Obsah
Alkoholické nápoje doprovázejí lidstvo odpradávna. Kamkoli se v historii podíváme, najdeme tam záznamy o víně, pivu či jiných kvašených nápojích, které ve vyšším množství způsobovaly změny stavu vědomí. Alkoholu byly připisovány různé nejen léčivé vlastnosti, a to i přesto, že jeho nadměrná konzumace často končí kocovinou doprovázenou bolestmi hlavy a dehydratací. Používal se nejen k zapíjení dobrého jídla, protože byla voda často znečištěná, ale také jako hlavní hnací mechanismus oslav. Dnes je alkohol stále hlavním aktérem při společenských událostech. Je normalizován natolik, že ten, kdo nepije, je považován za podivného. Faktem ale zůstává, že alkohol je z pohledu několika kritérií nejhorší drogou, která poškozuje nejen fyzické a psychické zdraví uživatele, ale také jeho okolí.
Alkohol je droga
Přestože je alkohol běžně dostupný v obchodech, jedná se o drogu. Jeho hlavní složkou, která stojí za jeho účinkem, je ethanol. Problém ethanolu spočívá v tom, jak působí. Jiné drogy většinou napodobují látky, které se nacházejí v mozku (např. opiáty), nebo působí na receptory v mozku (např. THC). Ethanol je malá molekula, která má schopnost procházet buněčnou membránou a ovlivňovat fungování buněk zevnitř.
Přesný mechanismus účinku ethanolu není zcela jasný. Tím, že je to malá molekula, dostává se do celého těla difuzí (samovolně proniká do různých částí těla). Kdysi panoval názor, že je jeho účinek na centrální nervový systém (CNS) nespecifický. Dnes je známo více než 20 potenciálních míst účinku v mozku. Mezi ně patří efekt na GABA receptory, serotoninový a dopaminový systém, ale také na opioidní receptory.
Více než 90 % konzumovaného ethanolu se metabolizuje a zbytek je vyloučen močí, potem a dechem. Po konzumaci se dostává z trávicího traktu do krve, kterou je veden do jater. Už jeden drink (0,04 l tvrdého alkoholu, jedno pivo nebo sklenka vína) dokáže zatížit játra a její schopnost metabolizovat ethanol. Právě proto ethanol v těle pobývá dlouho a během této doby působí nejen na mozek, ale i na všechny ostatní orgány.
V játrech je ethanol metabolizován alkoholdehydrogenázou na acetaldehyd. Acetaldehyd je toxický a karcinogenní, a proto je rychle přeměňován acetaldehyddehydrogenázou na acetát (anion kyseliny octové), který je jen mírně toxický a umí být využit jako alternativní zdroj energie. Předpokládá se, že právě acetát je zodpovědný za ranní kocovinu.[1]
Efekt alkoholu na dopaminový systém je zodpovědný za jeho vysokou návykovost a vznik závislosti. Čím více alkoholu člověk přijímá, tím více je stimulováno vyplavování dopaminu a tím větší závislost vzniká.[2]
Akutní účinky alkoholu závisí na % alkoholu v krvi. Používanou jednotkou je však ‰ – promile. Obecně lze účinky rozdělit následovně:
| ‰ alkoholu v krvi | Účinek |
|---|---|
| 0,2 – 0,39 | Normální koordinace, mírně nižší stydlivost. |
| 0,4 – 0,59 | Pocit pohody, slabá euforie, pocit tepla, mírně snížená schopnost vyhodnocování situace, nižší pozornost. |
| 0,6 – 0,99 | Mírně zhoršená rovnováha, řeč, vidění, reakční čas a sluch. Euforie a zhoršená sebekontrola. Zhoršená paměť. |
| 1 – 1,29 | Výrazné zhoršení rovnováhy, výrazná ztráta pozornosti, méně srozumitelná řeč, zhoršené periferní vidění a reakční čas. |
| 1,3 – 1,59 | Výrazně zhoršená koordinace a kontrola pohybů. Rozmazané vidění a ztráta rovnováhy. Euforii střídá dysforie (nepříjemné pocity). |
| 1,6 – 1,99 | Dysforie a nevolnost. Typický obraz značně opilého, nekoordinovaného člověka. |
| 2 – 2,49 | Potřeba asistence při chůzi. Úplné mentální zmatení. Dysforie s nevolností a zvracením s možností upadnutí do bezvědomí. |
| 2,5 – 3,99 | Otrava alkoholem. Bezvědomí. |
| 4 a více | Kóma a potenciální úmrtí kvůli zástavě dýchání. |
[3]
Mohly by vás zajímat tyto produkty:
Účinky alkoholu na mozek
Alkohol se do mozku, stejně jako do zbytku těla, dostává krví. Jelikož ho není třeba nijak trávit, putuje z trávicího traktu do krve okamžitě. Jak je zmíněno výše, jeho efekt v mozku je sice intenzivně prozkoumán, nedokážeme však ukázat prstem na jeden konkrétní mechanismus, který by odpovídal za jeho účinek. Jedním z nejznámějších mechanismů je ovlivňování GABAA receptorů podobně, jak to dělají některá anestetika. Zpomaluje činnost CNS a působí jako tlumivá látka (depressant), díky čemuž se cítíme více uvolněně a odvážněji.[4]
Kromě GABAA receptorů, které patří k iontovým kanálům, působí ethanol i na jiné iontové kanály. V některých případech má utlumující účinek, v jiných excitační – zrychluje přenosy signálu v mozku, čímž přispívá k celkové nerovnováze a špatnému fungování CNS.
Tak jako každá droga, i ethanol mozek poškozuje. Z legálních i nelegálních drog je ethanol jednou z nejhorších, co se týče degenerace mozkových buněk. Zpomaluje také neurogenezi a neuroplasticitu – vytváření nových spojení mezi mozkovými buňkami.[5] Je také schopen spouštět programovanou buněčnou smrt (apoptózu).[6]
Ve studii z roku 2022 s více než 39 tisíci účastníky bylo prokázáno, že již ekvivalent jednoho malého piva denně způsobuje výrazné zmenšení a urychlené stárnutí mozku. Tento efekt se samozřejmě zvyšoval s přibývajícím množstvím drinků denně. Na základě této a jiných studií je již dávno prokázáno, že neexistuje zdravé množství alkoholu.[7]
Chronický efekt konzumace alkoholu tedy značně poškozuje fungování mozku, přispívá ke ztrátě mozkové hmoty a při těžkých případech alkoholismu vede k alkoholům indukované demenci.
Co způsobuje alkohol mimo mozek?
Kromě jeho negativního vlivu na mozek je užívání alkoholu silným rizikovým faktorem velkého množství onemocnění. Přímé mechanismy se opět hledají obtížně, protože se alkohol dostane do celého těla téměř bez zábran.
Kardiovaskulární systém
Již konzumace minimálního množství alkoholu zvyšuje riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Výsledky studií, které hovořily o protektivním účinku mírné konzumace alkoholu na srdce, byly zkresleny a nejnovější údaje ukazují, že alkohol zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění v každém množství[9]. Jednou z hlavních příčin tohoto zvýšeného rizika je účinek alkoholu na krevní tlak. Při pravidelné konzumaci alkoholu je konstantně zvýšený krevní tlak předpokladem k selhání srdce. Riziko mrtvice je také zvýšeno.[9]
Dlouhodobé a pravidelné užívání alkoholu také vede k alkoholem-indukované toxicitě, která způsobuje kardiomyopatii (skupina onemocnění srdečního svalu). Ta představuje nenávratné poškození srdce a jeho funkcí, které vede k selhávání srdce a arytmiím. Pokud člověk s tímto poškozením nepřestane konzumovat alkohol, jeho riziko úmrtí v následujících 10 letech stoupá na 80 %.[10]
Trávicí systém
Při konzumaci alkoholu trpí také trávicí systém. Asi nejznámějším poškozením je poškození jater. Ta dělají vše pro to, aby byl alkohol co nejrychleji odbourán a metabolizován na méně škodlivé látky. Má však jistou kapacitu, která se velmi rychle naplní. Výsledkem častého přetěžování jater je poškození a následná cirhóza. Ta vzniká jako reakce na nenávratné poškození jater. Výsledkem je tvorba jizvové tkáně a zastavení správné funkce jater. Cirhóza patří mezi top 10 nejčastějších příčin úmrtí na světě.
Kromě cirhózy je častá i alkoholická hepatitida (žloutenka) nebo jaterní steatóza – alkoholová tuková choroba jater, při které se ukládá velké množství tuku, které může vyústit v zánět a cirhózu. Velmi častá je také pankreatitida (zánět slinivky břišní) a zvýšené riziko rakoviny slinivky břišní.[11]
Rakovina
Zvýšené riziko rakoviny vyplývá z faktu, že ethanol patří mezi karcinogeny první skupiny podle klasifikace IARC. Do stejné skupiny patří i látky obsažené v cigaretovém kouři. Karcinogenní efekt etanolu je zapříčiněn jeho jednoduchým přestupem přes buněčné membrány. V buňkách způsobuje metylaci DNA, což vede k nesprávné regulaci aktivity genů. Také způsobuje oxidační stres, který opět poškozuje DNA. Nejčastěji tento efekt vyúsťuje do rakoviny prsu, kolorektálnímu karcinomu, rakoviny ústní dutiny a rakoviny jater.[12]
Další negativní dopady na zdraví
- Konzumace alkoholu také ovlivňuje imunitní systém, kde narušuje signalizaci a spouští vylučování prozánětlivých látek. Podíl na tom má i narušení střevního mikrobiomu.[13]
- Velmi častá je i alkoholická neuropatie – poškození nervů, které je způsobeno přímo ethanolem. Projevuje se špatnou koordinací pohybů (za střízliva), parestezií (brnění a mravenčení v končetinách) a bolestmi.[14]
- Konzumace alkoholu snižuje kvalitu spánku. Přestože jeho vysoká koncentrace v krvi působí sedativně a urychluje usínání, je kvalita spánku výrazně zhoršena, což negativně ovlivňuje celkové fyzické i psychické zdraví člověka.[15]
- Chronická konzumace alkoholu snižuje produkci testosteronu u mužů již při 8 drincích týdně. Nižší hladina testosteronu ovlivňuje nejen plodnost, ale také libido a celkový fyzický výkon (v posteli i mimo ni).[16]
- Kromě fyzického zdraví trpí při akutní a chronické konzumaci alkoholu i to psychické. Přestože dočasný efekt může být pozitivní a přinést úlevu, alkohol zhoršuje symptomy úzkostí i deprese. Při vysoké dávce je tento efekt patrný hned, při mírnější konzumaci přicházejí úzkosti a depresivní stavy po vystřízlivění. Spolu se vznikající závislostí na alkoholu se tak člověk dostává do začarovaného kruhu, ze kterého je obtížné vystoupit. Negativně to ovlivňuje nejen jeho život, ale také životy lidí v jeho okolí. Z hlediska negativního dopadu na psychické zdraví a celkového negativního vlivu na sociální okolí je alkohol tou nejhorší drogou, jakou lidstvo zná.[17]
Mírná konzumace alkoholu, kterou považujeme za neškodnou, ovlivňuje zdraví člověka na všech úrovních. Velice jednoduše se z ní může stát chronická konzumace spojená se závislostí, která ničí tělo rapidním tempem. Poškození orgánů, jakými jsou srdce či mozek, jsou při nadměrném množství alkoholu nevratná a navždy poznamenají člověka, který této závislosti propadl.
Alkohol je rizikovým faktorem obezity
Konzumace alkoholu je často přehlížena při počítání kalorií. Je to ovšem chyba, protože samotný ethanol má kalorickou hodnotu. U běžných makronutrientů víme, že tuky mají zhruba 9 kcal/g a sacharidy s proteiny kolem 4 kcal/g. Ethanol v alkoholických nápojích obsahuje přibližně 7 kcal/g. Večerní posezení u vína se tak mění v konzumaci takového množství kalorií, jaké by měla menší večeře. K tomu samozřejmě přidáme i jídlo, které změní večerní posezení u vína na nutričně slabou kalorickou bombu.
Kalorie v alkoholických nápojích jsou však velmi nebezpečné. Dokáží nejen zvýšit náš kalorický příjem tak, že budeme tloustnout, ale zároveň jde o tzv. prázdné kalorie bez jakékoli nutriční hodnoty. Jedna plechovka piva denně zvýší týdenní kalorický příjem o téměř 1500 kcal bez jakéhokoli přínosu pro naše tělo.
Závěr
Konzumace alkoholu je ve světě tak normální, že aktivně ignorujeme její negativní dopad na naše zdraví. Alkohol však právem patří mezi omamné a návykové látky. Na rozdíl od většiny drog je schopen narušovat chod celého těla a poškozovat všechny orgány, do kterých se dostane. Díky své velikosti se molekula ethanolu dostane všude. Zvyšováním oxidačního stresu, poškozováním DNA a narušováním celkové homeostázy organismu pak poškozuje opravdu celé tělo. Nejzdravější množství alkoholu je žádné.
[1] Maxwell, C. R., Spangenberg, R. J., Hoek, J. B., Silberstein, S. D., & Oshinsky, M. L. Acetate Causes Alcohol Hangover Headache in Rats – https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0015963
[2] Ma H, Zhu G. The dopamine system and alcohol dependence – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/25092951/
[3] Blood alcohol concentration - University of Notre Dame. (n.d.). – https://mcwell.nd.edu/your-well-being/physical-well-being/alcohol/blood-alcohol-concentration/
[4] Ingrid A. Lobo; R. Adron Harris. (2008). GABAA receptors and alcohol – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/18423561/
[5] Crews F. T. (2008). Alcohol-related neurodegeneration and recovery: mechanisms from animal models – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3860462/
[6] Han, Jae Yoon et al. “Ethanol induces cell death by activating caspase-3 in the rat cerebral cortex.” – https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S101684782313216X?via%3Dihub
[7] Daviet, R., Aydogan, G., Jagannathan, K. et al. Associations between alcohol consumption and gray and white matter volumes in the UK Biobank – https://www.nature.com/articles/s41467-022-28735-5
[8] Schutte, Rudolph et al. “Alcohol - The myth of cardiovascular protection.” - – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/34999329/
[9] Tackling G, Borhade MB. Hypertensive Heart Disease (2024) – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK539800/
[10] Shaaban A, Gangwani MK, Pendela VS, et al. Alcoholic Cardiomyopathy – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK513322/
[11] Varghese J, Dakhode S. Effects of Alcohol Consumption on Various Systems of the Human Body: A Systematic Review – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/36381944/
[12] Rumgay H, Murphy N, Ferrari P, Soerjomataram I. Alcohol and Cancer: Epidemiology and Biological Mechanisms – https://www.mdpi.com/2072-6643/13/9/3173
[13] The gastrointestinal microbiome: alcohol effects on the composition of intestinal microbiota. Engen PA, Green SJ, Voigt RM, Forsyth CB, Keshavarzian A. – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/26695747/
[14] Sadowski A, Houck RC. Alcoholic Neuropathy: – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK499856/
[15] Colrain IM, Nicholas CL, Baker FC. Alcohol and the sleeping brain – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/25307588/
[16] Koh K, Kim SS, Kim JS, Jung JG, Yoon SJ, Suh WY, Kim HG, Kim N. Relationship between Alcohol Consumption and Testosterone Deficiency according to Facial Flushes among Middle-Aged and Older Korean Men – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/36444123/
[17] Drug harms in the UK: a multicriteria decision analysis Nutt, David J et al. The Lancet - – https://www.thelancet.com/journals/lancet/article/PIIS0140-6736(10)61462-6/fulltext
Přidat komentář