Dokumenty o výživě na Netflixu změní pohled na jídlo

S dokumenty o zdraví a výživě se v poslední době roztrhl pytel. Nejen Netflix je plný filmů, které se ponořují do hlubin potravinářského průmyslu nebo nám říkají, co jíst, abychom byli co nejdéle zdraví a v perfektní kondici. Jsou poutavé, šokující a nutí nás přemýšlet. Často s námi zarezonují až tak, že podle nich chceme překopat svůj jídelníček a životní styl.

Viděli jste už nějaký dokument o výživě? Možná si vzpomenete na film Super Size Me z roku 2004. Tento snímek zachycoval život muže, který byl jeden měsíc živ jen na velkých porcích jídel z McDonaldu. Film chtěl tímto způsobem upozornit na problém obezity, a opravdu se mu podařilo to, že mnohým lidem zhlédnuté informace ještě dlouho vrtaly hlavou. Tyto dokumentární filmy v nás často zanechají intenzivní dojem, že bychom se sebou už tentokrát opravdu měli začít něco dělat. Změnit jídelníček či překopat náš pravidelný nákup, který vkládáme do nákupního košíku. Měli bychom ale těmto dokumentům stoprocentně věřit a řídit se podle nich?

Co si představit pod dokumenty o výživě?

V této skupině se ukrývá opravdu široká paleta filmů. Dnes si však nebudeme povídat o seriálu Byl jednou jeden život ani o podobných vzdělávacích dokumentech. Co v současnosti totiž opravdu čeří vody světa výživy, jsou populární dokumentární filmy z dílen známých streamovacích platforem. Po žebříčku oblíbenosti na Netflixu se úspěšně vyšplhaly například filmy What the Health nebo Ti, kdo mění svět (The Game Changers). Z posledních populárních novinek se mezi ty nejznámější zařadila série z roku 2024 Jídlo dělá člověka: Experiment s dvojčaty (You Are What You Eat: A Twin Experiment).

Většinou se jedná o americké dokumentární filmy z prostředí Spojených států. Je pro ně typické, že se věnují nějakému palčivému tématu, o kterém se mezi odborníky na výživu vedou nekonečné boje. Oblíbenou oblastí zájmu je například souboj mezi veganstvím a běžným racionálním stravováním. Rovněž se můžete setkat s tím, že tyto filmy běžně upozorňují na problémy světa výživy a potravinářského průmyslu, a to často způsobem, který nám ještě nějakou chvíli po závěrečných titulcích nedá spát.

Proč jsou tak populární?

Na první pohled se může zdát překvapivé, že právě takovéto naučné filmy bourají žebříčky sledovanosti. Když se nad tím však zamyslíme, dává to docela smysl. Vždyť právě výživa je něco, co se týká bezprostředně každého z nás. Všichni totiž musíme dennodenně řešit, co si nandáme na talíř a tato rozhodnutí silně ovlivňují naše zdraví. Přirozeně nás tak zaujme, když nám někdo v rámci jednoho filmu předestře cestu ke zdraví jako na stříbrném podnosu.

Pokud jste již viděli některý z těchto dokumentů, určitě jste si všimli, že upoutání pozornosti je něco, co dokážou opravdu dokonale. Koneckonců, ať už se díváme na jakýkoli film, je vytvořený tak, aby nás zaujal a co nejintenzivněji nás přišpendlil ke gauči. Dokumenty, o kterých je dnes řeč, mají propracovaný storytelling a často šokujícím, přímým a zároveň srozumitelným způsobem odpovídají na žhavé otázky týkající se výživy. Výjimkou není ani to, že si z nich odnášíme i jakýsi pocit zděšení nebo znechucení, zvláště když se věnují různým kontroverzním tématům.

A jelikož jde o dokumenty, samozřejmě jim nechybí ani značný punc odbornosti. Vystupují v nich totiž vědci, lékaři a různí další odborníci. V konečném důsledku se tak divák dívá na film, který je poutavý, přitažlivý, snadno pochopitelný, a navíc působí odborně.

Mohly by vás zajímat tyto produkty:

Jsou důvěryhodné?

Dokumenty o výživě jsou plné vědců, statistik a výzkumů. Přirozeně jsme tak postrkováni k tomu, abychom jim bezmezně věřili. Působí totiž odborně, a zvláště tehdy, když sami nejsme v dané oblasti experty, nemáme přece důvod mít pochybnosti.

I navzdory tomuto prvnímu dojmu se však hodí mít při sledování těchto dokumentárních filmů v hlavě zapnutou výstražnou kontrolku. Přeci jen bychom měli myslet na to, že jedním z cílů tvůrců filmu je přitáhnout a udržet si diváky. Proto, aby zaujali, nám dávkují informace způsobem, od kterého se očekává, že nás zvedne ze židle. Takže není výjimkou, že jsou někdy fakta poněkud vytržená z kontextu, vyhrocená, či dokonce překroucená.

Například ve filmu The Game Changers, který prezentuje rostlinnou stravu jako to nejlepší palivo nejen pro atlety, se dozvíme, že sendvič s arašídovým máslem má tolik bílkovin jako 3 vejce nebo cca 80g steak. Což je vlastně z určitého pohledu pravda, ale tvůrci zapomněli zmínit, že abychom opravdu přijali takové množství proteinů, museli bychom sníst dvojnásobnou porci arašídového másla (cca 60 g). Ta má přitom zhruba 30 g tuků a 360 kcal, což je pro někoho klidně pětina denního doporučeného kalorického příjmu. Na tomto příkladu tak vidíme, že se sice můžeme dozvědět pravdivou informaci, ale mírně přizpůsobenou pohledu, který nám chce film prodat.

Navzdory všemu platí, že filmy o výživě dokážou být užitečným vzdělávacím nástrojem pro lidi, kteří se zajímají o svůj jídelníček a správné stravování. Vždy bychom se však na ně měli dívat kriticky a s nadhledem. Je na místě zavřít bezmeznou důvěru hluboko do šuplíku a místo toho vždy trochu pochybovat a informace si pro jistotu někde ověřit.

Jaká mohou být negativa dokumentů o výživě?

Dokumenty o výživě dnes běžně vidíme mezi TOP 10 filmy na Netflixu. Na rozdíl od jiných žánrů jsou však něčím jedinečné – zabývají se tématem našeho zdraví a často nám radí, jak se stravovat. Proto je logické, že bychom měli při jejich sledování přemýšlet trochu jinak než při oblíbené komedii či thrilleru. Na co konkrétně si dávat pozor a kterých „red flags“ si u dokumentů o výživě všímat?

1. Často jsou jednostranné

Zřejmě se všichni shodneme, že když se chceme o něčem správně rozhodnout, potřebujeme znát všechny výhody i nevýhody, rizika a přínosy, zkrátka udělat si celkový obraz. Například když si v obchodě prohlížíme trailové běžecké tenisky, nestačí nám vědět jen to, že jsou vhodné pro běh v terénu a mají nepromokavou membránu. K tomu, abychom si vybrali ty ideální právě pro nás, potřebujeme také vědět, na jakou délku trasy jsou vhodné nebo zda jsou přizpůsobeny širokému nebo úzkému chodidlu.

Podobný princip platí i tehdy, když si chceme zvolit tu správnou cestu ve stravování a způsobu životního stylu. Potřebujeme znát všechna pro i proti, abychom si mohli udělat vlastní plnohodnotný a informovaný názor. Problémem dokumentů o výživě však je, že se v nich často můžeme setkat jen s jednostranným pohledem. Tyto filmy běžně zastávají například jeden konkrétní stravovací směr. Při tom hovoří o jeho pozitivech, ale už naopak nezmiňují rizika a nedávají prostor jiným názorům.

Příkladem může být proveganský dokument You Are What You Eat: A Twin Experiment, který prezentuje veganství jako tu nejlepší možnou cestu. Samozřejmě není nic špatného na tom, když nám chce film předat nějakou myšlenku, například o výhodách veganství. Problematické spíše je, když ve filmu neslyšíme protiargumenty. Dokument tak nenabízí celý obraz a my nemáme ideální podmínky pro to, abychom si vytvořili vlastní pohled na věc. Důvodů, proč tomu tak je, může být více, ale v případě zmíněného dokumentu jde například i o střet zájmů. Studie, která byla podkladem pro film, je totiž částečně sponzorována společností Vogt Foundation, která podporuje plant-based stravu a animal welfare.^[1]

Dokumenty o výživě nejen na Netflixu tak nejsou vždy ideálním zdrojem informací o výživě. Proto vždy, když se na ně díváme, je dobré na chvíli se zastavit. Později poděkujeme sami sobě, když si položíme otázku, zda náhodou toto téma nemá i druhou stranu mince. Pokud nás daná oblast opravdu zajímá, stojí za to vyslechnout si i názory dalších odborníků, přečíst si knihu nebo se poohlédnout po dalších zajímavých zdrojích.

2. Nedávají prostor expertům s různými názory

Pokud jste už nějaký dokument viděli, víte, že bývá prokládán výstupy odborníků, kteří sedí a hovoří před kamerou. Na obrazovce pod jejich jménem přitom rezonuje jejich pracovní pozice, tituly či instituce, kterou zastupují. A právě i tato forma dodává dokumentům punc odbornosti a jde o jeden z důvodů, proč nás to přirozeně táhne k tomu, abychom jim bezmezně věřili.

Určitě však sami víte, že ne každý odborník nám předává ty správné informace. A abychom navázali na předchozí bod, o kterém jsme hovořili – ne každý expert je nestranný. Proto, když sledujeme nějaký dokument o výživě, stojí za to zjistit si, o koho vlastně jde. Kdo je a kde působí vědec, který vystupuje ve filmu? Například hlavní odborník, doktor Gardner z experimentu s dvojčaty je dlouhodobě známým podporovatelem čistě rostlinné stravy. Zároveň jím založená organizace obdržela několikaletý grant od společnosti Beyond Meat, která vyrábí vysoce průmyslově zpracované rostlinné náhražky masa a masných produktů. Proto je přirozeně v jeho zájmu, aby dokument co nejvíce podtrhnul právě výhody veganské stravy.^[1]

Samozřejmě to nemusí znamenat, že jeho názory nebo data, která prezentuje divákům, jsou klamavé a nesprávné. Může se však stát, že jsou vytrženy z kontextu nebo jinak přizpůsobeny celkovému narativu filmu. Když zároveň chybí pohled někoho s opačným názorem, my diváci lehce uvěříme tomu, že nám film právě prozradil tu nejlepší cestu ke zdraví, i když to nemusí být pravda. Proto stojí za to všímat si toho, jaké názory dostávají ve filmu prostor. Představte si, že vám někdo ve filmu tvrdí, že byste měli omezovat sacharidy, protože způsobují obezitu a cukrovku. Tehdy je vhodné zamyslet se, zda je tam i někdo, kdo zmiňuje nevýhody a rizika tohoto způsobu stravování.

3. Zpochybňují vědecké organizace

Podobně jako například v oblasti technologií i ve výživě platí, že existuje několik institucí, které svět odborníků považuje za jakýsi svatý grál těch nejdůvěryhodnějších informací. Těmi nejznámějšími jsou například následující:

• Světová zdravotnická organizace (World Health Organization – WHO)
• americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (Food and Drug Administration – FDA)
• Evropský úřad pro bezpečnost potravin (European Food Safety Authority – EFSA)
• Akademie výživy a dietetiky (Academy of Nutrition and Dietetics).

Všechny tyto instituce vydávají různá doporučení a tzv. guidelines, které hovoří o tom, jak správně by se mělo obyvatelstvo stravovat. Není to však jen nějaká obyčejná hrstka výmyslů, které někomu spadly na papír z čistého nebe. Jde naopak o výstup ze stovek různých výzkumů a studií, díky nimž vznikají ta nejkvalitnější a nejkomplexnější výživová doporučení.

V některých filmech o výživě se však můžeme setkat s tím, že jejich tvůrci tyto guidelines zpochybňují. Pokud na to narazíme, měli bychom zpozornět. Například u experimentu s dvojčaty je takto vyzdvihnuto všeobecně známé doporučení, že nasycené mastné kyseliny by měly tvořit 10 % našeho celkového denního energetického příjmu. Ve filmu se však dozvíme, že tento přístup není správný a namísto toho bychom se měli jednoduše vyhýbat masu. Toto doporučení však nebere v úvahu například množství dalších zdrojů tuku ve výživě, či naopak výhody, které nám může střídmá konzumace masa přinést. V tomto případě jde zejména o obsah živin, jako je vitamín B12 či například hemové železo (v červeném mase).

Ve světě výživy bohužel většinou platí, že nic není černobílé. Pokud vám někdo nabídne takto jednoduché řešení, které se údajně postará o vaše dobré zdraví, raději se na chvíli zastavte a zamyslete. Právě to je ten moment, kdy je dobré si tuto informaci raději ověřit.

4. Snaží se působit na emoce

Co si budeme povídat, žádný film bychom si neužili a nedokoukali do konce, kdyby nám trochu nehrál na city. Tvůrci si nás, diváky, proto přirozeně musí nalákat na udičku a něčím zajímavým si nás na ní i udržet. Jen tak jejich dílo nadšeně dokoukáme do konce a ideálně ho budeme i doporučovat dál. Dokumentární filmy nejsou výjimkou. Většinou se „přilepíme“ jako mouchy na mucholapku, když nás něco vystraší, šokuje, překvapí nebo s námi jiným způsobem zarezonuje. Velmi dobře na nás fungují různá senzační tvrzení, šokující fotky nebo videozáběry.

Naneštěstí pro filmové tvůrce však nejsou všechny informace z oblasti výživy nebo potravinářství tak akční a strhujícím způsobem nepředvídatelné. Proto se může stát, že aby správně zapůsobily, musí projít mírnou změnou vizáže. Často tak vidíme, že některá data jsou vytržena z kontextu, zveličena nebo i pozměněna tak, aby se hodila do příběhu. Například v dokumentu Jídlo dělá člověka: Experiment s dvojčaty se dozvíme, že živočišná výroba prý tvoří více emisí než celý dopravní sektor. Pokud si však dáme práci tuto statistiku dohledat, zjistíme, že podle Úřadu na ochranu životního prostředí (U.S. Environmental Protection Agency – EPA) tvoří 28 % emisí doprava a 10 % zemědělství. Informace ve filmu, která možná pocházela z méně důvěryhodného zdroje, však poctivě splnila svou úlohu – mnoho lidí, kteří se zajímají o životní prostředí, šokovala, a přiměla je tak přehodnotit svůj jídelníček.^[2]

5. Někdy vybízejí k extrémním změnám v jídelníčku

Pokud už máte některý z výživových dokumentů za sebou, možná jste už i vy vypínali Netflix s myšlenkou, že by bylo nejlepší celý váš jídelníček překopat od základů. Z mnoha těchto filmů si totiž často odnášíme závěr, že způsob stravování, který vyzdvihují, je nejlepší pro každého.

Asi vás už nepřekvapí, když řeknu, že vrhnout se do kolotoče změn okamžitě po vypnutí Netflixu rozhodně není dobrý nápad. Už jen proto, že každý z filmů nám může tvrdit něco jiného. Podle jednoho bychom se měli stát vegany, další stojí pevně za paleo stravou a zastánci low carb stravy vyzdvihují do nebes výhody omezování sacharidů. Cesta k tomu nejlepšímu jídelníčku pro každého z nás je však většinou někde uprostřed. Proto Netflix berte jako inspiraci a podnět k tomu, abyste si zjišťovali informace i z jiných zdrojů.

Jaké mají pozitivní stránky?

Dokumenty o výživě mají mnoho svých nedostatků, ale nemohou se jim upřít ani jejich pozitiva. Přeci jen upozorňují na důležitá témata a úspěšně je šíří dál mezi lidi.

1. Zvyšují zájem o výživu

Není výjimkou, že si na Netflixu pustí dokument o výživě i člověk, který se o výživu běžně nezajímá. Jsou totiž natočeny tak, aby upoutaly pozornost a přitom byly pro každého srozumitelné. Častokrát tak může jít o ten první krok, který někdo učiní na své cestě za zdravějším životním stylem.

Určitě není dobrý nápad zhlédnout jeden dokument, uznávat jej jako bibli a postavit na něm svůj světonázor. Tyto filmy však mohou být skvělou vstupní branou do pestrého světa výživy. Mohou pomoci zapálit pomyslnou jiskřičku zájmu a popostrčit nás k tomu, abychom si o správném stravování postupně zjišťovali více, nebo se o něj dokonce i snažili.

2. Mohou nastartovat pozitivní změny ve stravování

Dokumentům o výživě určitě nemůžeme upřít, že dokáží zasadit do hlavy plodná semínka zájmu. Lehce nás totiž mohou nakopnout k zamyšlení se nad vlastním jídelníčkem. Může tak být jen otázkou času, kdy ze zasazených semínek začne klíčit motivace a chuť lépe se stravovat či vybírat potraviny podle toho, jak ovlivňují planetu. Někoho tak mohou popostrčit k tomu, aby jedl více zeleniny, další zvýší celkový příjem rostlinných potravin nebo například omezí nakupování potravin v plastových obalech.

3. Hovoří o důležitých tématech

Pravdou je, že pokud něco dokumenty o výživě opravdu dokážou, tak je to umění zaujmout a přitáhnout pozornost. Jde tak o skvělý prostředek, pomocí kterého se dá upozorňovat na témata, o kterých by se mělo mluvit víc. Nejde jen o významný vliv výživy na zdraví, ale například také působení stravy na životní prostředí. Tyto filmy běžně upozorňují i ​​na různé environmentální problémy a nenechávají na pokoji ani nedostatky potravinářského průmyslu.

Když je budeme brát s rezervou, efektivně nám rozšíří obzory. Mohou sloužit jako takový maják, který upozorní na aktuálně zanedbávané problémy.

Měli bychom se řídit podle dokumentů o výživě?

Vzhledem k nedostatkům dokumentů o výživě můžeme říci, že nalinkovat svůj život podle některého z nich není zrovna ten nejlepší nápad. Když si je však vložíme do nádoby s názvem „pro inspiraci“, mohou se hodit jako podklad pro pozitivní změnu jídelníčku. Vždy bychom se však měli ujistit, že to, co děláme, je pro naše zdraví to pravé. Proto stojí za to ponořit se do daného tématu o něco více a hlouběji, než nám umožňuje sledování dvouhodinového filmu.

Inspiroval vás nějaký dokument například k tomu, abyste se zbavili živočišných produktů z jídelníčku a stravovali se čistě rostlinně? Skvělé! Může se jednat o základ velmi přínosné změny ve vašem životě. Ale předtím, než do toho skočíte po hlavě, uděláte nejlépe, když se zastavíte a zhodnotíte všechna pro a proti. Dejte prostor i informacím z jiných zdrojů a nikdy nešlápnete vedle, když se poradíte s nutričním terapeutem nebo výživovým poradcem. Dostanete tak odpovědi na otázky, zda je pro vás opravdu vhodná stoprocentně rostlinná strava, jaká jsou její rizika či jak si takový jídelníček poskládat tak, aby byl pestrý a vyvážený. Možná dojde k tomu, že výrazně omezíte vysoce průmyslově zpracované potraviny, včetně těch živočišných, přičemž kvalitní maso si dopřejete jen občas, a bude vám to tak vyhovovat. Ale možná vás tato cesta zavede i úplně jiným směrem.

Jak jsme si již řekli, dokumenty o výživě nám mohou představit některá témata velmi zostra a nabádat nás k radikální změně. Můžeme to vidět například v experimentu s dvojčaty, kde si na konci odnášíme dojem, že čistě rostlinná strava je tou nejlepší cestou. V tomto případě nám to potvrzují i ​​účastníci výzkumu, kteří byli i po několika týdnech spokojeni a fit. Důležité však je mít na paměti, že tito lidé měli zpočátku k dispozici odborníky, kteří jim poradili, jak to dělat správně. Někdo se znalostmi o vyvážené rostlinné stravě se postaral o to, aby těmto lidem nehrozily žádné nutriční deficity. To si samozřejmě můžeme zajistit i sami, když navštívíme odborníka. Pokud to však neuděláme, měli bychom počítat s tím, že tato změna jídelníčku nemusí mít stejně dobrý dopad i na naše zdraví.

Výživové dokumenty jsou dobrou inspirací a nakopnutím ke změně. Nestačí však k tomu, abychom se jimi řídili.

Čeho si všímat při sledování dokumentů o výživě?

Moderní dokumenty o výživě nás mohou něčemu přiučit, a dokonce i nastartovat některé změny ve stravování a životním stylu. Abychom si z nich však odnesli jen to nejlepší, měli bychom se mít při jejich sledování na pozoru. Jaké otázky bychom si měli pokládat sami sobě, když si pustíme nějaký dokument o výživě?

• Je dokument nestranný, nebo nám předkládá jen jeden názor?
• Kdo stojí za filmem a kdo ho financuje?
• Kdo jsou vědci, kteří ve filmu vystupují?
• Vystupují v dokumentu i experti s opačným názorem?
• Snaží se ve mně vyvolat obavy?
• Tvrdí mi film, že to, co ukazuje, je jediná správná cesta?
• Chce ode mě změnit všechno a ideálně okamžitě v té oblasti, o které hovoří?

Stačí položit si jen pár z těchto otázek, abychom získali nadhled při sledování oblíbených dokumentů o výživě. Díky tomuto kritickému pohledu se tak budeme umět vyhnout jejich možným negativním dopadům, ale zároveň o to více využijeme benefity, které filmy o výživě nabízejí.

Co si z toho vzít?

Dokumenty o výživě efektivně kombinují šokující a poutavé informace, srozumitelnost, akční spád filmu i téma, které se týká každého z nás. Jedná se tak o filmy, které zaujmou širokou veřejnost a snadno mohou inspirovat ke změně stravování a životního stylu. Je však důležité být opatrní, protože většinou jde o filmy, které nám ukazují jen jednostranné názory. Proto z nich nezískáme komplexní obraz. Pokud si však budeme všímat jejich nedostatků, mohou se nám hodit jako zdroj zajímavých informací ze světa výživy.

Budete se od teď dívat na dokumenty o výživě trochu jiným pohledem? Pokud byl pro vás článek užitečný, budeme rádi, když si jej nenecháte jen pro sebe a budete jej sdílet i mezi své přátele a známé.

Zdroje:

[1] LANDRY, M.J. et al. Cardiometabolic Effects of Omnivorous vs Vegan Diets in Identical Twins: A Randomized Clinical Trial. – https://jamanetwork.com/journals/jamanetworkopen/fullarticle/2812392

[2] US EPA, O. Sources of Greenhouse Gas Emissions. – https://www.epa.gov/ghgemissions/sources-greenhouse-gas-emissions