Jak nevyhořet? 8 kroků k překonání toxické produktivity 

Jak nevyhořet? 8 kroků k překonání toxické produktivity 

Žijeme ve světě, kde je produktivita jednou z nejcennějších schopností. Obdivujeme lidi, kteří od rána do večera bez přestání pracují na svých profesních i osobních cílech a odpočinek je pro ně ztrátou času. Cítí se totiž provinile jen při pomyšlení na nicnedělání. Ani extrémní produktivita ale není klíčem ke šťastnému životu a profesnímu naplnění. Může se totiž negativně projevit na našem fyzickém i duševním zdraví až tak, že po čase vyhoříme. Jak ji včas rozpoznat a najít rovnováhu mezi prací na svých cílech a odpočinkem? 

Co je toxická produktivita?

Možná si právě říkáte, co je špatného na tom být pracovitý, absolvovat jeden kurz za druhým, ve volném čase se učit nové jazyky, hrát na kytaru, číst knížky o seberozvoji a sledovat poslední gastronomické trendy japonské kuchyně? Vždyť nám to pomáhá růst profesně, ekonomicky i osobnostně. Problém ale nastává, když si třeba i během víkendu nastavujeme budík na 5 ráno s tím, že nechceme promarnit ani hodinu času, kdy na sobě můžeme pracovat. V takovém případě si už zahráváme s toxickou produktivitou, která se definuje jako nezdravá touha až posedlost být produktivní za každou cenu. [1]

Můžeme o ní říct, že je to takový upgradovaný workoholismus. Široce totiž přesahuje hranice pracovního života. Člověk, který se stal obětí toxické produktivity, maká na svých cílech bez přestání jako křeček běhající v kolečku. Každý den dělá přesčasy, vytyčuje si nereálné cíle, zapomíná na sebepéči a často je posedlý dokonalostí. Stejně jako tomu roztomilému hlodavci mu ale dřív nebo později dojdou síly. Už je jedno, jestli to bude několik měsíců, rok, nebo více let. Jednou nejspíš přijdou následky v podobě syndromu vyhoření, vztahových nebo zdravotních problémů. Dosahování cílů totiž není sprint, ale spíš maraton, na který je potřeba si dobře rozložit síly. 

Co je to toxická produktivita?

Může za extrémní produktivitu závislost na dopaminu? 

Všichni známe ten příjemný pocit, když úspěšně dokončíme nějaký náročný úkol. V té chvíli zapomeneme na ty nekonečné hodiny strávené u počítače i výčitky ze zanedbávání partnera nebo z vynechání svých oblíbených sportovních aktivit. Všechno teď ale doženeme, nejdůležitější je, že jsme včas stihli odevzdat náročný úkol. Za tím uspokojivým pocitem stojí hlavně zvýšená hladina dopaminu, kterou náš mozek vnímá jako zaslouženou odměnu. [2]

S jídlem ale roste chuť a s tím i naše touha po dopaminu. Ten pocit spokojenosti prostě zase chcete zažít. A teď možná ještě intenzivněji. Proto se hned pustíte do dalšího, ještě většího projektu, a svůj slib, že se budete věnovat více sobě i partnerovi, zase odsunete na druhou kolej. Žijete na hraně a vaše hlava funguje nonstop na vysoké otáčky. Tělo je tak takřka nonstop zalité adrenalinem. Časem si ale na dopamin i adrenalin vybudujete toleranci a pro dosažení pocitu spokojenosti a určitého napětí budete muset jít do větších extrémů. Chování spojené s toxickou produktivitou tak může být z tohoto pohledu vysoce návykové. [2]

8 varovných signálů toxické produktivity

Výstražné projevy toxické produktivity často snadněji poznáme na jiných než na sobě. Pokud vaše kamarádka pracuje každý týden 80 hodin, učí se španělsky, denně chodí na crossfit, víkendy tráví na marketingových kurzech, ale má stále pocit, že nedělá dost, nejspíš ji hned doporučíte, ať trochu ubere. No jo, jenže u druhých problém vidíme snadno, ale u sebe máme tak nějak zatměno před očima. Tu blikající varovnou kontrolku tak budete přehlížet až do doby, než se něco pokazí a vaše odhodlání se sesype jako domeček z karet. Proto se raději podívejte, zda se nenajdete v některém z níže zmíněných projevů toxické produktivity.

Jaké jsou příznaky toxické produktivity?

1. Nedokážete vypnout ani ve volném čase

Máte problém se uvolnit i s kamarádkami na vínu, během výletu s rodinou, nebo dokonce na dovolené? V hlavě vám pořád běží myšlenky na práci nebo jinou produktivní činnost, kterou byste teď mohli místo toho dělat. Jako by jste ztratili schopnost se přepnout do odpočinkového módu, žít v přítomnosti a užívat si čas s těmi nejbližšími. [2]

Možná neumíte polevit ani při sportu, který většina z nás považuje za formu odreagování. Na každém tréninku si chcete zapsat nové PR, při běhání musíte předběhnout každého, koho potkáte, a horskou túru považujete za závod, kdo bude na kopci jako první. Čistou radost z pohybu tak vystřídal tlak na výkon. 

2. Každou činnost si musíte obhájit

Jet s kámoškou na wellness víkend? Co byste tam proboha dělali? Vždyť nebudete mít čas na své projekty a sedět hodiny ve vířivce s dalšími polonahými lidmi je to poslední, co vás láká. Nechcete prostě ztrácet čas aktivitami, které vás někam neposunou a neudělají z vás lepší verzi sebe sama. 

3. Únava je váš denní chléb

Všechny ty přesčasy, kurzy a seberozvojové aktivity si ale také berou svou daň v podobě nedostatku odpočinku a spánku. Vy se tak denně budíte s napůl vybitou baterkou a ty kruhy pod očima se už ani nesnažíte zamaskovat. Pocit vyčerpání jste už totiž přijali za nový standard a přežíváte vlastně jen díky sladkostem plným cukru a litrům kávy. Odpočinout si ale dovolíte málokdy, protože toho ještě musíte tolik stihnout. [1]

Příznaky toxické produktivity

4. Nevěnujete se svým koníčkům ani kamarádům

Už dávno jste smazali hranici mezi prací a volným časem a s tím zmizel i prostor na koníčky a sociální život. Možná si nalháváte, že jste introvert a rádi trávíte čas sami. Pravdou ale nejspíš zůstává, že jste při plnění všech těch výzev trochu ztratili zájem o další lidi a zdánlivě neproduktivní volnočasové činnosti. Dokonce možná odsuzujete i ostatní za to, že tráví čas bezúčelně a dělají něco jen tak pro zábavu. [3]

5. Jste kdykoliv k dispozici

Nezáleží na tom, jestli je neděle ráno nebo jste zrovna na svatbě nejlepšího kamaráda, když vám přijde nový mail od klienta, hned reagujete. Pokud nejste na počítači, máte vždy po ruce alespoň mobil k okamžité reakci na cokoliv, co zrovna přijde. I ve vaší firmě si už zvykli, že se na vás mohou kdykoliv obrátit a vy prostě neumíte říct ne. [3]

6. Máte pocit, že stále neděláte dost 

I přes všechny ty hodiny navíc, dobrovolné pracovní víkendy a volný čas věnovaný knihám o seberozvoji se nemůžete zbavit pocitu, že je to pořád málo a něco vám stále uniká. A tak ještě přidáte. Spánek se přece přeceňuje a ta osmá káva vám dá energii na další hodiny produktivního provozu. Stále to ale nestačí. Tento fenomén se v angličtině označuje jako “productivity shame”neboli pocit studu pramenící z dojmu, že jste málo produktivní. [4]

Jak se projevuje extrémní produktivita?

7. Klamete sami sebe, že si dáte volno

Teď se do toho pořádně opřete a za pár měsíců budete každý den pracovat už jen 8 hodin a všechny víkendy si necháte volné. Sami ale tak nějak podvědomě tušíte, že to není pravda a snažíte se jen oklamat sami sebe. Protože po skončení jednoho projektu vždycky hned skočíte do druhého, čas na odpočinek stále odkládáte a téměř celou roční dovolenou zase přepisujete do dalšího roku. [3]

8. Vaše vztahy jsou na bodu mrazu

S kolegy možná i díky tomu, že děláte práci za dva, vycházíte skvěle. Horší už jsou ale vztahy s vaší rodinou a přáteli. Před nimi se totiž nedokážete přetvařovat, že je vše v pořádku. Nenajdete si na ně čas, kvůli stresu občas zbytečně vybouchnete a pouštíte se do zbytečných hádek. Vztahy, do kterých nevkládáme žádnou energii, tím trpí a některé zbytečně zanikají, což si často uvědomujeme až příliš pozdě. 

Mohly by vás zajímat tyto produkty:

Jaké jsou příčiny toxické produktivity?

Na jedné straně tady máme severské země, kde se preferuje 6hodinová pracovní doba jako ideální nástroj k udržení work-life balanc. Převážná část moderního světa ale stále věří, že ani 8 hodin práce k úspěchu nestačí. Když k tomu řada z nás pracuje z domu a nemá jasné hranice mezi prací a odpočinkem, můžeme se přistihnout, že vlastně celý den sedíme u počítače a večer padáme vyčerpáním do postele. Nejen home office v nás ale může zažehnout potřebu být maximálně produktivní. [5]

Co nejčastěji stojí za toxickou produktivitou?

  • Vysoké nároky na sebe: Lidé s vysokými ambicemi mají vždy nějaké nové cíle, na kterých pracují. Nespokojí se jen tak s něčím a vždy se snaží být krok před ostatními. Extrémní produktivitu používají jako nástroj na dosažení všeho, co si zamanou.
  • Motivující okolí: Pokud máme okolo sebe jen vysoce produktivní lidi, kteří stále jedou na plný plyn, nejspíš ani my neodoláme touze dělat něco navíc.
  • Strach ze ztráty zaměstnání: V případě, že pracujete v kompetitivním prostředí, kde se žádná chyba neodpouští, můžete cítit tlak na vysokou produktivitu.Nechcete přece uvolnit svou těžce vydřenou pozici někomu novému.
  • Sociální sítě: Na Instagramu či TikToku se na nás valí všechny ty posty s klíčem na odemčení životního potenciálu, lepší produktivity, 5 a.m. rutiny, tipy, jak zbohatnout a mezitím se ještě dostat do životní formy. Tohle přemotivované prostředí sociálních sítí v nás ale může vzbuzovat pocity nedostatečnosti a toxické touhy být bez přestání produktivní. [6]
  • Život ve spěchu: Nejen na sociálních sítích je trendy být pořád ve spěchu a zaneprázdněný. Už nějakou dobu je zejména mezi mladými lidmi a v generaci mileniálů populární tzv. Hustle culture, která glorifikuje, tedy oslavuje lidi pracující od nevidím do nevidím a 100% zaměřené na produktivitu, která jim přinese úspěch, slávu či bohatství. [7]

Více o tom, proč mohou být sociální sítě škodlivé, si přečtěte v článku Jak nás ovlivňuje neustále scrollování na sociálních sítích?  

Negativní vliv toxické produktivity

Může toxická produktivita negativně ovlivnit zdraví a kvalitu života?

Život v neustálém napětí bez nějaké možnosti ho ventilovat je vyčerpávající. Také nedostatek spánku, stres, vysoké dávky kofeinu a fast foodu si mohou vybrat svou daň na našem fyzickém i duševním zdraví. Nemluvě o tom, že není čas na péči o vztahy a osobní život. 

1 Způsobuje dlouhodobý stres

Vysoké životní tempo se neobejde bez stresu, který zejména v chronické formě ubližuje našemu tělu. Může se to projevovat bolestí zad i hlavy, špatným trávením nebo zhoršenou imunitou, která vede k častější nemocnosti. V krajních případech to může dojít až ke vzniku závažných onemocnění, jako je cukrovka, vysoký krevní tlak nebo poruchy srdečního rytmu. [8]

Pokud se chcete o důsledcích stresu dozvědět více, přečtěte si náš článek Proč je pro nás stres nebezpečný a jak ho snížit?

2. Je strůjcem psychických potíží

Také duševní zdraví může padnout za oběť přehnané produktivity. Typicky to začíná od snížené sebedůvěry a sebehodnoty, přes úzkosti až deprese a často to vede i k syndromu vyhoření. Výjimkou nejsou ani pocity selhání a méněcennosti. Tyto důsledky jsou pak stejně vážné jako ty fyzické. [7–8]

3. Ohrožuje kvalitu života

Výše zmíněné negativní následky na zdraví jsou prvním faktorem, který zhorší kvalitu našeho života. Když k tomu přidáme neexistující sociální život, nezájem o další lidi a nulovou sebepéči, získáme recept na nízkou životní spokojenost. Dobrou zprávou ale je, že nikdy není pozdě něco změnit a těmto důsledkům zabránit. [9] 

Toxická produktivita může vést k vyhoření

Jak vystoupit z kolotoče toxické produktivity?

Pokud přijdete na to, že se toxická produktivita týká právě vás a chcete s tím něco dělat, máte napůl vyhráno. Přiznat si problém je totiž prvním krokem k jeho řešení. Níže uvedené nástroje vám pak mohou pomoci dojít ke zdravějšímu přístupu k produktivitě. 

1. Nastavte si hranice mezi prací a volným časem

V první řadě je fajn si stanovit nějakou ohraničenou dobu na práci, koníčky, odpočinek a další každodenní záležitosti. 

Může to vypadat následovně: 

  • čas na pracovní povinnosti: 8:00–16:00
  • posilovna nebo běh: 16:30–18:00
  • odpočinek, čas s rodinou: 18:00–20:00
  • čtení knihy, učení nových anglických slovíček: 20:00–21:00

Při tvorbě svého plánu nezapomeňte také na jídlo a 7–9 hodin spánku. Není nutné se pak tohoto rozvrhu držet za každou cenu, každý den totiž může být jiný. Hlavní je si během něj najít alespoň 30 minut pro sebe, kdy se trochu odreagujete. Kromě sportu může fungovat také sauna, masáž, skládání puzzlí, malování obrazu nebo kafe s kamarádkou. [2]

Pokud se chcete dozvědět více o tom, proč je důležité oddělovat čas na práci a odpočinek, přečtěte si náš článek Work-life balanc: Jak úspěšně skloubit práci a osobní život?

Jak si plánovat práci a volný čas?

2. Naučte se říkat „NE“

U nastavování hranic ještě chvilku zůstaneme. Měli byste je totiž mít jak v osobním, tak i pracovním prostředí. Předtím, než zase kývnete na nějakou prosbu nebo žádost, si rozmyslete, zda na to opravdu máte prostor a energii. Měli byste se umět postavit sami za sebe a umět říct ne, když vám hoří vlastní povinnosti a nic dalšího nestíháte. V takovém případě se nebojte žádost o pomoc někomu s vysvětlením odmítnout.

3. Stanovte si realistické cíle

Přehnaně ambiciózní cíle vás sice mohou vybičovat k nevídaným výsledkům, ale také jsou cestou k vyhoření. Zkuste si tentokrát sepsat opravdu cíle, které budou výzvou, ale zároveň vás nepoženou do zubů toxické produktivity. 

Jak si stanovit cíle?

  • Použijte techniku SMART: Vaše cíle by měly být specifické, měřitelné, dosažitelné, realistické a časově vymezené. Když se chcete třeba zlepšit v angličtině, můžete si určit, že si každý všední den po večeři vymezíte 20 minut na přečtení 5–10 stránek anglické knížky, ze které si vypíšete 10 nových slovíček. Takto bude pravděpodobnější, že to dodržíte, než když si jen řeknete, že chcete přečíst anglickou knížku. [10]
  • Zůstaňte u krátkodobých cílů: Když už máte nějaké dlouhodobé, třeba roční cíle, zkuste si je rozdělit na jednotlivé kvartály a týdny. Krátkodobé cíle působí dosažitelněji a nebudou vás tolik stresovat. Zase můžeme použít příklad s knížkou. Působí na vás snadněji cíl v podobě přečtení 10 stránek denně nebo 12 knih za rok?   
Jak si správně stanovit cíle?

4. Napište si priority

Nastavte si, co je pro vás důležité nejen v pracovním, ale také v osobním životě. Myslete čistě na své touhy a potřeby, ne na nároky vašeho šéfa či rodičů. Díky tomuto seznamu se zaměříte na to, co opravdu chcete, a pomůže vám udělat potřebné změny v životě. Zkuste si při jeho psaní odpovědět na následující otázky: 

  1. Jaké máte hodnoty, co je pro vás v životě důležité? (zkuste se vyhnout materialistickým potřebám, jako jsou peníze nebo dům)
  2. Co chcete zachovat, zlepšit nebo změnit? Ohlédněte se za posledním půlrokem. Co si z něj chcete vzít do budoucna, co naopak zlepšit či úplně změnit? Může se to týkat vašich vztahů, práce, sebepéče nebo třeba hospodaření s penězi.
  3. Vyhovuje vám aktuální práce? Můžete si odpovědět na otázky typu, jaké jsou vaše slabé a silné stránky, co od vás v práci očekávají a co očekáváte vy od práce? [11]
Pauzy během práce či učení

5. Dejte si pravidelně pauzu během práce nebo učení

Chápu, že svou práci chcete dokončit co nejdříve, ale na druhou stranu není ideální fungovat bez pauzy celých 8 hodin ve zběsilém tempu. I krátká 5minutová pauza může být prospěšná. Když na chvilku změníte prostředí nebo zajdete ven, možná vám to pomůže přijít na nový nápad či myšlenku pro vaši práci. Doporučuji to zejména v případě, kdy řešíte nějaký problém a nemůžete se pohnout z místa. Dejte si odstup, běžte se trochu projít a pak se k problému vraťte. Možná vám to nabídne úplně novou perspektivu a řešení. [12]

Vyzkoušejte techniku Pomodoro

Nastavte si časovač v mobilu na 25 minut, během kterých se budete soustředit jen na práci či učení. Poté si dejte 5minutovou pauzu (běžte se napít, projít, protáhněte se) a navažte dalším 25minutovým koncentračním blokem. Tato technika je ideální pro náročné pracovní tasky nebo učení na těžkou zkoušku. Místo stopek můžete používat online pomodoro časovač nebo aplikaci do mobilu. [12]

6. Nic nedělejte

V tuto chvíli bude pro vás představa nicnedělání asi stejně nereálná jako milionová výhra v loterii. Možná vás zároveň děsí představa zůstat jen s vlastními myšlenkami. Co když se o sobě dozvíte něco znepokojivého? Propojit se zpět s vlastním já je ale nejspíš to, co právě potřebujete.

Zkuste si třeba na pár minut jen tak sednout nebo lehnout na gauč. Zapomeňte na mobil, rozečtenou knihu nebo ten podcast, co jste si chtěli poslechnout. Klidně zavřete oči a na chvíli jen tak odpočívejte. Při takových chvílích si nejlépe ujasníte, kam směřujete, co chcete či nechcete. Nicnedělání je pro někoho obtížné a chce to trénink, časem ale zjistíte, že vám to dává mnohem víc než čtení seberozvojových knih. [13] 

Další tipy z oblasti sebepéče najdete v článku Self-care: Jak o sebe pečovat a být v životě spokojenější?

7. Dejte si pauzu od smartphonu a dalších chytrých zařízení

Vedle nicnedělání je čas bez technologií další superschopností, která vám může pomoci vystoupit z kolotoče toxické produktivity. V dnešní době si nestačí odsednout od počítače pro odpoutání od práce. Většina z nás má totiž pořád u sebe smartphone připojený k internetu, na který chodí pracovní maily, zprávy a různé notifikace. Takže i ve volném čase na práci pořád myslíme. 

Můžete začít s tím, že si ty notifikace vypnete. Dalším krokem je být ve volném čase na mobilu, tabletu a jiných elektronických zařízeních co nejméně. Zkuste se začíst do nějaké nenáročné knihy nebo vyrazte na procházku bez mobilu v kapse. Pokud jej však u sebe nutně potřebujete, přepněte ho do leteckého režimu. Kromě toho zkuste omezit i čas na sociálních sítích. Ty mohou zbytečně zatěžovat náš mozek a také působit negativně na naši psychiku. [12]

Proč být někdy offline?

8. Práci si zkuste zjednodušit 

Nepracujte více, ale chytřeji. Efektivitu vám mohou pomoci zlepšit následující tipy: 

  • Používejte plánovací kalendář: Zapisujte si do něj nejdůležitější úkoly, deadliny, schůzky, návštěvy doktorů i každodenní záležitosti, jako je nákup nebo trénink. Je na vás, zda si vyberete elektronický nebo papírový diář. Budete tak mít díky němu přehled o tom, co vás čeká, a naučíte se čas využívat efektivně.
  • Vyhněte se multitaskingu: Řešení několika úkolů najednou sice může působit jako šetření času, na druhou stranu se u toho zvyšuje chybovost a pravděpodobnost, že to stejně budete muset celé přepracovat. Raději dokončete jeden task a pak přejděte na další. [14]
  • Co jde, zkuste zautomatizovat: V dnešní době jde spousta pracovních věcí zjednodušit. Zkuste se s kolegy zamyslet, zda by nějaká vaše činnost nešla zautomatizovat, čímž byste získali více času na důležitější tasky. Pomoct vám s tím mohou i kolegové z IT oddělení.
  • Používejte moderní nástroje: V poslední době je v rozpuku třeba chatbot Al, který může být ideálním stážistou do každého týmu. Dokáže pomoci takřka s čímkoliv a odpoví i na záludné otázky.

Co si z toho vzít?

Toxická produktivita je důkazem, že ani nadměrná seberealizace není klíčem ke spokojenému životu, ale spíše k vyhoření a dalším zdravotním problémům. Pokud máte pocit, že pořád neděláte dost, jste kdykoliv k dispozici pro řešení pracovních záležitostí nebo přehlížíte své potřeby, možná se to týká právě vás. V tom případě zkuste přehodnotit své priority, nastavit nové cíle, zařazovat pauzy nebo využít moderní nástroje pro zefektivnění práce. Nezapomeňte na to, že schopnost kvalitně odpočívat je stejně důležitá jako práce na osobním růstu.  

Máte mezi přáteli někoho, kdo podle vás pracuje až moc a možná si to neuvědomuje? Sdílejte s ním tento článek a pomozte mu zařadit zdravější pracovní návyky.

Zdroje:

[1] What Is Toxic Productivity? Here’s How To Spot The Damaging Behavior. – https://www.huffpost.com/entry/toxic-productivity-work_l_606655e7c5b6aa24bc60a566

[2] The Healthy.. 9 Signs Toxic Productivity Is Impacting Your Life. – https://www.thehealthy.com/mental-health/stress/toxic-productivity/

[3] CareyNieuwhof.com. 9 Warning Signs You’re Suffering From Toxic Productivity. – https://careynieuwhof.com/9-warning-signs-youre-suffering-from-toxic-productivity/

[4] Altrogge, S. Productivity shame: Why you never feel like you’ve done „enough. – https://blog.rescuetime.com/productivity-shame/

[5] Psychology Today. When Doing is Your Undoing: Toxic Productivity. – https://www.psychologytoday.com/us/blog/leading-success/202201/when-doing-is-your-undoing-toxic-productivity

[6] Carissang. What is toxic productivity, and how do we navigate it in the workplace? – https://employmenthero.com/blog/toxic-productivity-at-work/

[7] Sampoerna University. Hustle Culture: Definition, Impact and How to Overcome It. – https://www.sampoernauniversity.ac.id/hustle-culture-definition-impact-and-how-to-overcome-it/

[8] Psych Central. The Long-Term Effects of Stress: Physical and Mental Effects. – https://psychcentral.com/stress/long-term-effects-of-chronic-stress-on-body-and-mind

[9] Toxic productivity will ruin your life: 8 solutions to address it. – https://www.lpcentre.com/articles/toxic-productivity-will-ruin-your-life-8-solutions-to-address-it

[10] Asana. Is your work ethos toxic? – https://asana.com/resources/toxic-productivity

[11] Psych Central. 9 Tips for Identifying and Living Your Priorities. – https://psychcentral.com/blog/9-tips-for-identifying-and-living-your-priorities

[12] UNLEASH. Toxic productivity: How to spot it. – https://www.unleash.ai/company-culture/toxic-productivity-how-to-spot-it/

[13] Paperform Blog. Are You Suffering from Toxic Productivity? – https://paperform.co/blog/toxic-productivity/

[14] Working Smarter, Not Harder: 15 Tips for Making It Real. – https://www.betterup.com/blog/working-smarter-not-harder

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *