Svalové křeče: Jak jim předcházet a zbavit se jich?

Stává se vám, že v té nejméně očekávané chvíli vás přepadne nepříjemná svalová křeč? Ať už k němu dojde při tréninku nebo doma na gauči, pravděpodobně byste v tom momentě udělali vše pro to, aby bolest okamžitě zmizela. Není se čemu divit, vždyť křeče dokáží bolet opravdu intenzivně a klidně i déle než jen pár vteřin.

Tyto svalové kontrakce, při kterých se zdá, že si svaly žijí vlastním životem, vznikají běžně i u zdravých osob. Dokáží potrápit zejména sportovce a aktivní lidi, kteří podávají náročné výkony a jejich svaly pracují na plné obrátky. Tehdy jako záchranu častokrát volíme dávku hořčíku nebo natažení zkráceného svalu. Je to tak správně? Které metody nám pomohou zbavit se svalového křeče a jak jim předcházet? To si povíme dále v článku.

Co jsou křeče?

Tu nečekanou a intenzivní bolest ve svalu, která zasáhne jako blesk z čistého nebe, už pravděpodobně zažila většina z vás. Křeče jsou bolestivé, nekontrolovatelné a náhlé svalové kontrakce, které mohou trvat několik vteřin, minut či dokonce až hodin. Bez jakéhokoli varování se takto mohou stáhnout celé svalové skupiny, jeden sval nebo také jen jednotlivá svalová vlákna. Svaly se běžně tímto způsobem chovají i u zdravých lidí, typicky u těch fyzicky aktivních. Nevyhýbají se nejen profesionálním, ale ani rekreačním atletům. Křeče se zároveň objevují i v souvislosti s různými onemocněními. ^[1]

Jaké typy křečí známe?

I když se to tak nemusí na první pohled zdát, nejsou křeče jako křeče. Rozdělujeme je totiž do tří hlavních skupin, přičemž příčina může v každém případě ležet v jiné části těla. Rovněž se mohou lišit i způsoby, jakými si s nimi dokážeme poradit.

Základní typy křečí:

• Křeče spojené s pohybovou aktivitou (Exercise-Associated Muscle Cramps – EAMC) vznikají v průběhu nebo po výkonu. U sportovců jsou docela běžné. Podle výzkumů pravidelně trápí svalové křeče například až kolem 67 % triatlonistů nebo 18 – 70 % maratónců či cyklistů. I tehdy, když si fotbalisté během zápasu pomáhají navzájem strečovat svaly na nohou, je cílem zbavit spoluhráče nepříjemných křečí v lýtku nebo stehně, možná i natahovat drahocenný čas. Příčiny těchto křečí mohou být zpravidla dvě a povíme si o nich v dalších řádcích. ^[1]
• Křeče spojené s onemocněními mohou být různé a jejich příčina se liší podle toho, o jaký zdravotní problém se jedná. Bolestivé svalové kontrakce vznikají například při neuropatiích (poruchy funkce nervů), metabolických onemocněních, cirhóze, koncovém stadiu onemocnění ledvin a pod. Pokud jsou křeče spojeny s nějakým onemocněním, určitě patří do rukou lékaře, který může zjistit jejich příčinu nebo předepsat léky na uvolnění svalstva (myorelaxancia). ^[1]
• Noční křeče vznikají často nekontrolovaně během spánku bez známého důvodu. Běžně jde například o noční křeče v nohou, typicky v lýtkovém svalu. S jejich prevencí může pomoci strečink, masáž, dostatečný příjem hořčíku či třeba obyčejná chůze. Pokud jsou však časté a je obtížné se jich zbavit, stojí za to řešit je s lékařem. ^[1,5]

Další typy křečí:

• Křeče v těhotenství jsou v tomto období docela časté. Běžně jsou způsobeny například trávicími obtížemi a nepředstavují vážný problém. Přesto by žena, kterou trápí křeče, měla tento stav řešit se svým lékařem.
• Menstruační křeče se projevují jako nepříjemné křeče v břiše a trápí mnoho žen během premenstruačního syndromu (PMS). Kromě teplých obkladů může jejich intenzitu pomoci snížit užívání hořčíku.
• Křeče v prstech na rukou, v chodidlech a dalších částech těla se často objeví jen tak, bez zjevné příčiny. Když vás tito nečekaní návštěvníci překvapí, mohou pomoci tipy, které si dále popíšeme v souvislosti s křečemi spojenými s fyzickou aktivitou. ^[11]

Proč vznikají křeče?

Svalové křeče trápí lidi už od nepaměti. Lidské tělo je však tak komplikované, že přesto odborníci ani dnes stoprocentně nevědí, co přesně je způsobuje. Jak jsme si již řekli před chvílí, příčinou některých křečí je jiný zdravotní problém, a tak souvisí se změnami v těle během konkrétního onemocnění. My se však dnes budeme věnovat hlavně křečím, které vznikají ve spojení s fyzickou aktivitou. V jejich případě vědci mluví o dvou možných příčinách vzniku.

• Dehydratace a nerovnováha elektrolytů byly dlouho považovány za hlavní důvod, proč dochází ke svalovým křečím. Při náročné aktivitě totiž tělo pocením přichází o vodu, což způsobuje, že ta zbývající v organismu se musí přemístit. Potřebuje se totiž rozložit tak, aby nahradila ztracené tekutiny a tělo mohlo dále fungovat. Na pohyb vody v těle je ovšem vázán i přesun elektrolytů. To je velmi důležitý zlom, protože právě elektrolyty (sodík, vápník, draslík, hořčík, chlorid) pečují o spolupráci mezi svalovými a nervovými buňkami, jakož i hladkou komunikaci mezi svalovými buňkami navzájem. Prakticky jde o poslíčky, kteří probíhají hranice mezi těmito buňkami, zajišťují komunikaci mezi nimi a díky tomu tak mohou svaly optimálně fungovat. Dehydratace však může způsobit, že se tito poslíčci rozmístí nerovnoměrně, proto nestíhají svoji práci a spojení mezi buňkami tak nefunguje správně. Je to v podstatě tak, jako když doručovací služba nestíhá rozvážet balíčky včas. Tento neoptimální podíl poslíčků – elektrolytů může vést ke křečím. Tuto nerovnováhu může ještě znásobit i fakt, že pocením se navíc kromě vody z těla ztrácejí i samotné elektrolyty. ^[1,11]
• Odlišné chování nervosvalových spojení je tou příčinou, o které si dnes většina odborníků myslí, že má hlavní slovo při vzniku křečí. Tento pohled říká, že na začátku stojí svalová únava způsobená přílišnou fyzickou zátěží. Přetížení svalů může způsobit, že signály, které nervové buňky vysílají do těch svalových, se utrhnou ze řetězu a přestanou fungovat správně, čehož výsledkem jsou svalové křeče. Představte si to v podstatě jako jiskření obrazovky laptopu nebo televizoru chvíli předtím, než se porouchá a vypne. Samozřejmě každý máme své limity na jiné úrovni, a tak u někoho může nastat svalová únava a křeč po odběhnutém maratonu, zatímco například netrénovanému staršímu člověku může křeč vyvolat delší procházka. ^[1,8,11]

Mohly by vás zajímat tyto produkty:

Co může přispívat ke vzniku křečí?

Pokud vás občas potrápí svalová křeč, možná i sami dokážete sdělit, které situace mohou být jeho spouštěčem. Častokrát jde o intenzivní fyzickou aktivitu, při které táhnete energii z těch nejhlubších útrob vašeho těla. Rovněž se vám možná stává, že vás přepadne, když zanedbáváte spánek nebo cvičíte tehdy, když je venku teplo jako na Sahaře.

Situací, které se pojí s vyšším rizikem křečí, je hned několik. Každá z nich nás přitom vrací ke dvěma příčinám, které jsme si popsali před chvílí. Ať už se jedná o nehostinné klimatické podmínky nebo probdělou noc, tyto stavy jsou často spojeny se svalovou únavou nebo nedostatkem hořčíku a nerovnováhou elektrolytů v těle. Právě proto mohou být tou roznětkou, která vede ke vzniku křečí. O kterých situacích je řeč?

1. Přetrénování a únava svalů

Všichni šťastlivci, kteří mají se svalovými křečemi zkušenosti, mohou zřejmě potvrdit, že tato nepříjemnost často postihuje vyčerpané a přetížené svaly. Křeče mohou typicky překvapit po dlouhém a intenzivním výkonu, který přinutil svaly sáhnout si na dno svých kapacit. Častokrát se jedná o vytrvalostní aktivity, jako je běh, cyklistika, případně týmové či raketové sporty, které také spoléhají na vytrvalost a rychlost hráčů (například fotbal, basketbal či tenis). ^[3]

I ve výzkumech se ukazuje, že křeče typicky trápí maratónce nebo třeba triatlonisty. Přitom odborníci mluví také o tom, že častěji jsou u těch, kteří podávají rychlejší a intenzivnější výkony. Nemusíte však být profesionální sportovec, aby vás dokázaly křeče hezky potrápit. Každý máme totiž hranici toho, co je pro nás už příliš, někde jinde. Rizikové tak mohou být obecně delší běhy, náročné cyklistické výlety, intenzivní kruhové tréninky, HIIT cvičení či těžký fotbalový nebo jiný trénink. Rovněž však mohou přijít i po dlouhé procházce nebo náročné túře. Případně se mohou objevit, když z ničeho nic dramaticky zvýšíte množství zátěže na úroveň, na kterou nejste trénovaní. Křeče během silové aktivity naopak nejsou tak časté. Během silového tréninku totiž svalům dáváme více prostoru k odpočinku a nabrání síly pro další výkon. ^[3]

2. Nepříznivé podmínky okolního prostředí

Když cvičíme, ať už venku, zavření ve fitku nebo sportovní hale, náš výkon dokáže významně ovlivnit teplota, případně vlhkost vzduchu. A to jsou právě ty faktory, které jsou podle odborníků důležité i v případě vzniku svalových křečí. Rizikové jsou právě vysoké teploty, protože se ukazuje, že v horku jsou křeče častější než v chladném období. I proto byly tyto křeče, které souvisejí s fyzickou aktivitou, kdysi nazývané „křečemi z horka“ (heat cramps). Dnes se však již tento termín nepoužívá, protože se s nimi běžně setkáváme i při nízkých teplotách.

Horké počasí je pro svaly rizikové, protože pro ně představuje větší zátěž. Když si v létě jdeme zaběhat v době, kdy nejvíc praží slunce, dáváme našemu tělu zabrat. Musí vynaložit mnohem více úsilí a únava nás přepadne rychleji, než kdybychom s běháním počkali do večera. I svaly se vyčerpají rychleji a jsou tak náchylnější ke křečím. Ve vedrech také hraje roli nadměrné pocení (ztráta tekutin), čímž přicházíme i o elektrolyty. To může vést ke zmiňované dehydrataci a elektrolytové nerovnováze.

3. Dehydratace a elektrolytová nerovnováha

I když si dnes už odborníci nemyslí, že dehydratace je hlavní příčinou vzniku svalových křečí, může se na nich podílet. Ne nadarmo se nadále doporučuje poctivě pít a doplňovat elektrolyty formou sportovních nápojů, a to zejména když podáváme dlouhé a vyčerpávající sportovní výkony.

Dehydratace je stav, kterému bychom se měli snažit za každou cenu vyhnout nejen kvůli svalům, ale také z pohledu celkového zdraví. To, že je pro nás nebezpečná, můžeme vidět i na sportovcích, kteří kvůli ní po nekonečných a náročných výkonech zkolabovali. Možná vám něco říká jméno americké triatlonistky Julie Moss, které v roce 1982 došly síly tři kilometry před ukončením závodu Ironman a do cílové rovinky se díky svému odhodlání doslova doplazila. Právě zde hrála mimo jiné roli i dehydratace. ^[12]

S dehydratací při výkonu se často pojí i hyponatrémie, tedy nízká hladina sodíku. K ní dochází typicky tehdy, když se nadměrně a dlouho potíme, ale tekutiny doplňujeme jen ve formě čisté vody. Tento stav elektrolytové nerovnováhy spolu s dehydratací mohou vést k celkovému vyčerpání organismu, které je živnou půdou pro porušenou činnost svalů, včetně svalových křečí. V extrémních případech může hyponatrémie skončit až kolapsem. ^[2]

Mohly by vás zajímat tyto produkty:

4. Genetická predispozice

Možná to zní překvapivě, ale genetika hraje roli dokonce i v případě vzniku křečí. Studie, které se tomuto tématu věnovaly, zjistily, že atleti trpící křečemi mají v rodině tento problém častěji než ti, které bolestivé stahování svalů netrápí. Vědci dokonce zjistili, že náchylnost ke křečím může být viditelná i v genetické výbavě, a to konkrétně v genech, které kódují činnost kolagenových a svalových vláken. Zdá se tedy, že křeče mohou být částečně dědičné. ^[6]

Jak předcházet vzniku křečí?

1. Vyhněte se přetrénování

Někdy je opravdu obtížné najít ve cvičení a trénincích rovnováhu, která se postará o to, aby naše oblíbená pohybová aktivita neměla žádné negativní dopady na naše zdraví. Mysl nás totiž často přesvědčuje, že častější a intenzivnější tréninky vedou k lepším výkonům. To ovšem většinu času neplatí a tělo nám to může vrátit, klidně například častými svalovými křečemi. Jak se tedy vyhnout přetížení, když se věnujeme například běhu či jiným dlouhotrvajícím a intenzivním aktivitám?

• Základem je správně nastavený tréninkový plán. Pokud si neumíte poradit sami, obraťte se na trenéra, který ten správný postup vymyslí společně s vámi.
• Zátěž a náročnost zvyšujte postupným tréninkem. Přirovnejte si to například k řízení. Když se teprve seznamujeme s autem, několikahodinová jízda nás pořádně vyčerpá. Jak však postupně získáváme zkušenosti, můžeme bez jakýchkoli nepříjemných dopadů zvládnout delší a delší trasy. Podobný princip platí i při sportu.
• Raději si promyslete náročné nárazové aktivity, na které není vaše tělo připraveno. Půlmaraton bude pravděpodobně za hranou, pokud nejdelší trasa, kterou jste dosud odjeli, je osm kilometrů, a navíc si chodíte zaběhat jen občas.

2. Dodržujte pitný režim

Dostatečný příjem tekutin a elektrolytů je jedním ze základních pilířů úspěchu při sportu. Proto nezapomínejte pít před, během i po výkonu. Abyste předešli dehydrataci i svalovým křečím, denně byste měli vypít 30 – 45 ml tekutin/kg tělesné hmotnosti. Konkrétní množství se přitom odvíjí od typu sportovní aktivity, její intenzity, trvání a aktuálních klimatických podmínek. Pokud intenzivně sportujete, spolu s tekutinami nevynechejte ani esenciální minerální látky, konkrétně zmiňované elektrolyty, a to například v podobě iontových nápojů. Snáze tak předejdete elektrolytové nerovnováze.

3. Doplňujte elektrolyty

Zejména věnujete-li se vytrvalostním či intenzivním sportům, při kterých musíte podávat dlouhotrvající výkony, nestačí pít pouze vodu, ale je třeba tělu dodat i chlorid, sodík, hořčík, draslík, vápník a další mikroživiny. Když je tělu dopřejete před výkonem a zároveň je postupně doplňujete i v jeho průběhu, můžete předejít elektrolytové nerovnováze a také tak snížit šanci vzniku křečí.

Jak doplnit elektrolyty?

• Můžete sáhnout po iontových nápojích s obsahem elektrolytů, vitamínů a jednoduchých sacharidů. Ty poskytují okamžitou energii pro svaly, a tak oddalují jejich únavu. Svalová únava je přitom, jak již víte, podstatným rizikem při vzniku křečí.
• Když nám jde zejména o doplnění elektrolytů, hodí se hypotonické iontové nápoje s nižším podílem sacharidů.
• K dodání elektrolytů i sacharidů během výkonu jsou skvělé izotonické nápoje. Můžete využít těch s komplexním složením, jako má například FueRide.
• Vyplatí se suplementovat i samotné magnesium. Hořčík se totiž podílí na normální činnosti svalů a nervové soustavy. Během svalové kontrakce je to právě on, kdo má na starosti fázi uvolnění svalu. Proto pokud vás často trápí křeče, kromě známého přípravku Magnosolv můžete užívat hořčík ve formě kapslí nebo třeba šumivých tablet. ^[9]
• Ve vodě si můžete rozpustit také šumivé tablety, případně naše elektrolyty TABS.
• Nemůžeme zapomenout ani na sodík, jehož nedostatek se nejčastěji spojuje se svalovými křečemi. Ten najdete v některých iontových nápojích, ale naprosto nejjednodušší je dát si ho ve formě soli. Je to totiž jedna z minerálních látek, která tvoří obyčejnou kuchyňskou sůl. Když vás čeká náročný sportovní výkon, můžete si dopředu připravit nápoj se špetkou soli, aby vám pomohl s případnými křečemi.
• Na správné funkci svalů se podílí i vitamín D. Proto je dobrý nápad zajistit si jeho optimální hladinu v těle nejen občasným pobytem na slunci, ale také užíváním suplementů.

• Pokud vás zajímá, jak si vybrat ten správný iontový nápoj, nenechte si ujít náš článek Sportovní nápoje: Kdy pít iontový nápoj a při kterých aktivitách stačí voda?
• Jak je to s účinky hořčíku vám zase prozradí článek Křeče, únava, podrážděnost nebo spánek. Na co dalšího má hořčík vliv?

4. Rozcvičte se před tréninkem

Určitě máte sami vyzkoušeno, že maximální výkony se vám snáze podávají tehdy, když svaly nejprve rozhýbete a zahřejete. Nejenže může krátký warm-up pomoci zlepšit sportovní výsledky, ale zároveň se ukazuje, že díky němu je svalstvo odolnější vůči přetížení a zraněním.

V rámci rozcvičky se hodí rozhýbat svaly pomocí dynamického strečinku či kloubní mobilizace. Jedná se tak o velmi jednoduchý způsob, jak snížit šanci, že vás během tréninku přepadne nepříjemná svalová křeč. ^[7]

5. Cvičte silově

Nejen tak pro nic za nic se říká, že ať už se atlet věnuje jakémukoli sportu, jeho trénink by měl ideálně obsahovat silové i vytrvalostní prvky. Jen tak zajistí, že jeho tělo bude všestranně připraveno na všemožné nástrahy sportovní zátěže. Svalové křeče jsou toho skvělým příkladem.

Jak jsme si řekli již na začátku, křeče ohrožují zejména sportovce, kteří se věnují vytrvalostním, případně delším a velmi intenzivním aktivitám. Silové cvičení má na rozdíl od nich přestávky a nízkou intenzitu, a tak při něm nehrozí tak častý vznik křečí. Naopak posilování svalů náchylných na křeče jim může pomoci předcházet.

Je-li proto vaší hlavní aktivitou běh, cyklistika, plavání, fotbal či jiný sport, který spoléhá zejména na vytrvalost a rychlost, uděláte dobře, když do svých tréninků zařadíte i ten silový. Může klidně stačit zajít si jednou týdně do fitka nebo si svaly zpevnit pomocí domácího cvičení. ^[4]

6. Regenerujte po tréninku

Opakování je matka moudrosti, a tak si znovu připomeneme, že svalové křeče nám hrozí zejména tehdy, když jsou svaly unavené a přetížené. A každý profesionální a zřejmě i rekreační sportovec velmi dobře ví, že se tomu vyhneme zejména pomocí kvalitní regenerace. Samozřejmě jedna věc je vědět a druhá se touto znalostí i opravdu řídit. Chceme-li však předcházet svalovým křečím a přitom se vyhýbat zraněním či dlouhodobě podávat dobré výkony, určitě bychom ji neměli zanedbávat.

Základem správného regeneračního programu je spánek, správný jídelníček vhodný pro sportovce a pitný režim. Ke správnému zotavení svalů však přispívá například i aktivní odpočinek a také si můžete zavolat na pomoc regenerační techniky, jako je masáž, saunování nebo kryoterapie.

Pokud vás téma regenerace po tréninku zajímá a chcete vědět, jak vám mohou pomoci všechny zmíněné a další metody, přečtěte si náš článek 10 tipů, jak nejlépe zregenerovat tělo po tréninku.

Jak se zbavit křečí?

I když se budete snažit dělat všechno pro to, abyste svalové křeči předešli, může se stát, že vás přece jen tento bolestivý návštěvník překvapí. Jak se zachovat, když už svaly zachvátila křeč a chcete se jí co nejdříve zbavit?

1. Dopřejte si odpočinek

Záchrannou akcí číslo jedna je určitě přestat s aktivitou, kterou právě děláte. Nesnažte se překonat křeč v lýtku, která vás zastihne při běhání tím, že se ji pokusíte jednoduše rozběhat. Snadno se tak totiž může stát, že sval na postiženém místě poškodíte a ublížíte si. Namísto toho dejte prostor svalovým vláknům obnovit svou funkci, a to tak, že zmírníte intenzitu aktivity. Při běhu můžete přejít do chůze, případně můžete sáhnout po následujících metodách první pomoci. ^[4]

2. Strečujte postižený sval

Když už vás křeč zastihne, natahování postiženého místa je pravděpodobně to poslední, na co máte chuť. Pokud to ovšem vynecháte, uděláte zřejmě chybu, protože právě strečink se ukazuje být tou nejúčinnější metodou, která vám může pomoci uvolnit stažený sval co nejrychleji.

Statický strečink, tedy ten, při kterém natahujete sval až do krajní polohy po dobu několika vteřin, totiž pomáhá znovu nastolit rovnováhu v signálech mezi nervovými a svalovými buňkami. Zároveň tím od sebe doslova svépomocí oddělujete svalová vlákna, která se při křeči scvrkla a zkrátila. Samozřejmě i tento způsob má své limity a je-li strečování postiženého místa příliš bolestivé a nepřináší úlevu, nepokračujte v něm, abyste si neublížili. ^[4,6,10]

3. Rozmasírujte postižené místo

Když vás přepadne svalová křeč, dokáže vám pomoci masáž postiženého místa. Ta může zlepšit průtok krve v masírované oblasti nebo uvolnit svalové napětí. Na masáž vám postačí vaše prsty, ale pokud jste zrovna ve fitku nebo hale a máte po ruce masážní pomůcky, mohou se vám hodit. Sval dokážete rozmasírovat například pomocí foam rolleru nebo masážního míčku.

4. Dejte si suplement s elektrolyty

Již několikrát jsme si popsali, jak důležité jsou elektrolyty při svalové práci. Proto pokud svalová křeč vznikla z nedostatku elektrolytů, může pomoci doplnit je ve formě suplementů.

Jaké suplementy si vybrat?

• Hodí se mít po ruce izotonický iontový nápoj, který obsahuje všechny důležité elektrolyty, jako je například sodík, hořčík nebo vápník. Minerální látky se z tohoto typu sportovního nápoje vstřebávají nejlépe a nejrychleji.
• Při křeči může pomoci i okamžité dodání hořčíku. Při dlouhém běhu či jízdě na kole se vyplatí mít u sebe například Magnesium Shot, který jej obsahuje ve vysokém a koncentrovaném množství. Může tak pomoci s uvolněním staženého svalu.

5. Nechte na sval působit sílu tepla

Teplo může pomoci uvolnit svaly a zlepšit průtok krve v postižené oblasti. Pokud vás překvapí křeč někde uprostřed lesa, pravděpodobně nesáhnete po teplém obkladu. Můžete jej ale využít doma, například v případě, že se vám nepodaří zbavit křeče jiným způsobem a napětí ve svalu bude nadále přetrvávat.

Teplo můžete aplikovat několika způsoby.

• Zkuste teplé obklady, například použitím teplého vlhkého ručníku.
• Dopřejte svalu teplou koupel, a to například formou teplé vany či sprchy.
• Lze použít i různé vyhřívací podložky nebo lampy.

6. Prodýchejte to

Napadlo by vás, že jen jednoduchou hrou s dechem se můžete zbavit křečí? Existuje výzkum, ve kterém se ukázalo, že právě zrychlené dýchání, tzv. hyperventilace, opakovaně pomohlo účastníkům svalovou křeč překonat. Není jisté, jak přesně rychlé nádechy a výdechy fungují, ale předpokládá se, že kyselé prostředí ve svalech, které vzniká při intenzivní zátěži, přispívá ke vzniku křečí. Hyperventilací se může tato kyselost zmírnit. Účastníkům ve zmiňované studii se podařilo překonat křeč s dýcháním rychlostí 20 – 30 hlubokých nádechů za minutu. ^[6]

Co si z toho vzít?

Svalové křeče jsou nečekané a bolestivé svalové kontrakce, které nás dokážou pořádně potrápit. Objevují se i v klidu bez zjevné příčiny, ale zdravé lidi trápí zejména v souvislosti s fyzickou aktivitou. Jejich příčinou je hlavně svalová únava, případně dehydratace a nerovnováha elektrolytů. Lze jim však předejít, a to tak, že nebudete svaly přepínat za hranice jejich možností, zaměříte se na regeneraci či posílení svalů náchylných ke křečím. A když už vás nějaká křeč přece jen postihne, nezapomínejte na známý hořčík či účinný strečink!

Využijete dnešní článek při boji s nepříjemnými svalovými křečemi? Pokud vás zaujal a dozvěděli jste se z něj něco nového, budeme rádi, když jej budete sdílet se svými přáteli a známými.

Zdroje:

[1] G, G. et al. Muscle cramps: A comparison of the two-leading hypothesis. – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/29857264/

[2] KLINGERT, M. et al. Exercise-Associated Hyponatremia in Marathon Runners. – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC9699060/

[3] MAUGHAN, R.J. - SHIRREFFS, S.M. Muscle Cramping During Exercise: Causes, Solutions, and Questions Remaining. – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6901412/

[4] MILLER, K.C. et al. An Evidence-Based Review of the Pathophysiology, Treatment, and Prevention of Exercise-Associated Muscle Cramps. – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8775277/

[5] MONDERER, R.S. et al. Nocturnal Leg Cramps. – https://link.springer.com/article/10.1007/s11910-009-0079-5

[6] NELSON, N.L. - CHURILLA, J.R. A narrative review of exercise-associated muscle cramps: Factors that contribute to neuromuscular fatigue and management implications. – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/27159592/

[7] O’CONNOR, F. ACSM’s Sports Medicine: A Comprehensive Review. . – s.l.: Lippincott Williams & Wilkins, 2013. ISBN 978-1-4511-0425-7.

[8] SCHWELLNUS, M.P. Cause of exercise associated muscle cramps (EAMC)--altered neuromuscular control, dehydration or electrolyte depletion? – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/18981039/

[9] SOUZA, A.C.R. et al. The Integral Role of Magnesium in Muscle Integrity and Aging: A Comprehensive Review. – https://www.mdpi.com/2072-6643/15/24/5127

[10] SWASH, M. et al. Muscular cramp: causes and management. – https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1111/ene.13799

[11] Muscle Cramps - StatPearls - NCBI Bookshelf. – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK499895/

[12] Recalled: Julie Moss Gives Triathlon Its Breakthrough Moment – Triathlete. – https://www.triathlete.com/culture/recalled-julie-moss-gives-triathlon-its-breakthrough-moment/