Jak vzniká opálení a co dělat, když se při něm spálíte?

Léto je v plném proudu a spolu s ním přišlo i riziko, že se z nesprávného opalování stane spálení. Ať už někdo usne na pláži nebo zanedbá ochranu před sluncem, spálení umí pořádně znepříjemnit letní dny, které máme vyhrazené k odpočinku. Hranice mezi opálením a spálením je v závislosti na typu pokožky různá. Lidé s tmavší pletí jsou přirozeně chráněni lépe než lidé s tou světlejší. Když je tato hranice překročena, z krásného bronzového opálení se stává bolestivé červené spálení, které může vést až k otoku a puchýřům.

Opálení vzniká jako obranná reakce kůže na účinky slunečního záření. Přestože ho považujeme za esteticky hezké, velmi snadno se může změnit na spálení, které provázejí nepříjemné bolesti a zánět.

Jak vzniká opálení?

Za opálení vděčíme chytrým buňkám, které nazýváme melanocyty. Ty po ozáření slunečním světlem produkují tmavý pigment melanin. Jeho hlavní funkcí je ochrana buněk před poškozením způsobeným UV zářením. ^[1]

Sluneční záření poškozuje buňky

O jakém poškození mluvíme při opalování a spálení? Sluneční světlo je zdrojem záření různých vlnových délek. Kromě viditelného světla, díky kterému máme představu o tom, jak svět kolem nás vypadá, patří k tomuto záření i infračervené, které známe jako teplo, a ultrafialové záření, které sice nevidíme, ale jeho efekt známe velmi dobře. UV záření můžeme dále rozdělit na UVA, UVB a UVC.

1. UVC je téměř kompletně absorbováno ozonovou vrstvou. To je dobrá zpráva, protože je to právě toto záření, které se používá v germicidních lampách k dezinfekci. Je velmi dobře absorbováno molekulou DNA, čímž efektivně zabíjí mikroorganismy.^[2]
2. UVB je záření, které způsobuje spálení kůže. Většina je sice absorbována atmosférou, ale malé procento proniká na zemský povrch. Toto záření je nezbytné i pro syntézu vitamínu D. Jeho benefit je však stanoven dávkou – příliš mnoho způsobuje rozsáhlé poškození DNA v buňkách kůže. Zároveň stimuluje tvorbu zánětlivých látek.^[3]
3. UVA představuje většinu UV záření, které dopadá na zemský povrch. UVA je zodpovědné za opálení, protože proniká hluboko pod povrch kůže, kde sídlí zmíněné melanocyty. Podobně jako UVC a UCB, ani UVA není z dlouhodobého hlediska zcela bezpečné. Je zodpovědné za tvorbu volných radikálů, které poškozují proteiny, DNA a narušují signální dráhy, což vede ke vzniku zánětu a buněčné smrti.^[4]

Mohly by vás zajímat tyto produkty:

Co se děje s kůží během opalování?

UV záření je tedy zodpovědné za poškození buněk na úrovni proteinů a DNA. Toto poškození vzniká buď přímo, nebo nepřímo.

• Přímé poškození je typické pro UVB a způsobuje mutace, které jsou ve většině případů opraveny. Pokud však k opravě nedojde, buňka musí být zlikvidována. Mutované buňky, které dokáží přežít, se nakonec mohou stát nádorovými.
• Nepřímé poškození je způsobeno oxidačním stresem díky tvorbě volných radikálů a rovněž způsobuje chyby při přepisu DNA, které mohou vést až k rakovině kůže.

Právě to jsou důvody, proč je třeba se před slunečním zářením dostatečně chránit. Tvorba melaninu a opálení vzniká postupně a současně s poškozením kůže. Poškození vzniká již během opalování. Nechráněná kůže je nakonec po dlouhodobém vystavení slunečnímu záření spálená.

Co je tedy spálení?

Dlouhodobé opalování bez vhodné ochrany stimuluje tvorbu volných radikálů v kůži, které jsou spouštěčem zánětlivé reakce. Proto je spálená kůže zarudlá a horká. Tento zánět však přichází již během opalování, tedy i před samotným spálením, a je zodpovědný za urychlené stárnutí kůže, které doprovází ztenčování pokožky a tvorba vrásek. Poškozená a ztenčená pokožka se také velmi rychle dehydruje.^[5]

Zánětlivá reakce vyžaduje čas, a proto ji předcházejí projevy spálení s odstupem několika hodin. Nejhorší bolest a zarudnutí zažíváme typicky po 24 hodinách a první náznaky zlepšení přicházejí po 48 hodinách.

Spálení je nejčastěji popálenina prvního stupně. V horších případech může spálení sluncem způsobit popáleniny druhého stupně, které doprovází tvorba puchýřů. Spálení třetího stupně je nepravděpodobné, ale ne nemožné.

Spálení je typická popálenina a podle projevu rozeznáváme tři typy:

• Popálenina prvního stupně, která je charakteristická zarudnutím kůže a bolestí, ale zmírnění projevů přichází po 2 až 3 dnech.
• Popálenina druhého stupně je závažnější a doprovází ji tvorba puchýřů. Ty se mohou hojit až 10 dní.
• Popálenina třetího stupně je nejzávažnější a je nepravděpodobné, aby byla způsobena nesprávným opalováním. Je to však možné a doprovází ji silné poškození kůže, puchýře a jizvení kůže.

Před spálením je třeba se chránit

Před spálením je nejlepší se chránit opalovacím krémem s ochranným faktorem SPF (sun protection factor). SPF se uvádí jako číslo představující zlomek UV záření, které propouští, a najdeme jej na obalu opalovacích krémů. Například SPF 30 propustí 1/30 neboli 3,33 % UV záření na kůži. U SPF 50 je toto číslo 1/50 neboli 2 %. To znamená, že SPF 50 chrání 1,65x lépe než SPF 30. Jinak řečeno, SPF 50 propouští o 165 % méně UV záření.

SPF funguje primárně na dvou principech:

1. Prvním je chemický, kdy je v opalovacím krému látka, která dokáže absorbovat UV záření, čímž zabrání jeho proniknutí do kůže.
2. Druhým způsobem je vytvoření fyzické bariéry, nejčastěji minerály, jakými jsou oxid zinečnatý nebo dioxid titaničitý.

Důležité je však také správné používání opalovacích krémů s SPF. Ideální je natřít se 20 minut před opalováním. Nesmíme zapomínat na obličej, uši, krk a jiná místa, která často ignorujeme. Po přibližně hodině je dobré se natřít znovu.

Při koupání se opalovací krém smývá a i přes voděodolnost je nejlepší krém aplikovat i po koupání. Kromě opalovacího krému je dobré myslet také na ochranu v podobě slunečních brýlí a pokrývky hlavy, jako je kšiltovka.

Opalování během oběda je nejnebezpečnější a je lepší se mu vyhnout. Sluneční záření dopadající na zem je v této době nejintenzivnější, protože prochází tenčí vrstvou atmosféry. Je tak málo absorbováno a rozptýleno.

Co na spálení pomáhá?

Pokud se nám stejně nepodařilo vyhnout spálení, existují způsoby, jak si pomoci. Nezvrátí sice poškození, jaké vzniklo na úrovni buněk, ale zmírní příznaky a urychlí hojení.

1. Očividným způsobem, jak zmírnit příznaky, je spálenou kůži chladit obklady nebo studenou lázní.
2. Vhodné je i přijímat dostatek tekutin, jelikož kůže je extrémně dehydratovaná.
3. Nesmíme zapomínat ani na optimální množství spánku. Ten snižuje hladinu kortizolu a tím zlepšuje regeneraci poškozené kůže.
4. Spálení, které je typickým zánětlivým procesem, může zmírnit i užití nesteroidních protizánětlivých léků, jako je například ibuprofen.
5. Na dehydrataci kůže pomáhají také krémy po opalování s obsahem panthenolu, který má také protizánětlivý účinek.^[6]

Chladivý účinek mají také gely a masti s obsahem aloe vera. Sice jejich účinek na spálení nebyl vědecky potvrzen, ale pomohou s hydratací vysušené pokožky.

Běžně se spálení hojí od 3 do 5 dnů, v závislosti na intenzitě. Během hojení se nedoporučuje vystavovat spálenou pokožku slunci. V extrémních případech, kdy jde o popáleninu druhého stupně s puchýři, se toto hojení může natáhnout až na dva týdny.

Závěr

Co funguje na spálení nejlépe? Vyhnout se mu. Bolestivá zánětlivá reakce je to, co cítíme a vidíme. Na co však zapomínáme, je rozsáhlé poškození pod povrchem kůže, které představuje mnohem závažnější riziko, než jen bolest na pár dní. Přímé i nepřímé poškození DNA vede ke zvýšenému riziku vzniku rakoviny kůže, a to i bez spálení. Proto je třeba se vždy dostatečně chránit při opalování. Bonusem bude nejen nízké riziko spálení a rakoviny kůže, ale také zpomalené stárnutí pokožky.

Jak se chráníte před spálením vy? Pokud se vám článek líbil, budeme rádi, když se o tuto problematiku podělíte na sociálních sítích i se svými blízkými.

Zdroje:

[1] Brenner, M. and V.J. Hearing – The protective role of melanin against UV damage in human skin. – https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1751-1097.2007.00226.x

[2] Dai, T., et al. – Ultraviolet C irradiation: an alternative antimicrobial approach to localized infections? – https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1586/eri.11.166

[3] Tang, X., et al. – Current insights and future perspectives of ultraviolet radiation (UV) exposure: Friends and foes to the skin and beyond the skin – https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0160412024001211?via%3Dihub

[4] Bernerd, F., et al. – The Damaging Effects of Long UVA (UVA1) Rays: A Major Challenge to Preserve Skin Health and Integrity. – https://www.mdpi.com/1422-0067/23/15/8243

[5] Ansary, T.M., et al. – Inflammatory Molecules Associated with Ultraviolet Radiation-Mediated Skin Aging. – https://www.mdpi.com/1422-0067/22/8/3974

[6] Camargo, F.B., Jr., L.R. Gaspar, and P.M. Maia Campos – Skin moisturizing effects of panthenol-based formulations. – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/21982351/