Jak číst etikety na potravinách a na co si dát pozor?

Znáte ten zmatený pocit, který se objeví, když v supermarketu vyndáte z regálu potravinu a snažíte se rozluštit, co se píše na jejím obalu? Díváte se na malé písmo, nespočetné množství čísel, neznámých slov a tolik přitažlivých značek či tvrzení, až se vám z toho točí hlava. Není divu, že to častokrát vzdáte a zkrátka koupíte to, co vám chutná. Označování potravin je docela velká věda. Proto si v dnešním článku povíme, jak se v tom vyznat a číst obaly potravin.

Má výrobce volnou ruku v označování potravin?

Spousta lidí si myslí, že obaly potravin jsou výhradně v rukou výrobce a jeho fantazie. Není to však pravda. Označování potravin totiž podléhá poměrně přísné legislativě, která diktuje povinnosti a pravidla. Evropská unie určuje předpisy, které platí pro všechny její členské státy. Jednotlivé země však mohou mít ještě svá dodatečná pravidla, která si stanovily samy. [8]

Co sledovat na obalu a jak se vyznat v označování potravin?

1. Složení potraviny

Prvním krokem při rozhodování o koupi potraviny by měla být určitě kontrola složení. Ve složení jsou složky uvedeny v sestupném pořadí. To znamená, že na prvním místě je vždy ta, které je v potravině nejvíce. První místa v seznamu vám prozradí, zda se jedná o vhodnou potravinu nebo ne. [18]

Všímejte si také počtu složek v seznamu. Čím je složení delší, tím více byla potravina zpracována. Dlouhý obsah složek bývá často plný zbytečných přídatných látek. Cílem by mělo být kupovat co nejméně průmyslově zpracované potraviny.

V tabulce si porovnáme složení dvou variant ovesné kaše. Kterou běžně konzumujete vy?

Doma vařená kaše z ovesných vloček	Kupovaná slazená instantní ovesná kaše
čisté ovesné vločky mléko/ jogurt/ syrovátkový protein čerstvé nebo lyofilizované ovoce ořechy natural	ovesné vločky 50 %, sušený mléčný výrobek (laktóza, mléčná bílkovina, částečně ztužený sójový olej, mléčný tuk, glukózový sirup), fruktóza, kukuřičný škrob, mrazem sušené maliny, sůl, aroma, kyselina citrónová

Instantní ovesné kaše se častokrát tváří jako skvělá varianta snídaně. Ve skutečnosti si ale ve většině případů pořizujete koktejl zbytečných přídatných látek, které v tomto pokrmu nemají co dělat. Existují i výjimky, ale ty objevíte pouze po přečtení složení. Vždy však uděláte lépe, když si vyhradíte 5 – 10 minut času a uvaříte samotné ovesné vločky (případně zalijete vařící vodou) a dochutíte je podle svých preferencí. Nakonec tak získáte nejen lepší složení, ale také delší pocit sytosti, neboť kaše bude obsahovat větší množství bílkovin a vlákniny. Podobný přístup platí u jakýchkoliv pokrmů a potravin. Čím jednodušší mají složení, tím lépe pro vás.

2. Tabulka nutričních hodnot

Tabulka nutričních hodnot je velmi podstatná část obalu, protože vám říká, jak energeticky a nutričně bohatá je daná potravina. Na obalu musí být povinně uvedená energetická hodnota. Uvádí se v kilokaloriích (kcal) a kilojoulech (kJ), přičemž 1 kcal = 4,2 kJ. Pod tabulkou zároveň najdete referenční hodnotu příjmu energie pro průměrného dospělého člověka, která představuje 2 000 kcal (8 400 kJ). Dále tam vždy najdete mnoho sacharidů, cukrů, bílkovin, tuku, nasycených mastných kyselin a soli. Nepovinné, ale často uváděné údaje jsou vláknina, polyalkoholy, mononenasycené a polynenasycené mastné kyseliny, vitamíny atd. [18]

Mohly by vás zajímat tyto produkty:

Množství na 100 g nebo jednu porci?

Jako první si vždy všímejte, na jaké množství potraviny jsou dány hodnoty energie a živin uvedeny. Typicky je to na 100 g nebo 100 ml potraviny, ale může se stát, že výrobce uvede také množství na jednu porci (například 50 g). Porce uvedená na obalu však nemusí být vaše běžná porce.

Například snídaňové cereálie mají běžně stanovenou porci 30 g. Energetická hodnota této porce může být kolem 130 kcal. Většině z vás by to však na snídani pravděpodobně nestačilo, proto si naberete dvojnásobnou porci (60 g). Příjem energie ze snídaňových cereálií se tak najednou vyšplhá na 260 kcal, což je 13 % referenčního denního příjmu energie.

Vždy se proto ujistěte, kolik energie je ve 100 g potraviny, jakou velikost porce uvádí výrobce a kolik si na talíř nandáte vy.

Sacharidy

Sacharidy jsou jedna velká skupina živin, která se rozděluje na polysacharidy, oligosacharidy, disacharidy a monosacharidy.

• Monosacharidy jsou nejjednodušší forma sacharidů. Jsou tvořeny pouze jednou molekulou sacharidu. Jedná se například o glukózu, fruktózu či galaktózu. Monosacharidy se vstřebávají z trávicího traktu do krve nejrychleji.
• Disacharidy se skládají ze dvou monosacharidů. Je to například sacharóza (řepný a třtinový cukr) či laktóza (mléčný cukr).
• Oligosacharidy tvoří 2 až 10 monosacharidů (patří mezi ně i disacharidy).
• Polysacharidy, jinak nazývané také komplexní sacharidy, jsou tvořeny dlouhými řetězci molekul monosacharidů. Typickým polysacharidem v naší stravě je škrob, který je poskládaný z molekul glukózy. Ve srovnání s ostatními sacharidy trvá trávení polysacharidů delší dobu, díky čemu nás lépe zasytí a zároveň pomáhají udržet stabilní hladinu cukru v krvi. Polysacharidy by měly tvořit 45-60 % celkového denního energetického příjmu. [4]

Disacharidy a monosacharidy známe také pod názvem cukry. Množství sacharidů uvedené v tabulce nutričních hodnot v sobě skrývá všechny tyto podskupiny.

	na 100 g potraviny
Sacharidy	50 g
– z toho cukry	20 g

Povinností výrobce je uvádět i množství obsažených cukrů. Znázorněná tabulka nám říká, že celkové množství sacharidů v potravině je 50 g (na 100 g). Z toho 20 g z celkových 50 g tvoří cukry (monosacharidy a disacharidy). Zbývajících 30 g tedy tvoří polysacharidy a jiné typy sacharidů.

Denní příjem cukru by neměl přesáhnout 10 % celkového denního příjmu energie. V tomto množství je obsažen cukr, který je do potravin přidaný, ale také ten, který se v nich vyskytuje přirozeně (např. cukr v ovoci či mléčných výrobcích). [2]

Čtení tabulky vždy doplňujte informacemi ze složení, abyste věděli, o jaký zdroj cukru se jedná. Ideální je, když většina cukru pochází z ovoce. Naopak se snažte omezovat potraviny, které jsou slazené glukózovým nebo fruktózovým sirupem. Je například mnohem výhodnější koupit si bílý jogurt místo sladkého a ochutit si ho oblíbeným ovocem. Nejenže do sebe dostanete vyšší množství vitamínů, ale i vás lépe zasytí.

Tuky

Tato hodnota udává celkové množství tuku v potravině. To zahrnuje obsah nasycených i nenasycených tuků.

	na 100 g potraviny
Tuky	34 g
– z toho nasycené mastné kyseliny	19 g

Tato hodnota udává podíl nasycených mastných kyselin z celkového množství tuku. Jejich množství by nemělo tvořit více jak 10 % našeho celkového denního příjmu energie. Nadměrný příjem nasycených mastných kyselin totiž zvyšuje riziko srdečně-cévních onemocnění.

Sledujte obsah tuku na uzeninách, mléčných výrobcích a jiných balených živočišných produktech. Buďte však ostražití i při koupi různých sušenek, čokolád a jiných cukrovinkách. Tyto potraviny často obsahují kokosový nebo palmový tuk, které jsou také zdrojem nasycených mastných kyselin. Překvapilo by vás, kolik tuku může obsahovat balení sušenek namočených v čokoládě. Ve 100 g se může skrývat až 28 g tuku, polovinu z toho tvoří nasycený tuk.

Transmastné kyseliny

Konzumace transmastných kyselin (TMK) zvyšuje riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění. Jejich přirozeným zdrojem jsou tkáně přežvýkavců, ale vznikají i při průmyslovém zpracování tuků. Právě TMK vznikající nesprávnou technologickou úpravou jsou rizikové. Jejich zdrojem jsou částečně ztužené tuky, které se typicky nacházejí například v levných cukrovinkách, listovém těstě, nekvalitních čokoládových polevách, náhražkách čokolády apod. Tento údaj však na obalech potravin nenajdete. O to více proto dbejte na čtení složení a vyhýbejte se potravinám, které obsahují částečně ztužený tuk. Úspěšně tak z jídelníčku odstraníte největší zdroje transmastných kyselin. [1]

Sůl

Denně bychom neměli přijmout více než 5 g soli. Je snadné tuto hranici překročit, proto je potřeba nejen omezovat solení při vaření a přípravě pokrmů, ale také sledovat obsah soli v potravinách.

Potraviny s vysokým obsahem soli: 

• plísňové sýry, sýry typu balkán, jadel, korbáčiky apod. (hermelín má až 1 g soli na 100 g)
• šunky, párky, salámy a jiné uzeniny (100 g párků obsahuje až 2 g soli)
• pečivo, zejména druhy posypané solí (oblíbená kaiserka obsahuje až 1 g soli)
• polotovary
• snídaňové cereálie

3. Složky se symbolem E

Látky označené písmenem ,,E“ a následujícími třemi číslicemi, které se běžně nazývají ,,E“, jsou pravděpodobně největší strašák na obalech potravin. Za tímto označením se skrývají přídatné látky, které se přidávají do potraviny s cílem zvýšit její kvalitu – zlepšit barvu, vůni, prodloužit trvanlivost apod. Jedná se například o barviva, sladidla, konzervanty, želírující látky apod.

Jsou považovány za ,,chemii“ a ve velkém se tak daří potravinám, které jsou údajně ,,bez éček“. Písmeno ,,E“ nám přitom říká, že takto označená látka je bezpečná a splňuje evropské předpisy. Každé ,,Éčko“, které se na potravině objeví, prošlo rozsáhlými testy a bylo schváleno Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA). [11]

Svůj symbol ,,E“ mají i některé antioxidanty, vitamíny, přírodní barviva, polyalkoholy používané jako sladidla a pod. Uvedeme si příklady:

• Kurkumin (E100), přirozeně obsažený v kurkumě, používá se jako barvivo.
• Chlorofyl (E140) je pigment, který dodává rostlinám (nejen těm nejedlým, ale například i salátům) jejich zelenou barvu. Také se používá jako barvivo.
• Kyselina askorbová, jinak nazývaná vitamín C (E300), hraje v potravině roli antioxidantu.
• Guarová guma (E412) je vláknina přirozeně se vyskytující v guarových bobech (luštěnina pocházející z Asie). V potravinách slouží jako emulgátor a zahušťovadlo. [7]

I obyčejný ,,přírodní“ banán je prakticky plný chemie. Obsahuje například:

• cukr (glukózu, fruktózu, atd.), škrob
• aminokyseliny (kyselina glutamová, kyselina asparagová, lysin, arginin, valin, atd.)
• mastné kyseliny (kyselina linolová, kyselina stearová, kyselina olejová atd.)
• riboflavin, který slouží jako barvivo
• chuť a barvu mu dodávají například 3-methylbut-1-yl, 2-methylbut-1-yl, ethyl butonát, pentyl acetát a mnoho dalších

Když zalovíte v paměti, určitě si vzpomenete, že všechny tyto látky se zmiňovaly na hodinách chemie. Chemické sloučeniny nevznikají pouze v laboratořích. V první řadě je tvoří samotná příroda a jsou doslova ve všem ,,přírodním“, co kolem sebe máme. Určitě se jich tedy nemusíte bát.

4. Obsah alergenů

Pokud máte potravinové alergie, tato část je pro vás pravděpodobně nejdůležitější. Alergeny jsou ve složení potraviny vždy odlišené od ostatních složek. Například jsou napsány jiným typem písma, jsou zvýrazněné, mají jinou barvu nebo se liší barvou pozadí. Když se však alergen zmíní v názvu potraviny (např. mléčná rýže, kde je alergen mléko), nemusí být uveden v seznamu. [18]

Oficiální seznam alergenů obsahuje 14 položek:

• obilniny obsahující lepek
• korýši
• vejce
• ryby
• arašídy
• sója
• mléko
• skořepinové plody
• celer
• hořčice
• sezam
• oxid siřičitý a siřičitany
• lupina
• měkkýše. ^[18]

Jak rozumět tomu, že potravina obsahuje stopy alergenu?

Často se setkáte s tím, že potravina obsahuje ,,stopy“ nějakého alergenu, například ,,stopy lepku“. Tím nám výrobce říká, že potravina je vyrobena v závodě, kde se pracuje s daným alergenem a je možné, že je jím kontaminována. Například výrobek obsahující pouze bezlepkové suroviny se může vyrábět na místě, kde se zpracovává i pšenice (obsahuje lepek). Tehdy výrobce na obal uvede, že se v potravině mohou nacházet stopy lepku. Jedná se o množství, které výrobce nebyl schopen zjistit svými používanými laboratorními metodami, a proto tam tyto alergeny uvádí preventivně.

5. Datum minimální trvanlivosti a datum použitelnosti

Možná jste si doposud mysleli, že tato dvě různá označení data znamenají totéž. Není to však pravda.

• Datum minimální trvanlivosti se používá u trvanlivých potravin, jako jsou těstoviny, konzervované potraviny, cereálie apod. Tyto potraviny lze konzumovat i po uvedeném datu. Prodejce je však může prodávat pouze tehdy, když uvede, že uplynul datum trvanlivosti a prodej oddělí od ostatních potravin.
• Datum použitelnosti (často napsaný jako ,,spotřebujte do“) najdete na potravinách, které se rychle kazí. Jsou to například mléčné výrobky nebo uzeniny. Po uplynutí tohoto data již potravina není považována za bezpečnou. [18]

Pokud se chcete dozvědět více o trvanlivosti a skladování potravin, přečtěte si článek Jak správně skladovat potraviny, aby vydržely co nejdéle.

6. Značky kvality

Určitě jste si všimli, že potraviny jsou často označeny různými barevnými značkami. Na první pohled se může zdát, že se jedná pouze o marketingový tah, ale ve skutečnosti se jedná o označení, která zaručují kvalitu potraviny. Jsou udělována státními institucemi nebo soukromými organizacemi na základě určitých kritérií – nutriční hodnota potraviny, původ používaných surovin, technologie výroby apod. Zároveň však existují značky, které nejsou nic jiného než marketingový tah, proto je výhodné vědět, kdo stojí za daným logem.

Značky udělované Evropskou unií

V Evropské unii je zaveden tzv. Systém chráněných zeměpisných označení, který zahrnuje tři značky kvality potravin.

Zaručená tradiční specialita (Traditional Speciality Guaranteed)

Takto se označují potraviny, které se dlouhodobě vyrábějí tradičními postupy a při jejich výrobě se používají tradiční suroviny. [12]

Jaké potraviny mají například toto označení?

• Slovensko: Bratislavský rohlík, Spišské párky
• Česká republika: Pražská šunka
• Polsko: Staropolská klobása
• Maďarsko: tvaroh, pagáče
• Itálie: pizza, Mozzarella [15,21]

Chráněné označení původu (Protected Designation of Origin)

Aby mohla být potravina takto označena, musí celá její produkce proběhnout v regionu, odkud pochází. Potravina musí mít zároveň vlastnosti specifické pro tuto oblast. [12]

Jaké potraviny mají toto označení?

• Slovensko: Žitavská paprika
• Česká republika: Český kmín, Pohořelický kapr
• Rakousko: Tyrolský šedý sýr, Vorarlberský horský sýr
• Řecko: sýr Feta
• Polsko: Podhalanska brynza, oštěpek [10]

Chráněné zeměpisné označení (Protected Geographical Indication)

Toto označení nám říká, že alespoň jedna fáze produkce (výroba, zpracování apod.) proběhla v regionu, odkud potravina pochází. I tyto potraviny musí být typické pro určitou oblast. [12]

Jaké potraviny mají toto označení?

• Slovensko: Skalický trdelník, Slovenská parenica
• Česká republika: Olomoucké syrečky, Pardubický perník.
• Itálie: Prosciutto
• Rakousko: Marchfeldský chřest [10,13,23]

Další mezinárodní označení

Nutri-score

Na obalech potravin se v poslední době začalo objevovat označení připomínající semafor. Nutri-score pochází z dílny Francouzů a aktuálně se používá v některých evropských zemích (kromě Francie například v Itálii, Nizozemsku, Belgii atd.). Zároveň se diskutuje o tom, že by mohlo být časem zavedeno ve všech zemích Evropské unie. Tento systém hodnotí potravinu na základě obsahu energie a živin. Za obsah energie a živin se připočítávají a odpočítávají body, přičemž výsledek je vypočten pomocí vědeckého algoritmu. Konečné hodnocení vidí zákazník ve formě zvoleného písmena a barvy. Písmeno A a tmavě zelená barva představují nejlepší hodnocení, zatímco nejhorší výsledek je písmeno E a červená barva. NutriScore pomáhá lidem jednoduše a názorně orientovat se ve výběru potravin. [19,20]

Biopotraviny

Potravina označená logem nebo nápisem bio není automaticky zdravější a nemá lepší nutriční hodnoty jako ,,nebio“ potravina. Toto označení znamená, že potravina je produktem ekologického zemědělství a byla vyprodukována za přísných a kontrolovaných podmínek.

Příklady pravidel ekologického zemědělství:

• Je zakázáno používat syntetická hnojiva, pesticidy apod.
• Dbá se na pohodu chovaných zvířat – musí mít dostatečný životní prostor, zázemí pro odpočinek, dostatek kvalitního krmiva apod.
• Používání antibiotik je omezeno na případy, kdy to je nezbytné pro zdraví zvířete. [3]

V našich obchodech můžete najít národní nebo evropské označení biopotravin.

Potravina je opravdu bio jedině tehdy, když obsahuje jednu z těchto značek. České biopotraviny musí mít na obalu obě označení. Pro biopotraviny z dovozu je české označení dobrovolné. Pokud je potravina označena jako natural, eko, organic apod., nejedná se o biopotraviny.

Regionální značky kvality

Jednotlivé země mají kromě zmíněných evropských i své vlastní značky kvality. Na Slovensku je to např. Značka kvality, v České republice se setkáte s Regionální potravinou, Českou potravinou, označením Klasa, Vím, co jím apod.

Značka kvality

Výrobek označený touto značkou musí být ze 75 % vyrobený z domácích surovin a všechny fáze její výroby musí probíhat na Slovensku. Značka je udělována Ministerstvem zemědělství a rozvoje venkova SR. [6]

Regionální potravina

Česká potravina

Touto značkou mohou být označeny potraviny, které jsou vyrobeny v České republice a splňují stanovený podíl českých surovin. Udělování značky je v rukou Ministerstva zemědělství ČR. [22]

Klasa

Značka s červeno-modrým písmenem A je také udávána ministerstvem zemědělství ČR. Potravina s tímto označením musí být něčím výjimečná ve srovnání s ostatními potravinami, například složením, technologií výroby, obsahem některých látek apod. [14]

Vím, co jím

Logo s modrou fajfkou je potravinám udělováno na základě jejich nutričních hodnot. Potravina musí splňovat kritéria v obsahu nasycených mastných kyselin, transmastných kyselin, cukru, soli a u některých potravin i vlákniny a energetické hodnoty. Iniciativa Vím, co jím je součástí globálního programu The Choices International Foundation, který vznikl na podnět Světové zdravotnické organizace (WHO) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství. [5]

7. Zdravotní a výživová tvrzení

Pod tímto názvem se skrývají všechny věty na obalech potravin, které vám oznamují, že potravina má vysoký obsah bílkovin a vlákniny nebo nízký obsah tuku. Drtivá většina z nich není marketingový tah, jak si mnozí myslí, ale označení založené na legislativě o označování potravin. Schvalování těchto tvrzení je v rukou Evropské komise. Na obalu se mohou objevit, pouze pokud potravina splňuje přísné podmínky. Pokud to výrobce nedodrží, hrozí mu zákaz prodeje potraviny nebo pokuta.

Výživová tvrzení

Jsou zaměřeny na obsah živin v potravině. Na obalu mohou být uvedeny pouze v případě, že potravina má prospěšné výživové vlastnosti a splňuje kritéria pro obsah živiny, které se tvrzení týká.

Na obalu můžete například najít:

• S nízkým obsahem tuku: Tvrzení se může uvádět pouze tehdy, pokud potravina nemá více než 3 g tuku na 100 g nebo 1,5 g tuku na 100 ml.
• Bez cukru: Může být na obalu pouze tehdy, pokud výrobek neobsahuje více než 0,5 g cukru na 100 g nebo 100 ml.
• Bez přídavku cukru: Výrobek neobsahuje žádné přidané cukry (monosacharidy a disacharidy). V těchto potravinách však může být obsažen přirozeně se vyskytující cukr.
• Zdroj vlákniny: Potravina může být nazvána zdrojem vlákniny pouze tehdy, když obsahuje více než 3 g vlákniny na 100 g nebo 1,5 g vlákniny na 100 kcal.
• S vysokým obsahem bílkovin: Tvrzení může být uvedeno tehdy, když více než 20 % energetické hodnoty potraviny tvoří bílkoviny. [17]

Uvádění výživových tvrzení je dobrovolné, proto je určitě nepovažujte za hlavní vodítko při nákupu potravin. Stále platí, že v první řadě je potřeba podívat se do složení a tabulky nutričních hodnot. Pouze tak nejlépe zjistíte, jakou nutriční hodnotu má potravina, kterou kupujete.

Na obalu můžete například najít:

• Kyselina dokosahexaenová (omega-3 mastná kyselina) přispívá k udržení normální činnosti mozku.
• Vitamín D přispívá k normální funkci imunitního systému.
• Vápník je potřebný pro udržení normálního stavu kostí.
• Vitamín C přispívá k normální tvorbě kolagenu pro normální funkci kůže. [9]

Tvrzení, která nejsou kontrolována

Bohužel, ne všechna lákadla na obalech potravin mají jasná pravidla, za kterých se na nich mohou objevit. Velké množství potravin nese nápisy jako Pro děti, Wellness, Fitness, Vegan apod. Neexistují však kritéria, která by určovala, jaká složení nebo nutriční hodnoty by měly mít takto označené potraviny. Tato označení proto berte s rezervou a raději se znovu zaměřte na složení potraviny a obsah živin v tabulce, které vám řeknou celou pravdu.

Co si z toho vzít?

První pohled na obal potraviny může být častokrát matoucí. Když však vytrváte a zaměříte se na pár základních údajů, za chvíli z vás budou profíci. Jako první si vždy všímejte složení potraviny. Omezujte potraviny s nekonečně dlouhým složením a velkým množstvím přídavných látek. Nevynechte tabulku nutričních hodnot, abyste věděli, jakou má potravina energetickou hodnotu a obsah živin. O správném výběru vás mohou ujistit značky kvality nebo výživová a zdravotní tvrzení. Alergici by neměli vynechat obsah alergenů a každý, kdo nerad tráví dny se střevními problémy, by měl znát rozdíl mezi datem použitelnosti a minimální trvanlivosti.

Pokud vás článek něco nového naučil, určitě si ho nenechávejte pro sebe a rozšiřte ho sdílením mezi svými přáteli.

Zdroje:

[1] DUYFF, R.L. Complete Food & Nutrition Guide. . New York: Academy of Nutrition and Dietetics, 2017. ISBN 978-0-544-52058-5.

[2] EFSA PANEL ON DIETETIC PRODUCTS, NUTRITION, AND ALLERGIES (NDA) Scientific Opinion on Dietary Reference Values for carbohydrates and dietary fibre. In EFSA Journal . 2010. Vol. 8, no. 3, s. 1462. .

[3] EUROPEAN COMMISSION Organic production and products. In European Commission – https://ec.europa.eu/info/food-farming-fisheries/farming/organic-farming/organic-production-and-products_en

[4] EUROPEAN FOOD SAFETY AUTHORITY EFSA sets European dietary reference values for nutrient intakes – https://www.efsa.europa.eu/en/press/news/nda100326

[5] KVAPIL, P. Kdo za iniciativou a logem stojí – https://www.vimcojim.cz/vim-co-jim/o-spolecnosti/o-nas/Kdo-za-iniciativou-a-logem-stoji__s750x7427.html

[6] SR, M. Pôdohospodárstva a rozvoja vidieka Podľa Značky kvality SK sa orientuje stále viac obchodníkov i kupujúcich. In MPRV SR – https://www.mpsr.sk/podla-znacky-kvality-sk-sa-orientuje-stale-viac-obchodnikov-i-kupujucich/125---8123

[7] Approved additives and E numbers. In Food Standards Agency – https://www.food.gov.uk/business-guidance/approved-additives-and-e-numbers

[8] EU - Labelling Requirements | CE Intelligence. In – https://www.ceintelligence.com/content_manager/contentPages/view/eu-labelling-requirements

[9] EU Register of nutrition and health claims made on foods (v.3.6). – https://ec.europa.eu/food/safety/labelling_nutrition/claims/register/public/?event=search

[10] European Quality Schemes | More than Food. In – https://europa.eu/more-than-food-uae/european-quality-schemes

[11] Food Labelling Basics: How Well Do You Understand E Numbers? – https://www.nutritics.com/en/resources/blog/food-labelling-basics-how-well-do-you-understand-e-numbers

[12] Geographical indications and quality schemes explained. – https://agriculture.ec.europa.eu/farming/geographical-indications-and-quality-schemes/geographical-indications-and-quality-schemes-explained_en

[13] Chráněné zeměpisné označení (Potraviny, eAGRI) – https://eagri.cz/public/web/mze/potraviny/znacky-kvality-potravin/chranena-zemepisna-oznaceni

[14] KLASA (Potraviny, eAGRI). – https://eagri.cz/public/web/mze/potraviny/znacky-kvality-potravin/narodni-program-podpory-potravin-klasa/

[15] Politika kvality – https://www.mpsr.sk/politikakvality/index.php?go=1

[16] Regionální potravina (Potraviny, eAGRI) – https://eagri.cz/public/web/mze/potraviny/znacky-kvality-potravin/regionalni-potraviny.

[17] Regulation (EU) No 1169/2011 of the European Parliament and of the Council of 25 October 2011 on the provision of food information to consumers, amending Regulations (EC) No 1924/2006 and (EC) No 1925/2006 of the European Parliament and of the Council, and repealing Commission Directive 87/250/EEC, Council Directive 90/496/EEC, Commission Directive 1999/10/EC, Directive 2000/13/EC of the European Parliament and of the Council, Commission Directives 2002/67/EC and 2008/5/EC and Commission Regulation (EC) No 608/2004 (Text with EEA relevance) – https://www.legislation.gov.uk/eur/2011/1169/contents?view=plain

[18] The Nutri-Score: A Science-Based Front-of-Pack Nutrition Label, IARC Evidence Summary Brief No. 2 – IARC – https://www.iarc.who.int/featured-news/brief2-nutri-score/

[19] WHO: EU-wide introduction of Nutri-Score necessary. – https://www.foodwatch.org/en/news/2021/who-eu-wide-introduction-of-nutri-score-necessary/?cookieLevel=not-set

[20] Zaručené tradiční speciality (Potraviny, eAGRI). – https://eagri.cz/public/web/mze/potraviny/znacky-kvality-potravin/zarucene-tradicni-speciality

[21] Značky kvality potravin (Potraviny, eAGRI) – https://eagri.cz/public/web/mze/potraviny/znacky-kvality-potravin

[22] Zoznam označení pôvodu a zemepisných označení zaslaných na zápis do registra chránených označení pôvodu a chránených zemepisných označení vedeného Európskou komisiou | Úrad priemyselného vlastníctva Slovenskej republiky – https://www.indprop.gov.sk/oznacenia-povodu-vyrobkov-a-zemepisne-oznacenia-vyrobkov/oznacenia-povodu-a-zemepisne-oznacenia/zoznam-op-zo-zaslanych-ek