Obsah
Mikroorganismy žijí všude kolem nás. Už Louis Pasteur „musel“ vymyslet proces pasterizace, abychom mohli skladovat potraviny po delší dobu bez rizika, že by se zkazily. Bakterie, kvasinky, viry a jiné mikroorganismy najdeme na každém povrchu naší planety. Najdeme je v každé kapce oceánu, ve vzduchu, v ledovcích na Antarktidě, jakož i v těch nejextrémnějších podmínkách Mrtvého moře a horkých hlubinných komínů. Některé jsou schopny přežít přítomnost radioaktivního odpadu, či dokonce žít z roztaveného jádra reaktoru v Černobylu. Nemůžeme se proto divit, že mikroorganismy najdeme i na povrchu lidského těla a také v jeho nitru. Tyto mikroorganismy a jejich prostředí označujeme jako mikrobiom.
Mikroorganismy odjakživa ovlivňovaly evoluci života na Zemi a rovněž významně ovlivňují i lidské zdraví.
Co je mikrobiom?
Mikrobiom představuje souhrn všech mikroorganismů žijících na povrchu (kůži) a uvnitř lidského těla. Mezi tyto mikroorganismy patří bakterie, viry, houby (kvasinky) a prvoci. V ideálním stavu jsou tyto mikroorganismy naši dobří kamarádi a žijí s námi v symbióze. Pomáhají nám chránit se před těmi „zlými“ mikroorganismy.
Nejznámější bakterií nacházející se v mikrobiomu člověka a jiných teplokrevných živočichů je Escherichia coli. Je relativně snadno kultivovatelná v laboratorních podmínkách a známe celou její DNA. Proto se stala tzv. tažným koněm molekulové biologie a významně přispívá k výzkumu v oblasti biologie a medicíny.
Podle místa výskytu rozlišujeme mikrobiomy jako střevní, kožní, mikrobiom ústní dutiny, ale také mikrobiom mozku a plic. Poslední dva jsou často spojeny se stavy infekce. Střevní mikrobiom (v minulosti známý jako střevní mikroflóra) je v posledních letech středem pozornosti, protože významně ovlivňuje fungování celého těla.
Střevní mikrobiom představuje nejpočetnější a nejrozmanitější část lidského mikrobiomu. Nachází se v něm přibližně 1013 (10 a 13 nul nebo 100 bilionů) bakteriálních buněk, což je přibližně stejné množství, jako je počet buněk lidského těla, a dohromady může mít až 0,2 kg.[1]
Co ovlivňuje složení mikrobiomu?
Složení, tedy množství různých druhů mikroorganismů v mikrobiomu, je ovlivněno několika faktory:
- stravou, kterou konzumujeme
- genetikou
- prostředím, v jakém žijeme
- užíváním antibiotik
- celkově životosprávou (alkohol a kouření mají negativní vliv na složení mikrobiomu)
Složení mikrobiomu člověka je ovlivněno i typem porodu. V případě porodu císařským řezem dítě neprochází přirozenými porodními cestami a není vystaveno vaginálnímu mikrobiomu matky. Střevní mikrobiom dětí narozených císařským řezem má tedy jiné složení, které zvyšuje riziko některých onemocnění během života.[2]
Mohly by vás zajímat tyto produkty:
Co střevní mikrobiom dělá?
Bakterie žijící v lidském těle jsou živé organismy, které nesou vlastní DNA. Jejich geny můžeme považovat za nástavbu těch vlastních, protože vykonávají různé důležité funkce. Produkty mikrobiálního metabolismu v tlustém střevě jsou prospěšné pro naše zdraví.
1. Podporuje trávení a vstřebávání živin
Mikroorganismy nacházející se v tlustém střevě přicházejí do přímého kontaktu s tím, co jsme snědli. Aby tyto mikroorganismy přežily, potřebují něco konzumovat – a to něco nacházejí v naší, již natrávené stravě. Pomáhají nám tak trávit látky, které my sami trávit nedokážeme.
Mezi látky, které nedokážeme strávit, patří také vláknina (tzv. prebiotika). Není to jedna jediná látka, ale skupina námi nestravitelných látek, jež pocházejí z rostlin a které slouží jako potrava pro bakterie v našem trávicím traktu. Můžeme je rozdělit podle rozpustnosti (rozpustná a nerozpustná vláknina), viskozity (hustoty) a fermentability. Fermentabilita vypovídá o tom, do jaké míry ji dokáží trávit mikroorganismy střevního mikrobiomu.
2. Produkuje zdraví prospěšné látky
Výsledkem mikrobiálního trávení vlákniny jsou látky (tzv. postbiotika), které se dostávají do krve a tělo je dokáže využít. Zároveň jsou produkovány látky, které se podílejí na signalizaci imunitního systému. Střevní mikrobiom také produkuje až 30 % denní dávky vitamínu K a vitamínů skupiny B.[3]
3. Ovlivňuje imunitní systém
Ty dobré mikroorganismy, které si dokážeme udržet vhodnou životosprávou, nám pomáhají udržovat na uzdě ty špatné (patogenní) tím, že jim zablokují přístup k potravě. Díky vlivu na imunitní systém nám také pomáhají lépe bojovat s infekcemi.[4]
Až 80 % všech buněk imunitního systému se nachází v trávicím traktu. Je to jeden z možných přístupových bodů pro vstupující patogeny, které je třeba hlídat a v případě potřeby likvidovat. Přítomnost buněk imunitního systému v tlustém střevě napovídá o tom, že prospěšné bakterie velmi intenzivně komunikují s imunitním systémem.[5]
Střevní mikrobiom je zdrojem tzv. SCFA, což jsou mastné kyseliny s krátkým řetězcem. Tyto mastné kyseliny mají své receptory právě na buňkách imunitního systému, díky čemuž dokáže střevní mikrobiom okamžitě regulovat jeho funkce.[6]
4. Má vliv na psychické zdraví
Střevní mikrobiom je součástí tzv. brain-gut axis, která představuje komunikační osu mezi trávicím traktem a mozkem. Látky, které produkuje střevní mikrobiom, ovlivňují vývoj mozku již v raném dětství. Změna složení mikrobiomu, a tím i látek, které produkuje, může přispívat ke vzniku psychických onemocnění, jako je deprese a úzkostná porucha.[7]
Na internetu také najdeme tvrzení, že až 90 % veškerého serotoninu je tvořeno právě ve střevech. To je sice pravda, ale tento serotonin se podílí na trávení a nepřechází do mozku, kde by mohl ovlivňovat náladu.[8]
Konzumace fermentovaných jídel, která považujeme za probiotika v pravém slova smyslu, má pozitivní vliv na symptomy sociální úzkosti u lidí, kteří jsou k sociální úzkosti náchylní.[9]
Co když je mikrobiom v nerovnováze?
Dysbióza neboli nerovnováha mikroorganismů ve střevě je způsobena nízkou diverzitou druhů, ale také patogenními bakteriemi, které způsobují onemocnění. Běžně jsou jejími následky zažívací potíže, které nastávají po konzumaci zkaženého jídla, ve kterém se přemnožily patogenní bakterie. Pokud tyto bakterie převládají nad těmi prospěšnými, je nutná léčba antibiotiky.
Nerovnováha a nízká diverzita střevního mikrobiomu je spojována se změnami imunitního systému. Přestože látky produkované mikrobiomem ovlivňují fungování imunitního systému, není vždy jednoznačné, zda je nesprávně fungující imunitní systém příčinou dysbiózy, nebo zda dysbióza ovlivnila imunitní systém.[10]
Podobně je dysbióza mikrobiomu spojována s obezitou, cukrovkou, alergiemi, či dokonce depresí. Ani v těchto případech není jasné, co bylo na začátku a vztah mezi dysbiózou a onemocněním bude zřejmě oboustranný – jedno zapříčiňuje druhé, a naopak.
Bakterie z tlustého střeva také mohou přerůstat až do tenkého střeva, což způsobuje SIBO (small intestinal bacterial overgrowth). Člověk trpící SIBO má časté zažívací potíže, plynatost (nafouklé břicho), průjmy a bolesti břicha. Také trpí sníženým vstřebáváním některých vitamínů a únavou.
SIBO je spojováno s různým onemocněním:[11]
- diabetes mellitus
- hypotyreóza
- celiakie
- cirhóza
- pankreatitida
Jak podpořit zdravý mikrobiom
Pro podporu střevního mikrobiomu existují různé možnosti, které zahrnují změny v životosprávě.
1. Dbejte na vyváženou stravu bohatou na vlákninu
Střevní mikrobiom vyžaduje neustálý přísun vlákniny (prebiotik), díky čemuž nejen produkuje látky prospěšné pro lidské tělo, ale je také schopen sám přežít. Vláknina pomáhá udržovat diverzitu prospěšných bakterií. Je proto vhodné mít v jídelníčku dostatek ovoce a zeleniny, luštěnin a některých obilovin, jako jsou ovesné vločky.
2. Omezte nadměrné užívání antibiotik
Příliš časté užívání antibiotik nezabíjí jen ty zlé, patogenní bakterie, ale také některé prospěšné, což vede k prudké změně rovnováhy střevního mikrobiomu. Při každém užívání antibiotik je vhodné užívat i probiotika – prospěšné bakterie, které opět mohou kolonizovat tlusté střevo.
3. Užívejte probiotika
Užívání probiotik má význam při již zmiňované léčbě antibiotiky. Alternativou, kterou je vhodné doplnit do jídelníčku, jsou fermentované produkty, jako je kefír či kimchi. Ty mají stejné benefity pro zdraví.[12]
Kromě užívání probiotik je vhodné přijímat látky, které potřebuje samotný mikrobiom, tedy prebiotika, což je nejčastěji vláknina. Kombinace prebiotik a probiotik se nazývá synbiotikum.
4. Zdravý životní styl
Dostatek spánku, dostatek pohybu a lepší zvládání stresu vedou k lepším stravovacím návykům a nižší míře přejídání se nezdravými potravinami. Zpracované a nutričně chudé potraviny vedou k nerovnováze střevního mikrobiomu.
Závěr? Ve zdravém střevě zdravý duch!
Střevní mikrobiom žije společně s námi už miliony let, během kterých se jeho vztah s lidským tělem stal symbiózou. Jeho zdraví ovlivňuje i to naše, fyzické i psychické. Zdravý životní styl, zahrnující pestrou stravu bohatou na vlákninu, užívání probiotik a snížení konzumace průmyslově zpracovaných potravin, nám pomůže udržet prospěšné střevní bakterie v dostatečném množství.
[1] Flint HJ. The impact of nutrition on the human microbiome – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/22861801/
[2] Inchingolo F, Inchingolo AD, Palumbo I, Trilli I, Guglielmo M, Mancini A, Palermo A, Inchingolo AM, Dipalma G. The Impact of Cesarean Section Delivery on Intestinal Microbiota: Mechanisms, Consequences, and Perspectives – https://www.mdpi.com/1422-0067/25/2/1055
[3] Nysten J, Van Dijck P. Can we microbe-manage our vitamin acquisition for better health? – https://journals.plos.org/plospathogens/article?id=10.1371/journal.ppat.1011361
[4] Frances Spragge et al. ,Microbiome diversity protects against pathogens by nutrient blocking – https://www.science.org/doi/10.1126/science.adj3502
[5] Wiertsema SP, van Bergenhenegouwen J, Garssen J, Knippels LMJ. The Interplay between the Gut Microbiome and the Immune System in the Context of Infectious Diseases throughout Life and the Role of Nutrition in Optimizing Treatment Strategies. – https://www.mdpi.com/2072-6643/13/3/886
[6] Yao, Yao et al. “The role of short-chain fatty acids in immunity, inflammation and metabolism.” – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/33261516/
[7] Xiong RG, Li J, Cheng J, Zhou DD, Wu SX, Huang SY, Saimaiti A, Yang ZJ, Gan RY, Li HB. The Role of Gut Microbiota in Anxiety, Depression, and Other Mental Disorders as Well as the Protective Effects of Dietary Components – https://www.mdpi.com/2072-6643/15/14/3258
[8] El-Merahbi, Rabih; Löffler, Mona; Mayer, Alexander; Sumara, Grzegorz . (2015). The roles of peripheral serotonin in metabolic homeostasis – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/26070423/
[9] Hilimire, Matthew R et al. “Fermented foods, neuroticism, and social anxiety: An interaction model.” – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/25998000/
[10] Levy, M., Kolodziejczyk, A., Thaiss, C. et al. Dysbiosis and the immune system – https://www.nature.com/articles/nri.2017.7
[11] Dukowicz AC, Lacy BE, Levine GM. Small intestinal bacterial overgrowth: a comprehensive review – https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC3099351/
[12] Soemarie YB, Milanda T, Barliana MI. Fermented Foods as Probiotics: A Review – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/34820306/
Přidat komentář