Co je dna, jak vzniká a co jíst při nízkopurinové dietě?

Už jste slyšeli o nemoci králů? Pod tímto tajemným názvem se skrývá poměrně časté onemocnění s názvem dna. Máte ve svém okolí někoho, kdo si od svého lékaře přinesl tuto diagnózu? Jedná se totiž o docela častý zdravotní problém, který obtěžuje nejen bolestmi a otoky kloubů. Dobrá zpráva však je, že se nejedná o trápení bez možnosti řešení. Dnes totiž víme, co dělat a jak se stravovat, aby se projevy dny snížily.

Co je dna?

Dna je chronické zánětlivé onemocnění, které o sobě dává vědět zejména bolestí a zánětem drobných kloubů. Ty bolí proto, že se v nich ukládají krystaly soli kyseliny močové. Možná i vy znáte někoho, kdo v noci nemůže spát kvůli bolestem palců na noze. Právě to je typické problematické místo. Dále mohou být zasaženy kotníky, kolena, zápěstí či prsty na rukou. Tyto komplikace však mohou postihnout i jiné oblasti těla, například šlachy nebo ledviny.

Není to tak, že dna se objevuje z ničeho nic. Předchází jí ještě jakýsi předstupeň, při kterém je v krvi zvýšená hladina kyseliny močové. Od nynějška, pokud někdy v lékařské zprávě narazíte na slovo hyperurikémie, už budete vědět, o co jde. V tomto stavu klouby a další části těla nebolí a nejsou nijak postiženy. Zapamatujte si tedy, že ne všichni lidé s nadměrnou hladinou kyseliny močové trpí dnou. Pokud se však problém v tomto stadiu neřeší, je jen otázkou času, kdy se dna rozvine.

Ať už mluvíme o dně nebo o hyperurikémii, v dnešní době jde o docela častý zdravotní problém. Podle analýzy několika výzkumů jimi trpí zhruba 1 – 10 % světové populace. ^[3,8]

Jaká stádia má dna?

Dna, tak jako mnoho dalších onemocnění, se rozvíjí postupně. Nejprve jí předchází zmíněná hyperurikémie neboli zvýšená hladina kyseliny močové v krvi. Teprve následně se soli kyseliny močové (uráty) začínají ukládat v těle ve formě krystalů. Onemocnění však může mít variabilní průběh a projevuje se různě.

• Při asymptomatickém stadiu jsou sice přítomny krystaly kyseliny močové, ale dna nemá žádné příznaky.
• Plně rozvinutá dna je typická nahromaděnými krystaly uratu i bolestivými a jinými symptomy.
• Běžnou součástí jsou asymptomatické intervaly, tedy jakási období klidu, kdy je dna sice přítomna, ale neprojevuje se. ^[10]

Jaké příznaky má dna?

Dna má typicky velmi širokou paletu symptomů. Celý průběh začíná stadiem, kdy je pouze zvýšená hladina kyseliny močové v krvi a žádné části těla při tom nebolí ani neotékají. Varováním je jen zvednutý prst praktického lékaře, který dělal odběry. Postupně, jak se urátové krystaly hromadí v kloubech, se však objevují příznaky.

• Dna je známá tzv. dnavými záchvaty neboli stavy, při kterých jsou postižené klouby zarudlé, oteklé a intenzivně bolí. Největší bolesti se typicky objevují v noci nebo brzy ráno. Často jde o tak bolestivé stavy, které člověku se dnou nedovolí kvalitně se vyspat.
• Dnavé záchvaty mohou trvat průměrně od několika dní až po dva týdny, poté odezní. Čím méně je dna léčena, tím častěji se záchvaty objevují.
• Chronická tofózní dna je nejzávažnějším stadiem onemocnění, při kterém se krystaly kyseliny močové trvale uloží v kloubech, nebo dokonce v kůži a dalších orgánech. Postupně mohou vést až k poškození těchto orgánů. Kromě kloubů palců na noze mohou být problémem také kolena, prsty na rukou nebo kotníky. Uráty se však mohou ukládat i v měkkých tkáních, například v Achillově šlaše. Velkým problémem je hromadění v ledvinách, kdy typicky vznikají ledvinové kameny. ^[2]

Mohly by vás zajímat tyto produkty:

Co je příčinou dny?

Jak jsme si již řekli výše, dna vzniká tak, že se v kloubech či jiných částech těla ukládají urátové krystaly. Ale jak se stane, že se vůbec začnou takto hromadit? Musí tomu předcházet dlouhodobě zvýšená hladina kyseliny močové. K ní se tělo dopracuje tak, že ji vytváří v nadměrné míře, nebo naopak ji nestíhá vylučovat. Podle vědců může k této nerovnováze přispívat několik různých faktorů.

• genetická predispozice, o které se typicky dozvíme tak, že dnu máme v rodině
• vyšší věk
• nadváha a obezita
• metabolilcký syndrom
• menopauza 
• mužské pohlaví
• pravidelná konzumace alkoholu
• nesprávně složený jídelníček
• užívání některých léků ^[2,4]

Dá se dna léčit?

Dna je jedním z těch onemocnění, která umíme dostat pod kontrolu v případě, že se k němu postavíme zodpovědně. A to je ideální hned od začátku, tedy od prvního zvýšení hladiny kyseliny močové. První volbou by určitě neměly být žádné babské rady ani recepty na zbavení se dny, ale promyšlené změny v životním stylu. Výjimkou není ani užívání léků. Léčiva k terapii dny existují, stejně jako oficiální doporučení, která lékařům říkají, za jakých podmínek je nasadit.

• Léky s protizánětlivým účinkem, jako například nesteroidní antiflogistika nebo kortikoidy, se používají při bolestivých stadiích dny, kdy je cílem snížit zánět.
• Léčiva ke snížení hladiny kyseliny močové v těle může lékař předepsat již při hyperurikémii, kdy ještě dna není rozvinuta. Dále se používají v klidnějších fázích onemocnění, nikoli během dnavých záchvatů. Z léčivých látek se jedná například o rozšířený alopurinol. V zemích Evropské unie se s touto účinnou látkou můžeme setkat pod různými názvy léků, jedním z nich je například Milurit.

Jak se stravovat při dně nebo hyperurikémii?

Základem stravy při dně nebo hyperurikémii je výběr potravin, které nevedou k tvorbě kyseliny močové nebo se tak děje jen minimálně. Říkáte si, jak asi tak může strava zvyšovat její hladinu v krvi? V tom mají prsty tzv. puriny, které přirozeně najdeme v těle i potravinách. Tyto látky se v organismu přeměňují právě na kyselinu močovou.

Co jsou puriny?

Puriny jsou přirozenou součástí lidského těla. Jde dokonce o velmi důležité látky, jelikož jsou složkou DNA a také hrají roli například v přenosu informací mezi nervovými buňkami. Tyto látky si tělo tvoří samo, ale rovněž je přijímáme i z potravin. Ať jsou puriny z jakéhokoli zdroje, když je máme příliš, tělo je jednoduše rozloží. Při tomto procesu vzniká kyselina močová, která se následně vyloučí močí. ^[6]

Jedná se o běžný fyziologický proces, který v našem organismu drží hladinu kyseliny močové pod kontrolou. Když se však tento mechanismus někde zadrhává a nefunguje efektivně, tělo potřebuje pomocnou ruku. Jelikož si nedokáže poradit s dávkou purinů, je na místě omezit příjem těch potravin, které jsou na ně bohaté. ^[6]

Nízkopurinová dieta

Jak je i z názvu diety zřejmé, při dně nebo hyperurikémii je vhodné omezovat potraviny s vysokým množstvím purinů. Tyto látky najdeme prakticky ve všech potravinách, a tak je vhodné zaměřovat se na ty s jejich největším podílem. Někteří lidé však mohou mít tak vážný průběh onemocnění, že je na místě snížit příjem i těch se středním obsahem purinů. V případě symptomatické dny se doporučuje omezit denní příjem purinů na maximálně 400 mg. ^[6]

Které potraviny jsou nejvíce rizikové?

Následující potraviny mají nejvyšší množství purinů a obecně patří v případě dny mezi ty nejproblematičtější.

• mořské plody 
• ryby
• vnitřnosti

Na které další potraviny si dát pozor?

Dále jsou tu také rizikové potraviny, které sice nejsou bohaté na puriny, ale ve výzkumech se ukazuje, že mohou zhoršovat průběh dny.

• alkoholické nápoje (zejména pivo)
• potraviny s vysokým obsahem fruktózy – fruktóza, a to v její koncentrované formě (např. glukózovo-fruktózový nebo fruktózový sirup), je spojena s horším průběhem onemocnění a vyšší hladinou kyseliny močové v krvi ^[9]
• slazené nápoje a vysoce průmyslově zpracované potraviny – různé cukroví a sladkosti jsou běžně slazené fruktózou, proto je také vhodné je omezit ^[1,5]

Lidem, kteří mají plně rozvinutou dnu i s příznaky, se doporučuje tyto potraviny úplně vynechat. Typicky totiž mohou vyvolávat dnavé záchvaty a zhoršovat průběh onemocnění. Například porce ryb může být klidně rozbuškou akutní formy dny. Pokud má člověk s dnou vyzkoušeno, že v jeho případě k tomu některé potraviny vedou, určitě by se jim měl vyhýbat.

Při mírnějším průběhu nebo v případě hyperurikémie je dieta volnější a čas od času může být v pořádku dopřát si některé z těchto potravin.

Se zmiňovanou fruktózou přichází otázka, zda je v pořádku jíst ovoce nebo med. I to jsou totiž potraviny poměrně bohaté na tento jednoduchý cukr. Naštěstí se však ukazuje, že si je může klidně dopřát i člověk se dnou. Fruktóza je totiž v těchto potravinách zkombinována s glukózou a v ovoci je navíc doplněna o vlákninu. V těchto zdrojích je tak dostatečně zředěná, a tak med ani ovoce nejsou při dně rizikové. ^[9]

Které potraviny jsou vhodné při dně?

Naopak, známé jsou i potraviny, které působí spíše ochranně, případně jsou neutrální a víme o nich, že při dně nezpůsobují problémy.

• mléčné výrobky
• obilniny a výrobky z nich 
• vejce
• ovoce – obsahuje minimum purinů a zároveň je plné antioxidačních látek (v tom vynikají třešně či například bobulovité ovoce, jako jsou borůvky, maliny nebo rybíz)
• většina druhů zeleniny
• ořechy
• potraviny bohaté na vitamín C, jako je paprika, kiwi či bobulovité ovoce
• bylinky a koření z bylinek
• česnek – obsahuje bioaktivní látky, jako například alin, u kterých se ukazuje pozitivní působení na průběh dny ^[7]
• káva – podle některých studií může káva v případě dny působit ochranně ^[4,5]

Průměrný obsah purinů v potravinách

Nízký obsah (50 mg/100 g)	Střední obsah (50 – 150 mg/100 g)	Vysoký obsah (>150 mg/100 g)
Ovoce	Maso z drůbeže (kuřecí, krůtí apod.)	Vnitřnosti
Zelenina (několik výjimek se středním obsahem purinů)	Červené maso (hovězí, vepřové apod.)	Pstruh
Obiloviny a výrobky z obilovin (bílé pečivo, rýže, kuskus, kukuřice, těstoviny, apod.)	Luštěniny (čočka, cizrna, fazole, hrách apod.)	Sardinky
Ořechy	Celozrnné obiloviny a výrobky z nich (oves, žito, ječmen apod.)	Losos
Mléčné výrobky (sýry, jogurt, zakysané nápoje)	Arašídy	Krevety
Vejce	Špenát*, chřest	Tuňák
Oleje	Hrášek	Kaviár
	Košťálová zelenina	Ančovičky
		Sleď
		Čokoláda, kakao
		Masové extrakty, sójová omáčka
		Špenát*

*Podle některých zdrojů má špenát střední obsah purinů, zatímco další uvádějí vysoký podíl a řadí jej mezi rizikové potraviny. Podobný rozpor se může objevit i u jiných potravin, jelikož podíl látek v rostlinách může být variabilní. Proto je vždy užitečné pozorovat sám na sobě, jaký má daná potravina efekt na zdravotní stav.

Čím se řídit při výběru potravin?

• Potraviny s vysokým obsahem purinů by se měly v jídelníčku člověka s dnou nebo hyperurikémií objevovat jen výjimečně.
• Ty s nízkým podílem purinů jsou všeobecné povoleny.
• Příjem potravin ze středního sloupce, jako jsou například luštěniny nebo celozrnné potraviny, je velmi individuální. Záleží totiž na vážnosti onemocnění. Pro někoho mohou být luštěniny zakázány, zatímco někdo další je může mít klidně dvakrát týdně na talíři.
• Tyto potraviny můžeme v menších množstvích zařadit do jídelníčku a přitom sledovat, jaký mají vliv na průběh dny (zhoršení se může projevit například bolestí zasažených kloubů nebo nastartováním dnavého záchvatu). Zda jídelníček odpovídá stadiu onemocnění, nám prozradí i hladina kyseliny močové v krvi, kterou nám lékař zjistí odběry.

Dodržovat nízkopurinovou dietu může být někdy komplikované. Je třeba omezit docela velké množství potravin a u mnoha dalších to není jednoznačné. Proto stojí za to poradit se s lékařem nebo nutričním terapeutem. Omezení se totiž mohou lišit podle vážnosti onemocnění. Zároveň všichni, kteří se řídí touto dietou, by si měli dávat pozor, aby nesklouzli k jídelníčku s nedostatkem bílkovin a zároveň nadbytkem cukru a tuku. ^[4]

Jídelníček na nízkopurinové dietě

Přestože v těch vážnějších stadiích dny může být nízkopurinová dieta poměrně omezující, stále máme k disposici množství potravin, ze kterých lze poskládat zdravý a pestrý jídelníček. Ukážeme si to na návrhu jídelníčku na jeden den, který bude obsahovat méně než 400 mg purinů.

	Potravina	Obsah purinů
Snídaně	chléb 100 g	12 mg
	cottage sýr 100 g	8 mg
	šunka 40 g	27 mg
	rajčata 150 g	10 mg
Svačina	bílý jogurt 100 g	7 mg
	banán 100 g	3,5 mg
	mandle 15 g	5,5 mg
Oběd	rýže 150 g (uvařená)	9 mg
	kuřecí stehno 150 g (restované)	223 mg
	okurkový salát 150 g	14 mg
Odpolední svačina	chléb 60 g	2,6 mg
	tvrdý sýr 40 g	5,5 mg
Večeře	omeleta z 3 vajec	0 mg
	chléb 90 g	4 mg
	listový salát 40 g	2 mg

Jaké suplementy jsou vhodné při dně?

V dnešní době nejsou známy žádné doplňky výživy, které by prokazatelně fungovaly při terapii dny. Některé látky však mají slibné účinky.

• Vitamin C v jedné studii pomohl snížit hladinu kyseliny močové. V tomto výzkumu byli sledováni lidé s hyperurikémií, kteří ještě neměli rozvinutou dnu.
• Třešňová šťáva v jednom výzkumu projevila pozitivní účinky na snížení zánětu během akutní fáze dny. V tom mohli hrát roli její antioxidační vlastnosti. ^[4]

Z dosavadních výzkumů se zatím zdá, že na suplementy, na rozdíl od léků, nelze v případě dny příliš spoléhat. O čem je však naopak známo, že má v případě tohoto onemocnění značný vliv, jsou změny v jídelníčku a životním stylu. Právě to má velké slovo v kontrole dny nebo hyperurikémie.

Další změny v životním stylu

Úprava jídelníčku však není ta jediná změna, kterou je třeba provést, když lékař zjistí zvýšenou hladinu kyseliny močové nebo diagnostikuje dnu. Kromě potravin bohatých na puriny je totiž mnoho dalších faktorů, které mohou toto onemocnění zhoršit. Jak je omezit a co dělat pro to, aby se dala dna kontrolovat co nejlépe?

• V případě nadváhy nebo obezity je doporučeno zhubnout. Například z meta-analýzy z roku 2018 vyplynulo, že již obezita prvního stupně (BMI ≥30 kg/m2) je spojena s dvojnásobným rizikem rozvoje dny. ^[5]
• Důležité je omezit alkohol. Alkoholické nápoje sice neobsahují puriny, ale jejich příjem je již dlouhodobě spojován s vyšším rizikem vzniku dny. Za nejproblematičtější považujeme pivo a tvrdý alkohol. ^[4]
• Pitný režim je také velmi podstatný. Snižuje totiž šanci na vytvoření urátových ledvinových kamenů. Základem pitného režimu by měla být voda, minerální vody a neslazené čaje. Pro zpestření je můžeme doplnit o nápoje ochucené umělými sladidly. Důležité je však vyhýbat se slazeným nápojům, které obsahují zmiňovanou fruktózu. ^[12]
• Fyzická aktivita hraje také svou roli, stejně jako při jiných metabolických onemocněních. Pomáhá například při hubnutí, působí protizánětlivě nebo zlepšuje mobilitu kloubů. Samozřejmě je důležité brát ohled na zdravotní stav a pohyb mu přizpůsobit.

Co si z toho vzít?

Dna je metabolické onemocnění, které se nejčastěji projevuje zánětem a bolestmi drobných kloubů. V nich, popřípadě dalších částech těla, se ukládají krystaly solí kyseliny močové. Samozřejmě, ty se nezjeví jen tak z čistého nebe, ale předchází jim zvýšená hladina kyseliny močové v krvi. Dobrá zpráva však je, že si umíme s tímto prvotním stadiem, stejně jako zcela rozvinutým onemocněním, poradit. Kromě poctivého užívání léků je důležité provést několik změn v životním stylu. Doporučuje se dodržovat nízkopurinovou dietu, vynechat alkohol či v případě nadváhy nebo obezity snížit svoji tělesnou hmotnost. Potom se bude s dnou žít mnohem snáze.

Zaujal vás dnešní článek? Případně znáte někoho, pro koho by tyto informace mohly být užitečné? Budeme rádi, když si ho nenecháte pro sebe a budete jej sdílet se svými přáteli a známými.

Zdroje:

[1] AFINOGENOVA, Y. et al. Update on gout management: what is old and what is new. – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/34907116/

[2] BRANCH, N.S.C. and O. Gout. – https://www.niams.nih.gov/health-topics/gout

[3] BUTLER, F. et al. The Epidemiology and Genetics of Hyperuricemia and Gout across Major Racial Groups: A Literature Review and Population Genetics Secondary Database Analysis. – https://www.mdpi.com/2075-4426/11/3/231

[4] DANVE, A. et al. Role of diet in hyperuricemia and gout. – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8678356/

[5] DEHLIN, M. et al. Global epidemiology of gout: prevalence, incidence, treatment patterns and risk factors. – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32541923/

[6] KANEKO, K. et al. Total Purine and Purine Base Content of Common Foodstuffs for Facilitating Nutritional Therapy for Gout and Hyperuricemia. – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/24553148/

[7] LESTARI, A.R. et al. Bioactive Compounds in Garlic (Allium sativum) and Black Garlic as Antigout Agents, Using Computer Simulation. – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC9409881/

[8] PFIFFNER, M. Gout Research Analysis. – https://examine.com/conditions/gout/

[9] RAMLI, N.Z. et al. A Review on the Protective Effects of Honey against Metabolic Syndrome. – https://www.mdpi.com/2072-6643/10/8/1009

[10] RICHETTE, P. et al. 2018 updated European League Against Rheumatism evidence-based recommendations for the diagnosis of gout. – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC10563586/

[11] Purine Content of Foods : USDA ARS. – https://www.ars.usda.gov/northeast-area/beltsville-md-bhnrc/beltsville-human-nutrition-research-center/methods-and-application-of-food-composition-laboratory/mafcl-site-pages/purine-content-of-foods/

[12] UK Gout Society. – https://www.ukgoutsociety.org/