Sukralóza: Mýty a fakta o populární náhradě cukru

Říká vám něco název sukralóza? Pokud si občas přečtete složení na obalu potravin, určitě jste se s ní už setkali. Jedná se totiž o jedno z nejpopulárnějších bezkalorických sladidel, které se dnes běžně používá ke slazení potravin a nápojů. Najdete ji prakticky všude – ve žvýkačkách, cukrovinkách, ZERO limonádách a dokonce i ve sportovní výživě.

Sukralóza, stejně jako další náhražky cukru, je poměrně oblíbená, jelikož nám dává možnost osladit si život bez zbytečných kalorií a cukru navíc. Často se ale objevují zprávy, že bychom se jí měli raději vyhýbat, jelikož je škodlivá pro zdraví. Jak to tedy ve skutečnosti je? Dnes se spolu podíváme na to, jestli je v pořádku mít sukralózu ve svém jídelníčku.

Co je sukralóza?

Sukralóza, známá také pod označením E955, je moderní bezkalorické (neenergetické) sladidlo, které je populární alternativou tradičního bílého cukru. Tato látka je až 600krát sladší než cukr, ale zaujme i tím, že nemá nepříjemnou pachuť, kterou často doprovází umělá sladidla. Díky intenzivně sladké chuti stačí k docílení stejné sladivosti, jako má cukr, použít jen minimální množství sukralózy, což z ní činí mimořádně efektivní náhradu při výrobě potravin. Sukralóza nachází široké uplatnění v potravinářském průmyslu, kde se přidává do různých nápojů, cukrovinek, žvýkaček, tyčinek, ale i jiných potravin, kde je vyžadována sladká chuť bez kalorií. ^[1]

Jak vznikla sukralóza?

Historie sukralózy je zajímavá a její objev lze připsat šťastné náhodě. V roce 1976 student britské univerzity Queen’s College v Londýně Shashikant Phadnis pracoval na výzkumném projektu zaměřeném na bílý cukr (sacharózu). Během experimentu dostal od svého vedoucího za úkol otestovat látku, kterou právě vytvořil. Došlo však k nedorozumění a on místo testování (anglicky test) látku ochutnal (anglicky taste). Naštěstí se nic hrozného nestalo, ale právě naopak. Zjistil, že nově syntetizovaná látka je mimořádně sladká. Tento drobný omyl vedl k objevu nového umělého sladidla. ^[1]

Po této šťastné náhodě začala společnost Tate & Lyle, která spolupracovala s Queen’s College, investovat do výzkumu sukralózy. Potom spolu s firmou Johnson & Johnson vyvinuli první sladidlo ze sukralózy pod názvem Splenda, které se začalo prodávat v roce 1991. V té době byla totiž sukralóza v Kanadě schválena pro použití v potravinách. Díky tomu se už mohla přidávat do potravin namísto cukru a lidé si zároveň mohli koupit drobné sáčky Splendy s obsahem sukralózy.

Na trhu Spojených států amerických se objevila v roce 1998, kdy ji povolil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (U.S. Food and Drug Administration, FDA) pro použití v potravinách. Evropská unie, konkrétně Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), ji schválila v roce 2004. ^[12]

Mohly by vás zajímat tyto produkty:

Jaký je rozdíl mezi sukralózou a sacharózou?

Sukralóza a sacharóza mají na první pohled podobný název a dokonce i podobnou chemickou strukturu. Není se čemu divit, vždyť koneckonců, sukralóza vzniká právě ze sacharózy. Mezi těmito dvěma látkami jsou však zásadní rozdíly. Sacharóza, známá jako běžný stolní cukr, je obyčejný disacharid (tvořený glukózou a fruktózou), který se v těle rozkládá a dodává nám energii. Na druhé straně sukralóza se v těle neproměňuje v kalorie, jen sladce chutná.

Jak se vyrábí sukralóza?

Sukralóza se vyrábí chemickou úpravou sacharózy. Konkrétně dochází k tomu, že některé hydroxylové skupiny (spojení kyslíku a vodíku), které se nacházejí v molekule sacharózy, jsou nahrazeny chlorem. Tzv. chlorování sacharózy může někoho vyděsit, ale ve skutečnosti nejde o žádný nebezpečný proces. Látka zůstává nadále bezpečná ke konzumaci, jen s tím rozdílem, že v těle se najednou chová úplně jinak. Sukralóza se totiž, na rozdíl od sacharózy, téměř nevstřebává do těla. Ze střeva do krve přejde jen zhruba 16 % z celkového přijatého množství. Kvůli tomu se může pyšnit názvem neenergetické sladidlo – absorbuje se jen mizivé množství sukralózy, a tak množství kalorií, které může dodat tělu, je opravdu zanedbatelné.

Kvůli tomuto výrobnímu procesu je zároveň sukralóza 600krát sladší než sacharóza. Její chuť je však podobná cukru a na rozdíl od některých jiných umělých sladidel (např. sacharin) nemá nepříjemnou pachuť. Díky tomu je dnes v potravinářství tak oblíbená a široce používaná.

Kde se používá sukralóza?

Díky své příjemné chuti a vlastnostem se sukralóza stala oblíbeným sladidlem v mnoha potravinářských produktech. Přestože byla primárně zamýšlena jako sladidlo pro obézní a diabetiky, kteří potřebují hubnout a kontrolovat svou hladinu cukru v krvi, dnes je z ní rozsáhle používané sladidlo ve všemožných typech potravin. Ty tak mají díky ní menší množství kalorií než v případě použití cukru. Jaké produkty ji běžně obsahují?

• slazené nápoje
• sladkosti
• žvýkačky
• mražené dezerty
• dresinky a sladké omáčky
• sirupy
• instantní jídla
• sportovní výživa
• proteinové a fit snacky (tyčinky, cookies, apod.)
• léčiva – lze je nalézt například v některých sirupech nebo tabletách na cucání

Sukralózu si můžete pořídit i samotnou, a to například ve formě kapek, jako je Flavor Drops, či prášku, jako je Splenda, a používat ji doma ke slazení. Dá se s ní ochutit čaj, káva či prakticky cokoliv, čemu chcete dodat sladkou chuť a vyhnout se přitom cukru. Rovněž ji můžete přidávat i do pečení a vaření. Když si s ní připravíte vaše oblíbené sladké recepty, ušetříte tak spoustu kalorií z cukru. Podle některých výzkumů odolá teplotám do 120 ℃, ale většina zdrojů se shoduje na tom, že je stabilní i u těch vyšších, které se běžně používají při vaření a pečení. ^[8,17]

Zajímá vás, jaká další sladidla se používají v potravinách? Seznam umělých sladidel naleznete v článku Umělá sladidla: Pozitiva a negativa sladké chuti bez kalorií.

Jaké benefity pro zdraví má sukralóza?

1. Pomáhá hubnout

Milovníci sladkého, kteří jsou na dietě, to mají někdy docela náročné. Jak sami určitě víte, podstatné omezení cukru v jídelníčku je většinou na prvních příčkách toho, co je důležité udělat, když chceme zhubnout. Cukr totiž často sabotuje snahu dosáhnout kalorického deficitu a úspěšně shazovat kilogramy tuku. Je zdrojem tzv. prázdných kalorií, tedy kromě energie nám nic jiného nedává – v porovnání například s bílkovinami nebo komplexními sacharidy. Navíc jej většinou najdeme v potravinách, které jsou celkově kaloricky bohaté a mají minimální výživovou hodnotu. Nadměrné množství cukru tak zvyšuje riziko nadváhy i obezity a při hubnutí je důležité jej limitovat.

Právě zde přichází na scénu sukralóza, která nám nabízí elegantní řešení. Dodává jídlu sladkou chuť, ale žádné kalorie. Díky tomu člověk na dietě může uspokojit své chutě na sladké, aniž by to ovlivnilo jeho energetický příjem. Sukralóza, stejně jako další umělá neenergetická sladidla, je tak oblíbeným pomocníkem při hubnutí, který pomáhá lidem zvládnout dietní omezení a vytrvat. ^[14]

Sukralóza tak může být užitečná pro lidi, kteří chtějí shodit jen pár posledních tvrdohlavých kilogramů tuku. Rovněž však dokáže pomoci i lidem s větší nadváhou nebo obezitou, která se může dále odrazit i na jejich celkovém zdraví. Určitě víte, že nadměrná tělesná hmotnost jde ruku v ruce s vyšším rizikem zdravotních problémů, jako například vysoký krevní tlak nebo cukrovka.

Samozřejmě však musíme pamatovat na to, že zdravé hubnutí není jen o nahrazení cukru sladidly. WHO nedávno vydala zprávu o tom, že umělá sladidla nejsou vhodná k dlouhodobému užívání, když je naším cílem zhubnout a zároveň chceme předejít metabolickým onemocněním. Důvodem je jejich možný vliv na apetit, o kterém si povíme později. Proto je vždy důležité posoudit, zda jsou sladidla pro nás to pravé a nikdy bychom se neměli při hubnutí spoléhat pouze na jejich pomoc. ^[16]

Základem je každopádně pestrý a vyvážený jídelníček s obsahem co nejvíce čerstvých potravin. Dále je důležité pracovat na omezení cukru a přitom dostat tělo do dlouhodobého kalorického deficitu. V rámci tohoto režimu si můžeme klidně dopřát snacky či nápoje se sukralózou a nadále si tak užívat chuti cukrovinek a sladkých jídel.

Chcete-li vědět, co je obecně důležité dělat, když chcete zhubnout, nevynechejte náš článek 15 tipů, jak zhubnout, začít cvičit a zdravě jíst.

2. Pomáhá kontrolovat hladinu cukru v krvi

Určitě víte, že omezení cukru v jídelníčku je klíčové pro ty, kteří potřebují hlídat svoji hladinu cukru v krvi (glykémii). Konzumace cukru totiž způsobuje prudký nárůst glykémie a následně inzulínu, což může být obzvlášť problematické pro lidi, jejichž tělo ji nedokáže dostat s vlastní pomocí na normální hodnoty. Zejména lidé s cukrovkou, případně osoby se sníženou glukózovou tolerancí a s nimi spojenou inzulínovou rezistencí, musí být opatrní a hledat způsoby, jak se vyhnout těmto náhlým skokům. Výkyvy glykémie mohou překvapivě potrápit i zdravé lidi – a to tak, že se často projevují chutěmi na sladké a kolísáním energie.

Sukralóza může podat pomocnou ruku i v tomto případě. Jelikož se nejedná o cukr, nezvyšuje glykémii ani hladinu inzulínu a umožňuje tak užít si sladkou chuť i těm, kteří musí svou hladinu cukru v krvi kontrolovat. Jedná se o vhodnou náhradu cukru pro diabetiky, ale její výhody mohou ocenit i zdraví lidé. V případě, že omezíme cukr a částečně jej nahradíme sukralózou, můžeme pocítit nižší chutě na sladké či menší výkyvy energie a s nimi související únavu.

3. Je prospěšná pro zdraví zubů

Věděli jste, že nadměrná konzumace cukru je riziková i pro vaše zuby? Cukrem se totiž živí bakterie v dutině ústní, přičemž z něj tvoří organické kyseliny. Ty působí na zubní sklovinu a mohou ji ničit. Když je cukru příliš mnoho a navíc se tento stav zkombinuje se špatnou ústní hygienou, máme na stole zvýšené riziko vzniku zubního kazu. ^[9]

Věděli jste, že nadměrná konzumace cukru je riziková i pro vaše zuby? Cukrem se totiž živí bakterie v dutině ústní, přičemž z ní tvoří organické kyseliny. Ty působí na zubní sklovinu a mohou ji ničit. Když je cukru příliš mnoho a navíc se tento stav zkombinuje se špatnou ústní hygienou, máme na stole zvýšené riziko vzniku zubního kazu. ^[9]

Je sukralóza něčím riziková?

1. Může mít negativní vliv na střevní mikrobiom

Možná jste již zaznamenali zprávy o sukralóze a jejím škodlivém působení na složení mikroorganismů v našich střevech. Pokud by tomu tak bylo, byl by to zvednutý prst, jelikož prospěšné bakterie, kvasinky a další druhy, které tvoří střevní mikrobiom, potřebujeme pro naše celkové zdraví. Jeho správné složení se odráží nejen na dobrém trávení, ale také imunitě či dokonce psychickém zdraví. ^[6]

Když se však podíváme blíže na vliv sukralózy na mikrobiom, zjistíme, že z mnoha studií vyplývají závěry, že se nemáme čeho bát. Změny ve složení mikroorganismů se totiž často ukázaly ve výzkumech prováděných na zvířatech, kde byly navíc použity příliš vysoké dávky sladidla. Tyto závěry se tak nedají aplikovat na lidi. ^[1]

Když se zkoumá vliv sukralózy na lidský střevní mikrobiom, vědci spíše docházejí k tomu, že sukralóza nemá významný vliv na složení mikroorganismů. Přestože může záležet na individuálním složení mikrobiomu, obecně panuje názor, že pokud sladidlo přijímáme v rámci doporučeného denního limitu, nemusíme mít strach z jeho škodlivého vlivu na bakterie v našich střevech. O tomto denním množství si za chvíli povíme víc, ale teď vám stačí vědět tolik, že abychom ho přesáhli, museli bychom do sebe denně dostat třeba několik litrů Coca Coly Zero. ^[1,8,11]

Každý jsme však individuální a stejně tak je jedinečný i náš mikrobiom. Jelikož vědci tuto oblast stále zkoumají a úroveň poznání není dokonalá, je možné, že sukralóza přece jen má nějaký negativní vliv na složení mikroorganismů v našich střevech. Proto i zde platí, že je rozumné konzumovat ji s mírou.

2. Může mít vliv na apetit

Sukralózu spolu s dalšími sladidly mnozí vyhledáváme proto, abychom zahnali chutě na sladké a potřebu zbytečně snackovat a mlsat. Podle některých výzkumů to ale vypadá tak, že tělo je příliš chytré na to, aby se nechalo oklamat.

Cukr, kterému se snažíme použitím sladidel vyhnout, probudí v mozku tzv. centra odměny, která produkují dopamin a další podobné látky. Ty v nás probouzejí příjemné pocity po snězení potravin bohatých na cukr a tuk (sladkosti, slané snacky apod.). Potraviny s obsahem sladidel jsou sice sladké, ale podle některých vědců nedokážou dost dobře uspokojit náš mozek, protože nemají tak silný efekt na centra odměny. To znamená, že i když sníme zmrzlinu se sladidlem, stále můžeme mít nadále chuť na tu klasickou. A když neodoláme, výsledkem může být nakonec vyšší kalorický příjem a časem i případný nárůst tělesné hmotnosti. ^[14]

Dalším způsobem, kterým může sukralóza ovlivňovat chuť k jídlu, je působení na hormony, které se podílejí na kontrole sytosti. Jedná se o inzulín, inkretiny (např. glukagon-like peptid 1) nebo například leptin. Ukazuje se, že sukralóza se možná dokáže zapojit do procesů, kterými tyto hormony oznamují mozku, že jsme najedení a dostatečně sytí. Výsledkem tak může být vyšší příjem potravy. Tento efekt sukralózy však ještě není dobře prozkoumán. ^[1,7,13]

Tak jako máme studie, které hovoří o negativním vlivu na apetit, na druhé straně existuje i mnoho takových, kde se tento dopad na tělo neprojevil. I zde proto platí, že není třeba vyhýbat se sukralóze, ale je důležité to s jejím příjmem nepřehánět. Zároveň je vhodné postarat se o to, aby byl náš jídelníček vyvážený, s dostatkem bílkovin či třeba vlákniny. Ty nám pomohou s kontrolou sytosti, ať už v jídelníčku máme sukralózu nebo ne. ^[5,14]

Jaká další možná rizika má sukralóza?

• U některých lidí může způsobovat trávicí problémy, jako je plynatost, nafouklé břicho, průjem nebo zácpa.
• Může působit nepříznivě na trávení u lidí se syndromem dráždivého tračníku (IBS, Irritable Bowel Syndrome).
• Ne každému může vyhovovat chuť tohoto sladidla. Přestože nemá typickou umělou pachuť (aftertaste) jako některá další sladidla, stále se od cukru chuťově liší.

Jak se sukralóza chová v těle?

Sukralóza je jako takový tichý turista, který nenápadně prochází lesem. Když se dostane do našeho těla, postupuje jím téměř nepozorovaně a zanechává za sebou jen minimální stopy. Představte si, že vypijete nápoj slazený sukralózou – tato látka postupuje cestu trávicím systémem, ale vaše tělo ji téměř vůbec neabsorbuje. Až kolem 84 % sukralózy opouští tělo v nezměněném stavu stolicí. Těch pár procent, které se přece jen dostanou do krevního oběhu, se rychle vyloučí močí, ve většině také ve své původní formě. Pouze 2–3 % sukralózy tělo zpracuje a přemění na metabolity. ^[1,8]

Nemáme důkazy o tom, že by sukralóza procházela přes krevně mozkovou bariéru nebo placentu. Navíc není rozpustná v tuku, a tak se nemusíme bát ukládání v tukové tkáni. Tímto způsobem se sukralóza chová spíše jako nezúčastněný pozorovatel než aktivní účastník našeho metabolismu, čímž minimalizuje jakékoli riziko jejího hromadění v těle. ^[8]

Je sukralóza bezpečná?

Pokud se zajímáte o váš jídelníček, jedná se o otázku, kterou si již pravděpodobně položil nejeden z vás. O sukralóze i jiných sladidlech se totiž často dočteme, že jsou nebezpečná a škodlivá, kvůli čemuž bychom se jim měli vyhýbat. Sukralóza byla například podezřelá z toho, že zvyšuje riziko vzniku nádoru močového měchýře. To se však nepotvrdilo a dnes je považována za bezpečnou. Koneckonců, kdyby tomu tak nebylo, úřady by ji neschválily pro použití v potravinách.

Sukralóza však schválena je, a to prakticky ve všech zemích. V Evropské unii dostala zelenou v roce 2004, na základě čehož získala označení E955. To, že patří mezi tzv. Éčka, znamená, že byla podrobena výzkumu a analýze vědecké literatury a na tomto základě následně schválena pro použití v potravinách.

Jaká dávka sukralózy je bezpečná?

Sukralóza, stejně jako další sladidla, má stanovenou hodnotu denního akceptovatelného příjmu, tzv. hodnotu ADI (Acceptable Daily Intake). Jedná se o množství sladidla, které je bezpečné konzumovat denně. U sukralózy to představuje 15 mg/kg tělesné hmotnosti. V praxi to znamená, že 70kg člověk by mohl denně zkonzumovat 1050 mg sukralózy. Takové dávky je opravdu obtížné dosáhnout, což nám dokazuje i fakt, že průměrný odhadovaný denní příjem (EDI, Estimated Daily Intake) je podstatně nižší, a to 7 – 140 mg denně. Jedná se o 7,5 až 150násobně nižší dávku v porovnání s ADI. ^[4,15]

Je sukralóza vhodná v těhotenství?

Těhotné ženy si přirozeně dávají obzvlášť pozor na to, co zařadí do svého jídelníčku. A jelikož sukralóza patří mezi umělá sladidla, na první pohled může vzbuzovat obavy. Není se však čeho bát. Jelikož putuje tělem prakticky v nezměněné podobě a neprochází placentou, je považována za bezpečnou i v těhotenství. ^[3,10]

5 mýtů o sukralóze

Sukralóza spolu s dalšími sladidly je dlouhodobě horkým tématem, které je pod neustálým světlem reflektorů. Každou chvíli tak vyvstane nějaké podezření o její bezpečnosti a vlivu na zdraví. S jakými mýty a nepravdami o sukralóze se můžete setkat?

1. Způsobuje rakovinu

Existují obavy, že sukralóza může zvyšovat riziko vzniku nádorů či dokonce poškodit naši DNA. Výzkumy však tato podezření nepotvrdily. Právě naopak, Evropská agentura pro bezpečnost potravin (EFSA) i americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) sukralózu hodnotí jako bezpečnou pro lidskou spotřebu. ^[2]

2. Je nebezpečná kvůli obsahu chlóru

Přestože sukralóza obsahuje atomy chloru, její chemická struktura je přesto stabilní a tělo ji nerozkládá na toxické sloučeniny. Chlór v sukralóze není v nebezpečné formě a nepředstavuje riziko pro zdraví při běžné konzumaci.

3. V těle se metabolizuje jako cukr

Na rozdíl od cukru, sukralóza se v těle téměř vůbec nemetabolizuje. Většina sukralózy prochází trávicím systémem nezměněna a je vyloučena močí a stolicí. To znamená, že nepřispívá k příjmu energie, jako je tomu u cukru.

4. Zvyšuje hladinu cukru v krvi

Studie prokázaly, že sukralóza nezvyšuje hladinu glukózy v krvi, a to ani u zdravých jedinců, ani diabetiků. Toto sladidlo se proto považuje za bezpečnou alternativu cukru i pro lidi s cukrovkou.

5. Způsobuje přibírání hmotnosti

Výzkumy na lidech neprokázaly, že by sukralóza přímo způsobovala přibírání. Naopak, často se používá jako náhrada cukru během dietování, aby se snížil příjem kalorií. Teoreticky může u někoho mírně zvýšit apetit, ale není tomu tak, že by působila na samotný metabolismus a vedla k ukládání tuku.

Co si z toho vzít?

Když chceme omezit cukr, sukralóza se nabízí jako jeho náhražka, která nám dopřeje sladkou chuť bez zbytečných kalorií. Proto je oblíbená při hubnutí a rovněž je známá i jako vhodný „cukr“ pro diabetiky. Přestože je její pověst opředena mnoha mýty, studie dosud nepotvrdily tyto pochybnosti o její bezpečnosti. Sukralózu tak můžeme považovat za bezpečné sladidlo schválené odbornými institucemi, které může být klidně součástí našich jídelníčků. Samozřejmě je důležité konzumovat ji s rozumem a přitom dbát na vyvážený jídelníček a zdravý životní styl.

Zaujal váš dnešní článek? Neváhejte a sdílejte jej se svými přáteli a známými.

Zdroje:

[1] AGUAYO-GUERRERO, J.A. et al. Sucralose: From Sweet Success to Metabolic Controversies—Unraveling the Global Health Implications of a Pervasive Non-Caloric Artificial Sweetener. – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC10971371/

[2] BERRY, C. et al. Sucralose Non-Carcinogenicity: A Review of the Scientific and Regulatory Rationale. – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5152540/

[3] EDITOR Artificial Sweeteners and Pregnancy. – https://americanpregnancy.org/healthy-pregnancy/is-it-safe/artificial-sweeteners-and-pregnancy/

[4] FITCH, C. - KEIM, K.S. Position of the Academy of Nutrition and Dietetics: Use of Nutritive and Nonnutritive Sweeteners. – https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S2212267212003255

[5] FORD, H.E. et al. Effects of oral ingestion of sucralose on gut hormone response and appetite in healthy normal-weight subjects. – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/21245879/

[6] CHEN, Y. et al. Role and Mechanism of Gut Microbiota in Human Disease. – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8010197/

[7] MA, J. et al. Effect of the artificial sweetener, sucralose, on gastric emptying and incretin hormone release in healthy subjects. – https://journals.physiology.org/doi/full/10.1152/ajpgi.90708.2008

[8] MAGNUSON, B.A. et al. Biological fate of low-calorie sweeteners. – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/27753624/

[9] BANNACH, G. et al. Thermal stability and thermal decomposition of sucralose. – https://www.researchgate.net/publication/262555343_Thermal_stability_and_thermal_decomposition_of_sucralose

[10] MANDEL, I.D. - GROTZ, V.L. Dental considerations in sucralose use. – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/11887514/

[11] POPE, E. et al. Sugar substitutes during pregnancy. – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4229159/

[12] POZO, S. DEL et al. Potential Effects of Sucralose and Saccharin on Gut Microbiota: A Review. – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC9029443/

[13] SCHIFFMAN, S.S. - ROTHER, K.I. Sucralose, A Synthetic Organochlorine Sweetener: Overview of Biological Issues. – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3856475/

[14] WANG, Q.-P. et al. Sucralose Promotes Food Intake through NPY and a Neuronal Fasting Response. – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/27411010/

[15] WILK, K. et al. The Effect of Artificial Sweeteners Use on Sweet Taste Perception and Weight Loss Efficacy: A Review. – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8954878/

[16] Acceptable daily intake of sweeteners in the EU | Knowledge for policy. – https://knowledge4policy.ec.europa.eu/health-promotion-knowledge-gateway/sugars-sweeteners-7_en

[17] WHO advises not to use non-sugar sweeteners for weight control in newly released guideline. – https://www.who.int/news/item/15-05-2023-who-advises-not-to-use-non-sugar-sweeteners-for-weight-control-in-newly-released-guideline