Obsah
Když se řekne draslík, většině lidí se okamžitě vybaví banány. Ty jsou snad nejznámějším zdrojem této esenciální minerální látky. A není divu! Banány jsou oblíbenou svačinkou nejen u vytrvalostních sportovců, kteří je během náročných tréninků či závodů používají k rychlému doplnění energie a draslíku. Tento minerál totiž hraje klíčovou roli při správné funkci svalů, ale i v udržení optimální hydratace. V jeho vlivu na sportovní výkon a zdraví se však skrývá mnohem více. V dnešním článku se proto podíváme na všechno, co draslík ovlivňuje. Od jeho základních funkcí přes příznaky nedostatku a nadbytku až po nejlepší zdroje v potravinách a možnosti suplementace.
V článku se dozvíte o vlivu draslíku na:
Co je draslík?
Draslík (latinsky kalium) je minerální látka hojně zastoupená v zemské kůře, mořské vodě i živých organismech. Jedná se o měkký stříbrolesklý kov, který je extrémně reaktivní s vodou i vzduchem. Pokud byste kousek čistého draslíku hodili do vody, došlo by k okamžitému a bouřlivému výbuchu. Kvůli této vysoké reaktivitě se draslík v přírodě nevyskytuje ve své čisté formě, ale pouze ve sloučeninách, jako jsou draselné soli.
V lidském organismu se draslík nachází především ve formě kationtu (kladně nabitého iontu), který najdeme v každé tělesné tkáni. Hraje totiž klíčovou roli při přenosu nervových impulzů a jako elektrolyt se podílí také na regulaci tekutin uvnitř a vně buněk.
Jedná se o esenciální živinu, kterou si naše tělo nezvládne samo vyrobit. Zároveň si nedokážeme v organismu dělat zásoby na horší časy. Proto je třeba dbát na správně poskládaný jídelníček s dostatkem potravin bohatých na draslík, a případně se zaměřit na suplementy s jeho obsahem. [1–2]
Jaká je funkce draslíku v těle?
Přibližně 90 % vstřebaného draslíku tělo využije naudržování jeho optimálního množství v buňkách a mimo ně. Právě tato rovnováha je důležitá zejména pro správnou funkci 3 základních tělesných dějů. [1]
1. Podporuje normální činnost nervové soustavy
Kalium je klíčové pro přenos nervových impulzů mezi buňkami. Funguje totiž jako elektrolyt, který reguluje elektrický náboj na buněčných membránách. Přesouvá se mezi vnitřním a vnějším prostorem buňky, čímž umožňuje správný přenos signálů. Tento proces je nezbytný pro všechny nervové funkce, od reflexů po vědomé pohyby. [3]
2. Pomáhá udržet normální krevní tlak
Na regulaci krevního tlaku má vliv jak sodík, tak draslík. Sodík zadržuje vodu v těle, čímž v konečném důsledku zvyšuje krevní tlak. Draslík funguje opačně. Pomáhá tělu s vylučováním přebytečného sodíku, a tím podporuje uvolňování nadbytečné vody, čímž dochází ke snížení krevního tlaku. Tento proces je zásadní pro správnou funkci srdce a cév. [5]
3. Přispívá ke správné činnosti svalů
Tato minerální látka hraje roli také ve svalové kontrakci (stahování a uvolňování svalů), která vzniká na základě nervového impulsu. Při každé svalové kontrakci dochází k výměně draslíku a sodíku mezi vnitřním a vnějším prostorem svalové buňky. Tato sodno-draselná pumpa pomáhá udržovat správný náboj uvnitř a vně buňky, aby dobře reagovala na signály z nervového systému. Bez toho by nás svaly jednoduše neposlouchaly. [4]
Jaké má draslík účinky na zdraví a sportovní výkon?
Dostatečný příjem draslíku je důležitý pro udržení celkového zdraví i sportovní výkonnosti. Vlivem moderního stylu stravování, kdy nám v jídelníčku často chybí čerstvé potraviny a ty ultra zpracované naopak přebývají, hrozí ale riziko nedostatku této látky. To pak může negativně ovlivnit zdraví a fyzickou výkonnost. Proto na adekvátní příjem často upozorňují i zdravotní autority, jako WHO nebo Evropská kardiologická společnost. Ne nadarmo také existuje dieta DASH, která je bohatá na čerstvou zeleninu, ovoce, luštěniny, celozrnné obilniny a další potraviny bohaté na draslík. Ta se doporučuje v rámci prevence vysokého krevního tlaku a jiných onemocnění srdce a cév. [6–7]
Na které oblasti z našich běžných životů má největší vliv?
1. Podporuje funkci srdce
Draslík ovlivňuje funkci srdce ve více úrovních. V první řadě jako jeden z hlavních elektrolytů působí na přenos elektrického signálu mezi srdečními buňkami. To je klíčové pro pravidelný srdeční rytmus neboli stahování a uvolňování srdeční svaloviny. Při tom dochází k efektivnímu pumpování krve do těla. [6]
Kalium však ovlivňuje funkci srdce také skrz krevní tlak. Jak už jsme si řekli, pomáhá vylučovat nadbytečný sodík, a tím regulovat objem kolující krve. Díky tomu snižuje riziko vzniku vysokého krevního tlaku (hypertenze), který představuje vysokou zátěž pro srdce.
Pozitivní efekt draslíku na funkci srdce a krevní tlak potvrzuje také řada studií. Dokazují například, že zvýšený příjem draslíku vede ke snížení krevního tlaku u lidí s hypertenzí. Kromě toho se tím snižuje také riziko vzniku mrtvice, a to dokonce o 24 %. Z výsledků studií tak vyplývá, že zvýšení příjmu draslíku má prospěšný účinek na zdraví srdce a cév. Platí to však pouze pro lidi se zdravými ledvinami, které dokážou dle potřeby vyloučit přebytek této minerální látky, a zabránit tak hromadění draslíku v těle. [8, 11]
Jak se stravovat pro snížení krevního tlaku?
Lidem, kteří chtějí upravit jídelníček v rámci prevence hypertenze, se doporučuje dieta DASH (Dietary Approaches to Stop Hypertension). Ta je založena na vyvážené, pestré stravě s vysokým obsahem potravin bohatých na živiny, které pomáhají regulovat krevní tlak. Jedná se zejména o draslík, vápník a hořčík. Základní princip je snížit příjem sodíku (soli) a zvýšit příjem zdravých potravin, jako jsou celozrnné obilniny, luštěniny, ovoce, zelenina, libové maso a nízkotučné mléčné výrobky. V jídelníčku se naopak omezují tučná masa, slazené nápoje, sladkosti a další vysoce zpracované potraviny. [27]
2. Podporuje správnou činnost ledvin
Optimální příjem kalia souvisí také s funkcí ledvin. Je to dáno především tím, že dokáže regulovat objem tekutin v těle. Podporuje vylučování nadbytečného sodíku, čímž zabraňuje zadržování vody v těle, a díky tomu pomáhá šetřit ledviny. Adekvátní příjem této minerální látky souvisí podle studií také s nižším rizikem vzniku ledvinových kamenů. Je to dáno zejména schopností draslíku, konkrétně ve formě citrátu draselného, na sebe vázat vápník, a tím zabraňovat hromadění a formování vápenatých kamenů. V neposlední řadě draslík podává ledvinám pomocnou ruku také s udržováním acidobazické rovnováhy tím, že se podílí na vylučování přebytečných kyselin. Optimální hladina draslíku v těle tak patří mezi faktory, které udržují ledviny zdravé. [1, 9]
3. Podporuje zdraví kostí
Dostatečný příjem draslíku je důležitý i pro zdraví kostí. Podle studií za tím stojí jeho vliv na udržení acidobazické rovnováhy (pH) a snížené vyplavování vápníku z kostí. Odborníci tento mechanismus popisují tak, že draslík má schopnost snižovat kyselost (aciditu) v těle, a udržovat tak pH na optimální hodnotě. Kdyby se o to nepostaral draslík, tak by musel do boje s kyselým prostředím vyrazit vápník, což by vedlo k jeho nežádoucímu vyplavování z kostí. To by v konečném důsledku mohlo vyústit až ke vzniku osteoporózy neboli řídnutí kostí. [16]
V závěrech řady studií zaznívá i to, že dostatečný příjem draslíku souvisí také s lepším vstřebáváním vápníku ze stravy nebo podporou mineralizace kostí. Někteří odborníci také zmiňují možný pozitivní efekt draslíku na přeměnu vitamínu D na jeho aktivní formu, která je také důležitá pro zdraví kostí. [17]
4. Podílí se na udržování zdravé hladiny krevního cukru
Draslík se dokonce zapojuje také do metabolismu krevního cukru (glukózy). Má totiž vliv na vyplavování hormonu inzulínu, který reguluje hladinu glukózy v krvi a udržuje ji ve zdravém rozmezí. Draslík se zapojuje zejména do procesu, kdy dochází kuvolnění inzulinu z beta buněk slinivky břišní (pankreatu). Když však máme draslíku málo, může to negativně ovlivnit vyplavování inzulínu, což pak vede k vysoké hladině glukózy (hyperglykémii), vyššímu riziku vzniku zhoršené citlivosti na inzulin (inzulínové rezistenci) až cukrovky (diabetu mellitu 2. typu). [1]
Souvislost mezi nízkou hladinou draslíku a hyperglykémií, inzulínovou resistencí a diabetem mellitem 2. typu našla i řada studií. Tento efekt byl sledován zejména u skupin lidí, kteří mají nižší příjem draslíku ze stravy. [18–19]
Mohly by vás zajímat tyto produkty:
5. Pomáhá udržovat optimální hydrataci
Společně se sodíkem má kalium na starost udržování správné hydratace v organismu. Sodík dohlíží zejména na optimální bilanci tekutin v extracelulární tekutině (vně buněk) a draslík zase reguluje hydrataci uvnitř buňky. Obě tyto minerální látky tak spolupracují na vyvážené distribuci vody v těle. To je obzvlášť důležité při větších ztrátách vody, například když se hodně potíme na tréninku nebo jsme nemocní. Draslík a sodík pomáhají zabraňovat dehydrataci, která by mohla zhoršit nejen sportovní výkon, ale i celkové zdraví. [10]
Draslík se díky těmto vlastnostem přidává i do sportovních (iontových) nápojů, které se hodí obzvlášť u dlouhých nebo vysoce intenzivních tréninků, kdy se hodně potíme a hrozí nám dehydratace. V takových případech zpravidla nestačí pít jen vodu. S potem se totiž ztrácí také elektrolyty, které je rovněž potřeba doplnit pro optimální hydrataci.
Pokud se chcete o iontových nápojích a jejich využití na tréninku dozvědět více, přečtěte si článek Sportovní nápoje: Kdy pít iontový nápoj a při kterých aktivitách stačí voda?
6. Přispívá ke správné funkci svalů během sportovního výkonu
Draslík hraje klíčovou roli v pohybu svalů. Podílí se na správném přenosu signálu z nervové soustavy do svalů. Bez toho bychom neudělali dřep nebo výskok hned v té chvíli, kdy nás to napadne. Také díky draslíku dokážeme rychle reagovat na podněty z okolí, například když po nás někdo hodí míč a my ho chytneme, i když jsme to zrovna nečekali. Tato dovednost se nazývá reakční rychlost.
Během sportovního výkonu se draslík přesouvá z buněk do mezibuněčného prostoru. Tento transfer je klíčový pro nervosvalový přenos, a tedy i pro svalovou kontrakci. Na druhou stranu tak draslík rychle mizí z buněk, což pak vede k jeho nedostatku. K tomu se přidávají také ztráty potem, což ještě prohlubuje deficit draslíku. Během tréninku tak můžeme například pozorovat zhoršenou funkci svalů i rychlejší nástup únavy. Vážný nedostatek draslíku se může projevovat svalovými křečemi a v extrémních případech i poruchami srdečního rytmu (arytmie). [13–15]
Zhoršenou výkonností kvůli nízké hladině draslíku jsou ohroženi zejména vytrvalostní sportovci. Právě těm se nejčastěji doporučuje draslík a další elektrolyty doplňovat během výkonu. Proto si na delší tréninky berou banán nebo popíjejí iontový nápoj, případně užívají elektrolyty v tabletách. Také po tréninku je důležité draslík doplňovat, s čímž pomůže hlavně plnohodnotné jídlo.
Správnou činnost svalů podporuje také hořčík. Pokud se také o něm chcete dozvědět více, přečtěte si článek Křeče, únava, podrážděnost nebo spánek. Na co dalšího má hořčík vliv?
Co se může stát při nedostatku draslíku?
Nedostatek kalia (hypokalémie) je vážný stav, který může ovlivnit fungování celého těla. I přesto, že se draslík nachází v běžných potravinách, se často setkáváme s tím, že v jídelníčku chybí. To je zejména případ lidí, kteří preferují ultra zpracované potraviny před těmi čerstvými. Někdy se to označuje jako západní způsob stravování. Nízký příjem této minerální látky je hlavní příčinou deficitu draslíku neboli hypokalémie. [15, 20]
Příznaky nedostatku draslíku
- únava
- svalová slabost a křeče
- trávicí potíže (zácpa)
- mravenčení, zhoršená citlivost v končetinách
- častější močení (polyurie)
- vysoký krevní tlak
- poruchy srdečního rytmu (arytmie)
Příčiny nedostatku draslíku
Hypokalémie nevzniká jen z důvodu nízkého příjmu. Příčina je někdy úplně jinde, také se za tím může skrývat i větší problém. [15, 20]
- zvýšené pocení
- vysoký příjem sodíku
- nízká hladina hořčíku
- zažívací potíže (zvracení, průjem)
- porucha příjmu potravy (bulimie)
- užívání léků (diuretika)
- onemocnění ledvin (hyperaldosteronismus)
- genetické onemocnění (Bartterům syndrom)
Rizikové skupiny pro vznik nedostatku draslíku
Koho se hypokalémie nejčastěji týká? [1]
1. Lidé s chronickým onemocněním ledvin
Lidé s onemocněním ledvin mohou mít potíže s udržením rovnováhy elektrolytů, a to včetně draslíku. Neschopnost ledvin účinně regulovat hladinu draslíku může vést k jeho deficitu.
2. Lidé s dlouhodobými trávicími problémy
Déletrvající zažívací potíže, jako jsou průjmy nebo zvracení, mohou vést k vyšším ztrátám draslíku. Patří sem také jedinci se zánětlivým onemocněním střeva, jako je Crohnova nemoc nebo ulcerózní kolitida. V jejich případě může nastat zhoršené vstřebávání draslíku ze stravy, což pak vede k jeho nízké hladině v krvi.
3. Lidé, kteří užívají diuretika nebo laxativa
Některé léky na podporu močení (diuretika) mohou způsobovat zvýšené vylučování draslíku ledvinami. V případě laxativ, tedy projímadel, zase dochází k vyšším ztrátám draslíku trávicím traktem (stolicí). Ohrožení jsou zejména lidé, kteří tyto léky užívají dlouhodobě.
4. Sportovci a lidé, kteří se nadměrně potí
Při pocení dochází ke ztrátám elektrolytů včetně draslíku. S tím se nejčastěji potkávají zejména vytrvalostní sportovci, lidé, kteří pracují v prostředí s vysokou teplotou, a také každý, kdo se nadměrně potí i při běžných aktivitách.
5. Lidé s nevyvážených jídelníčkem nebo poruchou příjmu potravy
Nedostatečným příjem draslíku hrozí například lidem, kteří mají omezený příjem stravy, vynechávají celé skupiny potravin (ovoce, zelenina, luštěniny) nebo mají v jídelníčku obecně málo zdrojů této minerální látky. Extrémním případem jsou poruchy příjmu potravy, jako je anorexie nebo bulimie, u kterých je běžný celkově extrémně nízký příjem potravy. Draslík je pak jedna z živin, která může brzy chybět. Vzácné je pak onemocnění známé jako pica. Při tom lidé jedí nejedlé látky či předměty (vata, hlína), které na sebe mohou vázat draslík ve střevě, a tím zhorší jeho vstřebávání do krve.
Jaké potíže hrozí při zvýšené hladině draslíku?
Pokud máte zdravé ledviny, nemusíte se obávat, že byste se draslíkem předávkovali. Také odborníci se shodli, že se jedná o velmi vzácný jev, a tak není potřeba stanovit horní hranici příjmu draslíku. Ledviny se totiž postarají o vyloučení nadbytečného draslíku močí. Nicméně s ničím by se to nemělo přehánět, a proto i v případě draslíku dodržujte doporučené dávkování.
Na přirozené vyloučení přebytku draslíku se však nemohou spolehnout lidé s chronickým onemocněním ledvin nebo ti, kteří užívají některé léky ovlivňující metabolismus draslíku (inhibitory ACE, draslík šetřící diuretika). V jejich případě může i nižší příjem této mikroživiny, než je denní doporučená dávka, způsobit zvýšenou hladinu kalia v krvi (hyperkalémi). Ohroženou skupinou jsou také lidé s cukrovkou 1. typu (diabetes mellitus 1. typu), městnavým srdečním selháním, onemocněním jater nebo adrenální insuficiencí. [1, 21]
Příznaky zvýšené hladiny draslíku v krvi
- svalová slabost
- paralýza
- bušení srdce
- parestézie (pocit pálení v končetinách)
- srdeční arytmie
Podle těchto příznaků je jasné, že hyperkalémie je vážný, někdy dokonce život ohrožující stav. Proto se lidem, kteří jsou hromaděním draslíku v těle ohroženi, doporučuje dieta s nízkým obsahem draslíku. Nejde o to draslík vyloučit úplně, pořád má svou důležitou funkci v těle, ale vědět, ve kterých potravinách ho najdeme, a ty omezovat. Se sestavením jídelníčku při zvýšené hladině draslíku v krvi nejlépe pomůže nutriční terapeut.
Jak zjistím svou hladinu draslíku v těle?
Pokud máte podezření na nedostatek draslíku v těle, tak nejlepším způsobem, jak si zjistit aktuální hladinu, je navštívit lékaře. Ten s vámi nejprve probere vaše příznaky a podle toho vyhodnotí, zda je potřeba udělat odběry. Vaši krev pak pošle na analýzu a z laboratoře se vrátí výsledky, které vám na příští kontrole sdělí.
Referenční hodnoty draslíku
Tyto hodnoty pro dospělé lidi se mohou lehce lišit napříč nemocnicemi, ordinacemi a jinými zdravotnickými zařízeními. Ale většinou jde jen o nepatrné odchylky. [22]
- Normální hladina draslíku v krvi: 3,5–5,0 mmol/l
- Nízká hladina draslíku v krvi (hypokalémie): < 3,5 mmol/l
- Vysoká hladina draslíku (hyperkalémie): > 5,0 mmol/l
Jak doplnit draslík?
V případě, že patříte k lidem, kterým hrozí hypokalémie nebo u vás již byla na základě odběrů zjištěna nízká hladina draslíku, bude vás jistě zajímat, jak teda příjem draslíku zvýšit. Pomohou vám s tím potraviny bohaté na tuto látku, stejně jako suplementy.
1. Draslík v potravinách
Pokud se chcete zaměřit na dostatečný příjem draslíku, rozhodně by vám v jídelníčku neměly chybět tyto potraviny. [23]
| fazole | 1540 mg |
| sušené meruňky | 1160 mg |
| čočka | 677 mg |
| špenát | 558 mg |
| avokádo | 507 mg |
| brambory (se slupkou) | 413 mg |
| červená řepa | 342 mg |
| banán | 326 mg |
| bílý jogurt | 210 mg |
| pomeranče | 166 mg |
Jak vaření a jiné zpracování ovlivňuje množství draslíku?
S množstvím draslíku v potravinách může pořádně zamávat také vaření a jiné kuchyňské úpravy. To v každodenní praxi řeší zejména lidé s hyperkalémií, kteří se tak snaží snížit obsah této mikroživiny. [24]
- Vaření ve vodě: Při vaření zeleniny nebo brambor se draslík uvolňuje do vody. Aby se ztráta snížila, doporučuje se vařit v co nejmenším množství vody. Lidé s hyperkalémií naopak přidávají vody více a pak ji slijí a už nepoužívají na další vaření.
- Konzervované potraviny: Během zpracování a konzervace se může snížit obsah draslíku. Čerstvá zelenina tak bude mít nejspíš vyšší obsah draslíku než konzervovaná.
- Sušení potravin: Během sušení se koncentruje obsah draslíku, protože se odstraňuje voda, ale minerální látky zůstávají. Ve 100 g sušené potraviny, například meruněk, je tak výrazně více draslíku než ve 100 g čerstvých meruněk.
- Pečení a grilování: Tyto úpravy jsou k obsahu draslíku šetrnější než vaření. Hodí se tak v případě, že chceme zvýšit příjem této mikroživiny.
2. Draslík v doplňcích stravy
Doplňky stravy s obsahem draslíku jsou ideální pro sportovce, kteří mají vyšší ztráty potem. Hodit se však mohou i lidem, kteří nejí pravidelně potraviny s vyšším obsahem této látky. V suplementech najdete draslík v různých formách, jako je draslík chlorid, citrát, fosfát, aspartát cikarbonát nebo glukonát. Nabízí se tak otázka: „Která forma draslíku je nejlepší?“ Podle studií jsou na tom se vstřebatelností všechny podobně, takže si s tím nemusíte příliš lámat hlavu. Mezi nejoblíbenější formy však patří draslík citrát, známý i jako citrát draselný. [1]
- Draslík můžete užívat ve formě jednosložkového suplementu.
- Obsahují ho také elektrolytové komplexy, jako jsou například elektrolytové tablety nebo šumivé tablety.
- Je součástí sportovních, iontových nápojů a intra workout nápojů, které jsou vhodné během sportovního výkonu.
Jaká je doporučená denní dávka draslíku?
- Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) doporučuje denní příjem 3 500 mg draslíku pro dospělé muže i ženy. Toto množství by mělo být dostačující pro udržení správné rovnováhy elektrolytů a podporu kardiovaskulárního zdraví. [25]
- Společnost pro výživu německy mluvících zemí (DACH) doporučuje 4 000 mg denně pro dospělé muže i ženy. [26]
Závěrečné shrnutí: Jaké benefity má draslík podle studií?
- Podporuje normální činnost nervové soustavy.
- Přispívá k normální činnosti svalů.
- Pomáhá udržet normální krevní tlak.
- Podporuje funkci srdce, cév a ledvin.
- Podílí se na udržení zdravých kostí.
- Zapojuje se do udržování optimální hladiny krevního cukru.
- Pomáhá udržovat optimální hydrataci.
- Pomáhá se sportovním výkonem.
Co si z toho vzít?
V dnešním článku jste se dozvěděli, že draslík není jen minerální látka důležitá pro správnou funkci svalů a hydrataci, ale hraje také zásadní roli ve správné činnosti nervové soustavy nebo regulaci krevního tlaku. Jeho dostatečný příjem přispívá i k lepšímu sportovnímu výkonu, zdraví srdce či ledvin. Pokud se stravujete vyváženě a pravidelně konzumujete potraviny bohaté na draslík, jako jsou banány, brambory či špenát, nemusíte se jeho nedostatku zpravidla obávat. Pro aktivní jedince, zejména pak vytrvalostní sportovce a další lidi s vyšší potřebou draslíku, je ale vhodné zvážit i možnost doplňků.
Pokud se vám článek líbil a odnesli jste si užitečné informace, sdílejte jej se svými přáteli, aby se také oni dozvěděli o výhodách dostatečného příjmu draslíku pro své zdraví a sportovní výkon.
[1] Office of Dietary Supplements.Potassium. – https://ods.od.nih.gov/factsheets/Potassium-HealthProfessional/
[2] Livescience.Com. Facts About Potassium – https://www.livescience.com/29025-facts-about-potassium.html
[3] Kowey, P. R. The Role of Potassium. – https://doi.org/10.1007/978-1-4615-1061-1_18
[4] Clausen, T. Na+-K+ pump stimulation improves contractility in damaged muscle fibers. – https://doi.org/10.1196/annals.1363.021
[5] Www.Heart.Org. How Potassium Can Help Control High Blood Pressure. – https://www.heart.org/en/health-topics/high-blood-pressure/changes-you-can-make-to-manage-high-blood-pressure/how-potassium-can-help-control-high-blood-pressure
[6] ESC.Women urged to eat potassium-rich foods to improve their heart health. – https://www.escardio.org/The-ESC/Press-Office/Press-releases/Women-urged-to-eat-potassium-rich-foods-to-improve-their-heart-health
[7] WHO.Increasing potassium intake to reduce blood pressure and risk of cardiovascular diseases in adults. – https://www.who.int/tools/elena/interventions/potassium-cvd-adults
[8] Aburto, N. J., Hanson, S., Gutierrez, H., Hooper, L., Elliott, P., & Cappuccio, F. P. Effect of increased potassium intake on cardiovascular risk factors and disease: Systematic review and meta-analyses.– https://doi.org/10.1136/bmj.f1378
[9] Ferraro, P. M., Mandel, E. I., Curhan, G. C., Gambaro, G., & Taylor, E. N. Dietary Protein and Potassium, Diet–Dependent Net Acid Load, and Risk of Incident Kidney Stones. – https://doi.org/10.2215/CJN.01520216
[10] Open, Ernstmeyer, K., & Christman, E. Chapter 15 Fluids and Electrolytes. – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK591820/
[11] D’elia, L., Cappuccio, F., Masulli, M., Fata, E. L., Rendina, D., & Galletti, F.Effect of Potassium Supplementation on Endothelial Function: A Systematic Review and Meta-Analysis of Intervention Studies. – https://www.semanticscholar.org/paper/Effect-of-Potassium-Supplementation-on-Endothelial-D%E2%80%99elia-Cappuccio/3c66a60bfba6ad83df9fd6d8d667a1aee99d664c
[12] D’elia, L., Cappuccio, F., Masulli, M., Fata, E. L., Rendina, D., & Galletti, F. (2023). Effect of Potassium Supplementation on Endothelial Function: A Systematic Review and Meta-Analysis of Intervention Studies. Nutrients. https://www.semanticscholar.org/paper/Effect-of-Potassium-Supplementation-on-Endothelial-D%E2%80%99elia-Cappuccio/3c66a60bfba6ad83df9fd6d8d667a1aee99d664c
[13] Lindinger, M. I., & Cairns, S. P. Regulation of muscle potassium: Exercise performance, fatigue and health implications. – https://doi.org/10.1007/s00421-020-04546-8
[14] Castro, D., & Sharma, S. Hypokalemia. – http://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK482465/
[15] Healthdirect Australia. Potassium deficiency – https://www.healthdirect.gov.au/potassium-deficiency
[16] Singh, W., & Kushwaha, P. Potassium: A Frontier in Osteoporosis. – https://doi.org/10.1055/a-2254-8533
[17] Kong, S. H., Kim, J. H., Hong, A. R., Lee, J. H., Kim, S. W., & Shin, C. S. Dietary potassium intake is beneficial to bone health in a low calcium intake population: The Korean National Health and Nutrition Examination Survey (KNHANES) (2008-2011). – https://doi.org/10.1007/s00198-017-3908-4
[18] Chatterjee, R., Biggs, M. L., de Boer, I. H., Brancati, F. L., Svetkey, L. P., Barzilay, J., Djoussé, L., Ix, J. H., Kizer, J. R., Siscovick, D. S., Mozaffarian, D., Edelman, D., & Mukamal, K. J. Potassium and glucose measures in older adults: The Cardiovascular Health Study. – https://doi.org/10.1093/gerona/glu071
[19] Chatterjee, R., Colangelo, L. A., Yeh, H. C., Anderson, C. A., Daviglus, M. L., Liu, K., & Brancati, F. L. Potassium intake and risk of incident type 2 diabetes mellitus: The Coronary Artery Risk Development in Young Adults (CARDIA) Study. – https://doi.org/10.1007/s00125-012-2487-3
[20] MedlinePlus Medical Encyclopedia. Low blood potassium. – https://medlineplus.gov/ency/article/000479.htm
[21] Viera, A. J., & Wouk, N. Potassium Disorders: Hypokalemia and Hyperkalemia. – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/26371733/
[22] Collection and Panels.Potassium: Reference Range, Interpretation.– https://emedicine.medscape.com/article/2054364-overview?form=fpf
[23] FoodData Central. – https://fdc.nal.usda.gov/fdc-app.html
[24] Batista, R. A. B., Japur, C. C., Prestes, I. V., Fortunato Silva, J., Cavanha, M., & das Graças Pena, G. Potassium reduction in food by preparation technique for the dietetic management of patients with chronic kidney disease: A review. – https://doi.org/10.1111/jhn.12846
[25] EFSA. Dietary reference values for potassium.– https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/4592
[26] DGE. Kalium. – http://www.dge.de/wissenschaft/referenzwerte/kalium/
[27] NHLBI, NIH. DASH Eating Plan. – https://www.nhlbi.nih.gov/education/dash-eating-plan
Přidat komentář