Obsah
Člověk by bez jídla nedokázal přežít a lidská strava prošla v průběhu dějin výraznými změnami. Za všechny jmenujeme například měnící se postoj ke konzumaci vajíček. Kromě správného nutričního složení, dostupnosti a chemického ošetřování nás zajímá ekologická stránka věci. Důsledky masového chovu zvířat asi není potřeba zvlášť prezentovat. V poslední době se často hovoří o hmyzu a broucích, jako o nové možné alternativě pro zlepšení udržitelnosti planety. Je toto budoucnost, na kterou se musíme připravit? V článku vám představíme výhody, nevýhody, fakta a zajímavé informace o hmyzu, přesněji hmyzu na talíři.
Hmyz a brouci – jídlo budoucnosti?
,,Neboj se brouků v jídle, vždyť to jsou proteiny.“ Nevím jak vy, ale já jsem tento wannabe vtipný komentář slyšel několikrát. Rovněž je známý povzdech, že jednou budeme všichni jíst hmyz. Hmyz na talíři však není hudba budoucnosti. Už nyní se konzumuje přibližně 2000 druhů hmyzu ve 113 zemích a původní kultury v Africe, Asii nebo Jižní Americe jí jisté druhy hmyzu již několik století. [1]
Konzumace brouků nebo hmyzu není novinka a existuje pro ni i oficiální termín – entomofagie. Pro jisté části světa není ničím neobvyklým sbírat larvy, vajíčka, kukly nebo dospělý hmyz za účelem konzumace. [2]
Věříme, že některým z vás se v tomto okamžiku svraštilo čelo a zkřivil nos. Cílem článku není vás ,,namotat“ na pečené cvrčky, ale přinést informace ze světa. Mnozí z nás mají problém s konzumací jistých potravin, které mohou jiní považovat za delikatesu. Například takové sushi nebo mořské plody, jste jejich milovníky nebo je nemůžete vůbec vystát? I jídlo podléhá trendům a příkladů je několik. Dnes je humr vyhledávanou a celkem luxusní pochoutkou, ale kdysi ho jedla chudá část obyvatelstva a byl považován za ,,švába moru“. Popularitu jistých typů jídla v určité době si asi pamatujete i vy. V USA byla v 50. letech ,,in“ italská kuchyně, v 70. mexická a 90. léta byla o sushi. [3]
Tím chceme pouze říci, že jistá část stravy populární ve vašich končinách může přijít divná a nechutná jiným kulturám. V Mexiku, Laosu nebo Evropě jsou za gurmánskou pochoutku považovány escamoles, zní to podobně jako guacamole, ale popravdě jde o vajíčka mravenců. V Bangkoku můžete na trhu najít až 164 druhů hmyzu. Některé se jí pro nutriční obsah, jiné pro svůj vzhled. Mezi nejčastěji konzumované druhy hmyzu patří [1]:
- housenky
- brouci
- kobylky
- cvrčci
- včely
- mravenci
Výhody konzumace hmyzu
Nutriční obsah
Pokud jde o živiny, hmyz se často skloňuje jako zdroj bílkovin, ale kromě proteinů obsahuje vlákninu, zdravé tuky a dokonce vitamíny a minerály. Nutrienty v jedlém hmyzu jsou si podobné, a odchylky mohou být způsobeny přípravou, jejich původem nebo způsobem jejich obživy. Pro lepší přehled nutrientů uvádíme tabulku s průměrnými hodnotami živin v běžných zdrojích masa a hmyzu, které byly publikovány ve studii z roku 2015 [4] [5]:
| Energetická hodnota (kcal) | Bílkoviny (g/100 g porci) | Tuky (g/100 g porci) | Nasycené tuky (g/100 g porci) | |
|---|---|---|---|---|
| Hovězí maso | 169 | 20,6 | 9,3 | 3,8 |
| Kuřecí maso | 152 | 19,9 | 7,2 | 1,81 |
| Vepřové maso | 186 | 20,1 | 12,4 | 3,5 |
| Cvrček (dospělý) | 153 | 20,1 | 5,06 | 2,28 |
| Potemník moučný (larva) | 247 | 19,4 | 12,3 | 2,93 |
| Housenka bource morušového (kukla) | 128 | 14,8 | 8,26 | 3,45 |
Zmínili jsme, že hmyz není pouze zdrojem bílkovin, ale také vitamínů a minerálů. Uvádíme proto další tabulku ze stejného zdroje pro porovnání obsahu vybraných minerálů a vitamínů [5]:
| Železo (mg/100 g porci) | Vápník (mg 100 g porci) | Vitamín C (mg/100 g porci) | Vitamín A (mg/100 g porci) | Vitamín B1 – thiamin (mg/100 g porci) | Vitamín B2 – riboflavin (mg/100 g porci) | Vitamín B3 – niacin (mg/100 g porci) | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Hovězí maso | 1,95 | 5 | 0* | 0 | 0,08 | 0,23 | 4,7 |
| Kuřecí maso | 0,88 | 8 | 1,1 | 0 | 0,075 | 0,16 | 6,5 |
| Vepřové maso | 0,8 | 7 | 0 | 0 | 0,77 | 0,235 | 5,6 |
| Cvrček (dospělý) | 5,46 | 103 | 3 | 6,53 | 0,04 | 3,41 | 3,84 |
| Potemník moučný (larva) | 1,87 | 42,9 | 1,2 | 9,59 | 0,24 | 0,81 | 4,07 |
| Housenka bource morušového (kukla) | 1,8 | 42 | – | – | 0,12 | 1,05 | 0,9 |
* hodnota ,,0″ byla použita v případě stopových množství
V mnoha zemích je konzumace hmyzu zcela běžnou záležitostí a je zdrojem bílkovin, vápníku, železa a vitamínu B12. Cvrčci obsahují zmíněné železo, vápník, B12, omega-3, ale kromě toho jsou výjimeční ještě pro jednu věc – jsou plnohodnotným zdrojem bílkovin. To znamená, že obsahují všech 9 esenciálních aminokyselin, které si naše tělo nedokáže samo vyrobit a potřebuje je přijmout ze stravy. Tento fakt posouvá cvrčky k dalším plnohodnotným zdrojům, jakými jsou maso, mléčné produkty nebo vejce. Z tohoto pohledu jsou vlastně lepší volbou než neplnohodnotné zdroje proteinů, například některé bílkoviny rostlinného původu. [6]
Nemáte dostatek informací o zdrojích bílkovin a jejich rozdělení na plnohodnotné a neplnohodnotné? Přečtěte si náš článek – High-quality protein – jak zjistit, který zdroj bílkovin je nejkvalitnější?
Představa smažených nebo vařených cvrčků nemusí být právě lákavou vizí. Co byste však řekli na cvrččí mouku? Plnohodnotný zdroj bílkovin, který navíc obsahuje i mastné kyseliny, železo, vápník, hořčík, selen, draslík a vitamín B12. Dnes si můžete koupit mouku, proteinové tyčinky nebo těstoviny z této mouky. Otázkou zůstává jejich chuť. Každý z nás vnímá chuť po svém, ale mnozí chuť cvrččí mouky a proteinu popisují jako mírně oříškovou a navíc příjemnější než si mysleli. Dokonce chuť těstovin z cvrččí mouky je podobná běžným těstovinám. Většinou si všimnete pouze mírného rozdílu v textuře, která je ,,zrnitější“ a podobná celozrnným těstovinám. Po smíchání s omáčkou však nechutnají zvlášť odlišně. Z mouky si můžete připravit palačinky, nebo ji přidat do oblíbeného smoothie. [9]
Bílkoviny a hmyz jsou spojovány právem, protože v sušeném hmyzu se nachází od 20 do 76% proteinu v závislosti na typu. Ve 100 g kobylek najdete 14 – 28 g bílkovin a 14 g obsahuje stejné množství červených mravenců. Kromě toho vám 100 g mravenců zajistí až 71% denního příjmu železa. Možná vám to přijde nechutné, ale předpokládejme, že jsou části světa, kde by s jejich konzumací neměli problém. Kdoví, možná by měli naopak problém s vepřovými játry, která jsou oblíbená v několika evropských zemích. [10]
Mohly by vás zajímat tyto produkty:
Udržitelnost naší planety
Jedním z hlavních argumentů konzumace hmyzu je ,,ekorovina“ celé věci. Dnešní potravinový systém má negativní vliv na naši planetu. Využívání vody, znečištění, odlesňování či ztráta biodiverzity nejsou zanedbatelné vlivy. Ať už to připustíte nebo ne, potravinový systém závažně přispívá ke klimatickým změnám přes emise skleníkových plynů. Podle Organizace spojených národů nás bude do roku 2050 trochu více, přesněji 9,7 miliardy. Z pohledu stravy to bude znamenat, že na nakrmení tolika lidí bude potřebný dvojnásobek jídla. Říkáte si, že tím pádem začneme více pěstovat a chovat? Bohužel, na nakrmení tolika lidí nemáme dostatek orné půdy. 2050 je pro mnohé daleko, protože jde o horizont 30 let, ale dnešní data ukazují, že již nyní nás je 7,8 miliardy. [3] [7] [8]
Hmyz je v porovnání se skotem výrazně šetrnější volbou, protože vyžaduje méně půdy, vody a také vypouští méně skleníkových plynů. Chov hmyzu má dnes z pozice zdroje bílkovin menší dopad na planetu než konvenční zdroje. [7]
Chov hmyzu může být pro farmáře zajímavý z pohledu půdy a strojů, protože vyžaduje méně území a použití strojů. Tento fakt může být výhodou zejména v méně rozvinutých zemích. Dalším argumentem je ekonomická stránka věci, protože chov hmyzu může být docela zajímavým zdrojem příjmů. Například v zemích s průměrným hrubým příjmem 5640 dolarů ročně si farmář s hmyzem může ročně vydělat 5 000 až 10 000 dolarů. [10]
Kromě zastánců konzumace hmyzu pro zlepšení udržitelnosti existují i lidé s odlišným postojem. Mezi protiargumenty patří například tvrzení, že sběr volně žijícího hmyzu začne být nadměrný. Další obavou je dopad, který může být komplexnější, například z důvodu krmiva hmyzu s komplikovanějším statusem udržitelnosti. Třetím argumentem je zpracování hmyzu, což může ve vyšším rozsahu představovat značné využití energie. Nadšení z nového přístupu je fajn, ale i zde je potřebný střízlivý nadhled. Při srovnání s konvenčnějšími zdroji je potřeba zvážit všechny aspekty, které ukážou, do jaké míry je chov hmyzu lepší volbou. [11]
Nevýhody konzumace hmyzu
Alergeny
Hmyz se konzumuje v mnoha částech světa, to ale neznamená, že nemůže způsobit alergickou reakci. Jeho konzumaci by měli zvážit lidé s alergií na korýše, protože jistý výzkum zjistil, že hmyz může spouštět alergickou reakci podobnou jako u korýšů. Hmyz a korýši patří v živočišné říši mezi členovce. Alergie na hmyz byla zaznamenána u housenek, kobylek, včel, cikád nebo bource morušového. [10] [14]
Toxiny a pesticidy
Nezapomínejte, že tu celou dobu mluvíme o jedlém hmyzu. Jak jsme již uvedli, konzumuje se asi 2000 druhů hmyzu. Je to podobné jako s houbami, některé nesou riziko otravy, a proto nepatří do košíku. Jisté typy mravenců a včel obsahují toxiny, které mohou být nebezpečné. Rovněž byl zjištěn obsah metabolického steroidu u určitých druhů brouků. Jejich častá konzumace může způsobit zdravotní problémy. Kromě toho vás určitě zajímá, jak je to s pesticidy a hmyzem. Pesticidy a herbicidy na polích škodí člověku, zvířatům a hmyzu. Možná jste to netušili, ale některé druhy hmyzu zvládají vyšší dávky těžkých kovů než savci. V případě konzumace hmyzu proto vzniká mírně vyšší riziko otravy olovem nebo arsenem. Jde o minimální nebezpečí, ale přece je ho potřeba vzít v úvahu. Agentura EFSA (The European Food Safety Authority) zveřejnila riziko spojené s konzumací hmyzu. Ve zprávě uvádějí možná biologická a chemická rizika alergenicitu a environmentální rizika vztahující se na hmyz chovaný na farmách. Zpráva konstatuje, že pro lepší stanovení rizik je doporučen další výzkum. Ve světě se konzumují stovky druhů hmyzu, ale očekává se, že poptávka po jedlém hmyzu v zemích EU bude omezena pouze na několik druhů, například cvrčky, kobylky nebo mouchy. Riziko spojené s pesticidy je vyšší v případě sběru volně žijícího hmyzu. Ve světě byly dokonce zjištěny případy zdravotních problémů po konzumaci hmyzu sbíraného z oblastí, na které byly použity pesticidy. [10] [15] [16]
V neposlední řadě jsou to antinutrienty, které brání v absorpci živin. Exoskelet hmyzu obsahuje antinutrienty, což snižuje vstřebávání bílkovin. Závěrečným a možná zbytečným varováním je riziko bakterií, jsou všude a hmyz není výjimkou. Kromě toho se hmyz živí na místech plných bakterií, například shnilé potravě. Myslíte, že se tento problém týká pouze volně žijícího hmyzu? Některé hmyzí farmy v Asii nesplňují vysoké hygienické standardy, a možná se to netýká pouze farem v Asii. [10]
Závěrečné srovnání
Jedlý hmyz může být zajímavou alternativou konvenčního jídla, a to zejména v zemích, kde jeho konzumace nemá tradici. Představili jsme vám několik pohledů, na závěr je vhodné porovnat hmyz i s proteinem rostlinného původu. Pokud jste vegani nebo zkrátka nejíte nějak zvlášť maso, hodí se přehled na zvážení bílkovin z luštěnin nebo cvrčků. V tabulce najdete výhody a nevýhody konzumace jedlého hmyzu a bílkovin rostlinného původu [12]:
| Jedlý hmyz – výhody | Jedlý hmyz – nevýhody | Bílkoviny rostlinného původu – výhody | Bílkoviny rostlinného původu – nevýhody |
|---|---|---|---|
| Je to zdroj bílkovin a tuků, obsahuje esenciální aminokyseliny. | Nutriční hodnoty mohou být odlišné a stravitelnost bílkovin se snižuje kvůli chitinu. | Kombinace luštěnin a obilnin má srovnatelný obsah proteinů jako maso. | Antinutrienty snižují dostupnost bílkovin, ale i biologickou dostupnost mikronutrientů. |
| Obsahuje polynenasycené mastné kyseliny, vitamíny a minerály. | Nevíme, jak se změní nutriční obsah vlivem zpracování. | Vyšší obsah vlákniny a méně nasycených tuků než v mase. | Náhrady masa mohou být plné sodíku a přidaného tuku. |
| Je bezpečný v kontrolovaném chovu a volně žijící může být vhodný po zpracování. | Existuje možnost alergie u lidí s alergií na korýše a u volně žijícího i riziko kontaminace toxiny nebo pesticidy. | Jsou bezpečné po zpracování nebo tepelné úpravě. | Existuje možnost alergie, například v případě sóji nebo lepku. |
| Potřebuje méně krmiva než hospodářská zvířata a jeho chov může snížit množství emisí ze skleníkových plynů. | Při vyšší produkci není znám dopad na životní prostředí, a také je potřeba pro chov určit vhodné druhy a zdroj biologického odpadu. | Ve srovnání s živočišným chovem mají nižší uhlíkovou stopu. | Potřebné náklady na energii v případě zpracovaných produktů. |
Věříme, že jste článek dočetli do konce, a získali tím více informací o hmyzu na talíři. Pokud jste však i nyní přesvědčeni, že hmyz bude nadále ,,fuj“, které byste nikdy nevzali do úst, nezapomínejte, že je to věcí kultury. Chuť je spojena s kulturou, která určuje, co je jedlé a co ne. Pokud si myslíte, že naše kultura nepřipouští hmyz, máme pro vás další informaci. Podle příručky úrovně chyb (Defect Levels Handbook), kterou vydala americká Správa potravin a léčiv (FDA), je v pořádku, pokud má 100 g čokolády 60 kousků hmyzu v 6 vzorcích. [13]
Hmyz a brouci nejsou pro značnou část světa hudbou budoucnosti. Moderní zemědělství zatěžuje planetu a při rostoucím počtu světové populace je logické hledat ekologické zdroje živin. Kdoví, za 100 let bude hmyz možná běžnou součástí jídelníčku na celém světě a naši pravnuci nebudou rozumět obavám dnešních lidí. Věříme, že jsme vás minimálně obohatili o nové informace. Chcete, aby se o hmyzu a jeho konzumaci dozvěděli i vaši přátelé? Neváhejte a podpořte článek sdílením.
[1] Tae-Kyung Kim, Hae In Yong, Young-Boong Kim, Hyun-Wook Kim, Yun-Sang Choi – Edible Insects as a Protein Source: A Review of Public Perception, Processing Technology, and Research Trends – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6728817/
[2] Entomophagy (Eating insects) – https://cisr.ucr.edu/entomophagy-eating-insects#:~:text=Entomophagy%20is%20the%20technical%20term,eat%20for%20thousands%20of%20years.
[3] Marcia Wendorf – The Explosion of Insect Protein – https://interestingengineering.com/the-explosion-of-insect-protein
[4] Sara Angle – Would You Try Ikea’s Experimental Insect-Based ‘Neatball’? – https://www.healthline.com/health-news/would-you-try-ikeas-insect-based-neatball#1
[5] CLR Payne, P. Scarborough, M. Rayner, K. Nonaka – Are edible insects more or less ‘healthy’ than commonly consumed meats? A comparison using two nutrient profiling models developed to combat over- and undernutrition – https://www.nature.com/articles/ejcn2015149.pdf
[6] Sarah Garone – I Hate Bugs. But Here’s Why I Tried Insect-Based Food – https://www.healthline.com/health/nutrition/insect-phobe-bug-protein#1
[8] Current World Population – https://www.worldometers.info/world-population/#:~:text=7.8%20Billion%20(2020),currently%20living)%20of%20the%20world.
[9] Preston Hartwick – Why Cricket Flour Is the Food of the Future – https://www.healthline.com/health/food-nutrition/cricket-flour-nutrition
[10] Amy Gardner – Edible Insects: The Good, The Bad And The Ugly – https://www.eatcrickster.com/blog/pros-and-cons-of-eating-insects
[11] Eustacia Huen – Why Eating Insects May Not Be As Sustainable As It Seems – https://www.forbes.com/sites/eustaciahuen/2017/04/30/why-eating-insects-may-not-be-as-sustainable-as-it-seems/#4e830cd244c1
[12] The pros and cons of alternative proteins – https://www.futurelearn.com/courses/engaging-with-controversies-in-the-food-system/0/steps/63410
[13] Honor Whiteman – Grub’s up! How eating insects could benefit health – https://www.medicalnewstoday.com/articles/311139
[14] Emerging food allergy: Edible insects – http://allergenbureau.net/emerging-food-allergy-edible-insects/#:~:text=Food%20allergy%20to%20insects%20has,been%20reported%20in%20the%20literature.
[15] Mark Kinver – EFSA report considers risks of eating insects – https://www.bbc.com/news/science-environment-34476742
[16] Is it dangerous to eat insects? – http://www.bugsfeed.com/are_they_dangerous
Přidat komentář