnotě BMI a používat ji, když si chceme kontrolovat hmotnost a zdraví?

Co je BMI?

Body Mass Index, který znáte nejčastěji pod zkratkou BMI, je jednoduchý nástroj pro hodnocení tělesné hmotnosti. Číslo, které obdržíte z výpočtu BMI, vám dá základní obraz o tom, jak je vaše váha v souladu s výškou. Jedná se o jednoduchý a rychlý výpočet, díky čemuž je zřejmě stejně populární a často používaný. V roce 1830 ho vymyslel belgický statistik a matematik Adolphe Quetelet. Vědci totiž potřebovali metodu, která by dokázala rychle a efektivně poskytnout představu o tom, jakou hmotnost mají lidé v populaci, a tak získat obraz i o jejich zdravotních rizicích. BMI dokáže jednak zmapovat výskyt obezity, ale zároveň i podváhy, což je obzvláště důležité v rozvojových zemích. ^[4,8]

Dnes dokážeme na základě BMI například říci, že v roce 2019 mělo zhruba 59 % dospělých obyvatel zemí Evropské unie nadváhu nebo obezitu. Podíl byl přitom vyšší u mužů (63 %) než u žen (54 %). Podle těchto výsledků a statistik pak mohou země vymyslet strategii, jak si s problémem poradit. ^[17]

Právě k takovému sledování populace bylo BMI určeno již při svém vzniku. Pro hodnocení hmotnosti a předvídání zdravotních problémů u jednotlivců se začal používat až postupem času. Právě tam se ovšem zároveň ukazují jeho největší nedostatky. Podstatně totiž zanedbává individuální rozdíly mezi lidmi, jako je například rozložení tuku v těle, věk nebo pohlaví. To vše je přitom velmi důležité k tomu, abychom dokázali říci, jestli nám hrozí větší zdravotní riziko kvůli naší tělesné hmotnosti.

Jak vypočítat BMI?

Výpočet BMI je velmi jednoduchý. Potřebujete vědět jen svou tělesnou hmotnost v kilogramech, výšku v metrech a použít tento vzorec:

BMI = tělesná hmotnost (kg)/výška (m)²

Abychom si to ukázali na konkrétním příkladu, představte si Aničku, která má 60 kg a 165 cm. Její výpočet BMI vypadá takto:

BMI = 60/1,65² = 22,03 kg/m

Tímto jednoduchým výpočtem Anička zjistí, že její výsledek BMI spadá, jak si povíme dále, do rozmezí ideální váhy podle její aktuální výše. V kombinaci s dalšími metodami, například technikami pro měření tělesného tuku, pak může získat docela pěknou představu o tom, zda je z pohledu zdraví její hmotnost v pořádku.

BMI si můžete vypočítat i vy, kdykoli vás to napadne. Pro ještě jednodušší výpočet můžete použít naši BMI kalkulačku.

Co mi říká můj výsledek BMI?

Hodnota, kterou obdržíme z výpočtu BMI, nám dá představu o tom, zda máme normální hmotnost, podváhu, nadváhu nebo obezitu. Podle toho můžeme dále odhadnout, jaký vliv může mít naše hmotnost na naše zdraví. Pojďme se podívat na konkrétní rozmezí, a co přesně znamenají.

Stručná klasifikace BMI

Nejčastěji se setkáte s tímto jednodušším rozdělením v podobě BMI tabulky, které stanovila Světová zdravotnická organizace (WHO, World Health Organization).

	BMI
Podváha	<18,5 kg/m2
Optimální hmotnost	18,5 – 24,9 kg/m2
Nadváha	25 – 29,9 kg/m2
Obezita	≥30 kg/m2

Co tyto hodnoty znamenají v praxi?

• BMI pod 18,5 kg/m² je velmi nízké a značí podváhu. V tomto případě je pravděpodobné, že je třeba nabrat hmotnost, aby tělo zůstalo zdravé.
• BMI 18,5 – 24,9 kg/m² značí zdravou tělesnou hmotnost v optimálním rozmezí. Přestože nevíme přesný podíl tělesného tuku, podle tohoto výsledku se na první pohled zdá, že riziko zdravotních problémů je nízké.
• BMI 25 – 29,9 kg/m² nám už říká, že máme nadváhu. Pokud je tato hmotnost způsobena přemírou tuku, tělo se nám odvděčí, když shodíme pár nadbytečných kilogramů tuku. Pomůže nám k tomu úprava jídelníčku, promyšlený tréninkový plán a celkové zlepšení životního stylu.
• BMI nad 30 kg/m² již upozorňuje na obezitu. S ní je spojeno množství zdravotních rizik, proto je důležité začít hubnout pomocí redukční diety. Obezita je však často komplexní zdravotní problém, a tak je rozumné řešit ji s lékařem (obezitologem) a o stravě se ideálně poradit s nutričním terapeutem.

Rozsáhlejší klasifikace BMI

Pro ještě lepší představu existuje také podrobnější klasifikace v podobě BMI tabulky, také z dílny WHO, která rozděluje zejména obezitu na více stupňů podle závažnosti.

	BMI
Vážná podváha	<16,5 kg/m2
Podváha	16,5 – 18,4 kg/m2
optimální hmotnost	18,5 – 24,9 kg/m2
Nadváha	25 – 29,9 kg/m2
Obezita 1. stupně	30 – 34,9 kg/m2
Obezita 2. stupně	35 – 39,9 kg/m2
Obezita 3. stupně (morbidní obezita)	≥ 40 kg/m2

Samotné BMI nám bohužel nedá vždy jasnou představu o tom, zda je naše hmotnost z pohledu zdraví v pořádku nebo ne. Pro kompletní obraz totiž ideálně potřebujeme vědět, jaký má člověk podíl tukové a svalové hmoty. Může se totiž stát, že štíhlý člověk, který má spoustu svalů, například takový kulturista, bude na základě BMI spadat do kategorie nadváhy nebo obezity. Naopak klidně také může dojít k tomu, že někdo bude v kategorii podváhy nebo normální hmotnosti, ale ve skutečnosti může mít minimum svalů a nadmíru tuku. V tomto případě mluvíme o tzv. štíhlé obezitě (skinny fat), při které hrozí zdravotní problémy, jako je například zvýšený cholesterol, inzulínová rezistence či jiné metabolické obtíže. ^[7]

Takové problémy nastávají hlavně tehdy, když BMI používáme k hodnocení jednotlivců. V rámci screeningu většího množství lidí, k čemu je BMI i vhodnější, se však tyto nedostatky tolik neprojevují. Přece jen, většina lidí nejsou kulturisté, ale osoby s běžným složením těla.

Pokud si však BMI sami přece jen počítáte, abyste měli co nejlepší představu, jak na tom jste, zjistěte si také, jaký máte podíl tuku. Tuto službu vám udělá například přístroj InBody nebo jiné metody, které si v článku popíšeme.

Mohly by vás zajímat tyto produkty:

Nedostatky BMI

1. Nezohledňuje složení těla

Vzpomínáte si na kulturistu, kterou může BMI zařadit mezi obézní lidi? To se stává právě proto, že výpočet nebere v úvahu podíl svalové a tukové hmoty v těle. Obecně spíše počítá jen s jakousi „vzorovou“ osobou, která má průměrné množství svalů. Jakmile se však jedná například o nadprůměrně svalnatého sportovce, tuto vysokou hmotnost způsobenou svaly si BMI tabulky překládají jako nadváhu nebo obezitu.

Mluvíme o zcela podstatném nedostatku BMI, už jen proto, že obezita má svoji definici. Jedná se o nadměrné hromadění tělesného tuku, které pro nás představuje zdravotní riziko. Nadbytek svalů naopak není problémem. ^[9]

Svaly jsou ovšem těžší než tuk, a proto je běžné, že právě sportovci mohou získat z výpočtu BMI chybné výsledky. Je velmi snadné klasifikovat svalnatého atleta s 8 % tělesného tuku jako obézního člověka. Samotné BMI také může být demotivující, když hubnete, a přitom silově cvičíte. Postava se může změnit k nepoznání, člověk je najednou štíhlý, ale váha i BMI mohou tvrdit opak.

Proto je ideální změřit i podíl tuku a svalů v těle, a teprve potom dělat závěry. Vyšší BMI v první řadě znamená hmotnost, která je nad rámec “normy”, ale automaticky neznačí nadmíru tuku a nadváhu. ^[10]

Pokud vás zajímá, co se ještě kromě svalů může odrazit na vyšší hmotnosti, nevynechejte náš článek Proč vám váha ukazuje vyšší číslo a není to tuk.

2. Ignoruje rozložení tuku

Není důležité jen to, kolik máme tělesného tuku, ale také, kde ho máme uložený. Rozlišujeme zejména mezi dvěma typy zásobního tuku – podkožním a viscerálním. Podkožní tuk je ten, který na první pohled vidíme. Nejraději se ukládá na stehnech, hýždích či v podkoží na břiše. Jedná se v první řadě o estetický problém.

Naopak viscerální tuk nemusí být na první pohled vidět, protože je uložen kolem orgánů v dutině břišní, ale o to více je rizikový. Právě s ním se pojí problémy jako kardiovaskulární onemocnění, cukrovka 2. typu nebo dokonce některá nádorová onemocnění. ^[1,14]

Výpočet BMI však nedokáže zhodnotit, kterého tuku máme nadbytek. Proto nemusí mít problém například člověk s vyšším BMI, který má nejvíc zásobního tuku uloženého ve spodní části těla. Naopak by se měl mít ale na pozoru ten, kdo má BMI nad hranici normy a přitom se mu tuk ukládá primárně v oblasti břicha.

3. Nevnímá pohlaví

Zmíněné rozložení tuku v těle přímo souvisí s pohlavím. Tuk se typicky u žen a mužů ukládá odlišně. Určitě jste už i vy slyšeli o postavě typu hruška a jablko. Postava ve formě hrušky je typická pro ženy, jelikož ony mají často nejvíce zásob v oblasti boků a stehen. Naopak tuk v mužském těle se obvykle nejraději drží v oblasti břicha a tělo tak tvarem připomíná jablko. Muži jsou přitom zároveň náchylnější k nadměrnému ukládání viscerálního tuku.

V praxi to tedy může znamenat, že muž a žena se stejnou výslednou hodnotou BMI mohou mít podstatně odlišné zdravotní riziko. Žena s většinou tuku uloženého ve spodní části těla může být naprosto zdravá i v případě, že má nadváhu. Naopak muž, kterému se nadbytečný tuk drží hlavně v oblasti břicha, by měl zřejmě přehodnotit svůj životní styl a zhubnout, aby předešel problémům například s krevním tlakem, cholesterolem nebo hladinou cukru v krvi.

4. Nevšímá si věku

Stáří je další faktor, který rozhoduje o tom, jaké množství zásobního tuku je pro nás zdravé. Výpočet BMI však nezohledňuje, kolik máme let, a tak nám ani neřekne, jaká by měla být ideální váha podle našeho věku. Výsledné hodnocení tak může být někdy klamné. Přece jen, fit tělo pětadvacetileté ženy vypadá jednoduše jinak než tělo zdravé aktivní ženy po šedesátce. Zatímco mladý člověk si přirozeně snáze udržuje štíhlost a optimální množství svalů, pro starší lidi je fyziologicky přirozenější mít o něco méně svalů a více zásobního tuku.

Přestože jsme zvyklí naslouchat, že vyšší BMI a nadváha vedou k většímu riziku zdravotních problémů, u seniorů se hranice toho, co je vysoký body mass index, o něco liší. Za spodní hranici optimálního BMI se nepovažuje hodnota 18,5, ale až 23 kg/m². Nižší BMI je ve starším věku spojeno s vyšší úmrtností. Při počítání BMI je tak vždy důležité zohlednit i věk daného člověka. ^[14]

5. Nezohledňuje etnické rozdíly

Dalším problémem výpočtu BMI je, že nebere v úvahu odlišnosti v tělesném složení různých etnických skupin. Je to tak proto, že body mass index byl vyvinut na základě skupiny bělochů. V praxi je ale pro ostatní rasy špatně použitelný, protože například Asiaté mají při nižších hodnotách BMI vyšší podíl tělesného tuku v porovnání s bělochy. Naopak lidé černé pleti mají obvykle vyšší hustotu kostí a více svalové hmoty, což také ovlivňuje interpretaci jejich BMI.

Z toho vyplývá, že stejná hodnota BMI může v různých etnických skupinách znamenat odlišné složení těla, a tedy i různá zdravotní rizika. Vzhledem k tomu by se ideálně při hodnocení BMI měly brát v úvahu specifické charakteristiky každé etnické skupiny. ^[3,14]

Jak můžeme zjistit množství tuku v těle?

BMI nám toho o množství tuku v těle moc neřekne. Můžeme tak jen odhadovat podle toho, co vidíme v zrcadle. Existuje však několik metod, které to dokáží změřit nebo odhadnout.

• Obvod pasu (WC), poměr pasu a boků (WHR) a poměr pasu a výšky (WHtR) nám pomáhá odhadnout množství tělesného ruku. Odhadované hodnoty získáme z tabulek, ve kterých jsou uvedeny hodnoty, které nejlépe odpovídají daným parametrům. Například je-li obvod pasu u ženy větší než 88 cm a u muže větší než 102 cm, značí to vysoké zdravotní riziko. ^[2]
• Pomocí tukového kaliperu zjistíme velikost kožní řasy, díky čemuž dokážeme následně odhadnout podíl tělesného tuku.
• Bioimpedanční váhy zjišťují množství tělesného tuku tak, že měří elektrickou vodivost různých tělesných tkání. Na základě toho dokážeme zjistit, jaký máme podíl svalové hmoty, tuku atp. Na tomto principu funguje známé InBody nebo třeba Tanita.
• Metody jako denzitometrie nebo DEXA (duální RTG absorpciometrie) nám dají nejpřesnější výsledky, ale používají se zejména pro vědecké účely a běžný člověk se s nimi prakticky nesetká. ^[5]

Jaká rizika má vysoké BMI?

Představme si, že mluvíme o člověku, který má vysoké BMI a zároveň není nijak výjimečně svalnatý. Výsledky tak nejsou zkresleny řadou svalů, ale opravdu jde o nadváhu až obezitu. V tomto případě BMI plní svůj úkol a zvedá prst, aby nás varovalo, že máme příliš mnoho tělesného tuku a hrozí nám některé zdravotní problémy. Jaké potíže souvisí s nadváhou a obezitou?

• vysoký krevní tlak
• vysoká hladina cholesterolu
• kardiovaskulární probémy, včetně infarktu myokardu
• cukrovka 2. typu 
• dna
• spánková apnoe
• metabolický syndrom
• psychické problémy 
• některá nádorová onemocnění (např. tlustého střeva, prostaty, prsu či dělohy)
• neplodnost
• spánková apnoe
• problémy v průběhu těhotenství
• ortopedické potíže
• nealkoholová tuková choroba jater ^[11,12]

Chcete vědět, do jaké míry mohou geny za vznik obezity? V tom případě je pro vás jako stvořený článek Jak ovlivňují geny naši váhu a sklony k obezitě?

Jaká rizika má nízké BMI?

Dennodenně kolem sebe slyšíme, jak je obezita nebezpečná pro zdraví. Až tak moc se však nemluví o opačném problému, a to podváze. Ta přitom může být také podstatně riziková.

• Časté jsou nutriční deficity z nedostatečné výživy. Jedná se například o nedostatek vitamínů a minerálních látek, jako je anémie z nedostatku železa nebo hypokalcémie.
• Hrozí osteoporóza (řídnutí kostí) a s ní související častější zlomeniny.
• Může vést k oslabení imunitního systému a hormonálním změnám.
• Způsobuje únavu, celkově méně energie i nižší fyzickou a sportovní výkonnost.
• S podváhou se často spojují poruchy příjmu potravy, jako je mentální anorexie, ortorexie nebo například mentální bulimie.
• Může vést i k vypadávání vlasů a kožním problémům.
• U žen i mužů může způsobit problémy s plodností. ^[16]

Zejména u sportovkyň se objevuje tzv. ženská atletická triáda, která je často spojena s podváhou, nízkým kalorickým příjmem a naopak vysokým výdejem. Tento stav je typický nízkou energetickou dostupností, menstruační dysfunkcí a sníženou kostní denzitou.

Více o ženské atletické triádě vám prozradí článek Jak bojovat se ztrátou menstruace a dalšími příznaky ženské atletické triády?

Měli bychom se řídit podle BMI?

Body Mass Index se již v praxi používá velmi dlouho a jistě má v hodnocení tělesné hmotnosti své místo. Musíme však mít na paměti jeho omezení, abychom nevěřili případným zkresleným výsledkům. Chcete-li tedy používat BMI, abyste měli představu, zda je vaše hmotnost optimální, přidejte k němu i měření složení těla. Když budete spolu s hodnotou BMI znát i podíl tuku a svalů, BMI vám bude v tomto kontextu dávat větší smysl.

Jak hodnotit BMI u různých skupin lidí?

Body Mass Index je pro většinu lidí použitelný, ale na některé skupiny lidí nelze aplikovat.

• U sportovců často zkresluje výsledky vysoký podíl svalů a může tak posunout hodnotu indexu na úroveň nadváhy a obezity. Proto je důležité znát také podíl zásobního tuku a svalů v těle.
• Pro seniory je optimální hodnota BMI vyšší než pro mladší dospělé lidi. Je pro ně zdravé, aby neměli BMI nižší než 23 kg/m².
• U dětí a dospívajících se BMI hodnotí jiným způsobem než u dospělých. Používají se tzv. percentilové grafy, které zohledňují i ​​věk a pohlaví. Běžně s nimi pracují pediatři. ^[13]
• U těhotných žen se BMI nepoužívá k hodnocení hmotnosti. Přírůstek hmotnosti během těhotenství totiž ve většině tvoří plod, placenta, amniotická tekutina, zvětšený objem krve či prsou. Tělesný tuk je typicky jen zlomek toho, kvůli čemuž žena přibere na váze. Pro těhotné ženy jsou stanoveny doporučené přírůstky hmotnosti, které se odvíjejí od toho, kolik žena vážila před těhotenstvím.

Jaké máme alternativy k výpočtu BMI?

Počítání BMI není jediný způsob, který nám pomůže odhadnout optimální tělesnou hmotnost. Existují i ​​další indexy, které nám ji umí vypočítat.

• BMI Prime je upravený výpočet Body Mass Indexu. Vypočítá se tak, že hodnota BMI se vydělí číslem 25, což je horní limit zdravého BMI. Výsledné číslo tak vyjadřuje riziko ve srovnání s touto hranicí. BMI Prime 1,4 například znamená, že daná osoba má o 40 % vyšší hmotnost, než by měla mít na hranici optimálního BMI.
• Rohrerův index (index tělesné plnosti) se používá zejména u dětí a adolescentů, protože lépe zohledňuje změny během růstu. Pro výpočet je potřebná hmotnost v gramech a výška v centimetrech. Například výsledek pod 110 kg/m² značí podváhu. ^[15]
• Brocův index lze aplikovat pouze na osoby s výškou 155 – 165 cm, proto se moc nepoužívá. ^[6]

Co si z toho vzít?

BMI je užitečný nástroj pro kontrolu hmotnosti, ale má své nevýhody. Nezohledňuje individuální rozdíly mezi lidmi, jako je složení těla, distribuce tuku, etnicita nebo věk. Stejná hodnota BMI tak může u různých lidí znamenat odlišná zdravotní rizika. Proto byste se při sledování hmotnosti neměli řídit pouze hodnotou BMI, ale brát v úvahu i další faktory, jako je například podíl svalů, zásobního tuku či jeho distribuci v těle. V ideálním případě byste měli brát BMI jako orientační nástroj a přitom jej kombinovat s jinými metodami.

Už je vám jasnější, jak BMI funguje? Pokud se vám článek líbil, sdílejte jej se svými přáteli a známými.

Zdroje:

[1] BAJPAI, A. Waist-to-Height Ratio—The New Body Mass Index? – https://link.springer.com/article/10.1007/s12098-022-04257-2

[2] FLEGAL, K. et al. Comparisons of percentage body fat, body mass index, waist circumference, and waist-stature ratio in adults. – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/19116329/

[3] JEONG, S.-M. et al. Different correlation of body mass index with body fatness and obesity-related biomarker according to age, sex and race-ethnicity. – https://www.nature.com/articles/s41598-023-30527-w

[4] KRAKAUER, N.Y. - KRAKAUER, J.C. Untangling Waist Circumference and Hip Circumference from Body Mass Index with a Body Shape Index, Hip Index, and Anthropometric Risk Indicator. – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/29649376/

[5] KURIYAN, R. Body composition techniques. – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6366261/

[6] LAURENT, I. et al. The use of Broca index to assess cut- off points for overweight in adults: A short review. – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32495251/

[7] MOHAMMADIAN KHONSARI, N. et al. Normal Weight Obesity and Cardiometabolic Risk Factors: A Systematic Review and Meta-Analysis. – https://www.frontiersin.org/journals/endocrinology/articles/10.3389/fendo.2022.857930/full

[8] PRAY, R. - RISKIN, S. The History and Faults of the Body Mass Index and Where to Look Next: A Literature Review. – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC10693914/

[9] WORLD HEALTH ORGANIZATION Overweight and obesity. – https://www.who.int/gho/ncd/risk_factors/overweight_text/en/

[10] WU, Y. et al. Advantages and Limitations of the Body Mass Index (BMI) to Assess Adult Obesity. – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC11204233/

[11] BMI Classification Percentile And Cut Off Points - StatPearls - NCBI Bookshelf. – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK541070/

[12] Health Risks of Overweight & Obesity - NIDDK. – https://www.niddk.nih.gov/health-information/weight-management/adult-overweight-obesity/health-risks

[13] Child and Teen BMI Categories | BMI | CDC. – https://www.cdc.gov/bmi/child-teen-calculator/bmi-categories.html

[14] Physiology, Body Mass Index - StatPearls - NCBI Bookshelf. – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK535456/

[15] Ponderal Index Calculator. – https://www.omnicalculator.com/health/ponderal-index

[16] Underweight: A Heavy Concern. – https://www.todaysdietitian.com/newarchives/tdjan2008pg56.shtml

[17] WHO European Regional Obesity Report 2022. – https://www.who.int/europe/publications/i/item/9789289057738