Obsah
Neodmyslitelnou součástí léta je opalování. Během měsíců, kdy je slunce na obloze nejvýš, je čas strávený v plavkách u vody tím nejlepším relaxem. Za ideálních podmínek je výsledkem krásné bronzové opálení, které považujeme za esteticky působivé. Ideální podmínky samozřejmě znamenají správnou ochranu, použití opalovacích krémů s ochranným faktorem a zdravou dávku slunečního záření. Spolu s opálením se můžeme těšit také ze zvýšené produkce vitaminu D, který je pro naše zdraví nesmírně důležitý.
Během měsíců, kdy opalování nezní jako nejlepší nápad, se někteří lidé rozhodnou pro opalování v soláriích, které za krátký čas přinese stejný výsledek – krásně opálenou pokožku. Jaký je rozdíl mezi opalováním na slunci a v soláriu? Může nám solárium pomoci s tvorbou vitaminu D i v zimních měsících? Jaká rizika přináší opalování na slunci a jaká v soláriu? Všechny tyto otázky (a něco navíc) si zodpovíme v tomto článku.
Co je opálení a jak vzniká?
Na první pohled estetická záležitost je ve skutečnosti obrannou reakcí kůže na dopadající ultrafialové záření pocházející ze slunce. Toto UV záření tvoří převážně UVA (95 %) a malá část UVB (5 %). Nejnebezpečnější UVC záření se na zemský povrch nedostává.[1]
UVA je zodpovědné za opálení, zatímco UVB záření způsobuje spálení vedoucí k popáleninám. Opálení vzniká, když UV záření proniká pokožkou a aktivuje buňky, jejichž úkolem je chránit kůži před poškozením, které hrozí při vystavení se slunečnímu záření. Tyto buňky se nazývají melanocyty.
Melanocyty tvoří zhruba 1 % všech buněk pokožky a každý z nich je spojen s několika sousedními buňkami. V melanocytech probíhá produkce melaninu jako odpověď na UV záření. Ten se následně přesune do okolních buněk kůže, což zapříčiňuje její rovnoměrné ztmavnutí.[2]
Mohly by vás zajímat tyto produkty:
Opálení závisí na typu pokožky
To, jestli nás slunce opálí rychle, pomaleji, nebo nás rovnou spálí, záleží na zbarvení pokožky. Rozdíly zbarvení pokožky nesouvisí s počtem melanocytů, ale s jejich aktivitou a typem melaninu, který produkují. Nejvíce zastoupen je u všech typů pokožky eumelanin. Jedná se o tmavou formu melaninu, která je zodpovědná za tmavé zbarvení nejen pokožky, ale také vlasů. Druhou formou melaninu je pheomelanin, kterého mají větší množství zrzaví lidé. Lidé asijského původu mají zhruba dvojnásobné množství eumelaninu než Evropané, přičemž lidé afrického původu mohou mít šestinásobné množství.
Ochranná funkce melaninu je očividná již z incidence rakoviny kůže. Lidé afrického původu mají až 70× nižší riziko rakoviny kůže než lidé se světlou pokožkou.
- Tmavá pokožka propustí jen kolem 17 % UVA a 7 % UVB záření.
- Světlá pokožka lidí s evropskými kořeny propustí až 55 % UVA a 24 % UVB záření.
Melanin u lidí afrického původu je také odolný vůči degradaci a setrvává v kůži permanentně, zatímco opálení Evropané si ztmavnutí pokožky užijí přibližně 10 dní. Tato doba se však může prodloužit při pravidelném opalování.[2]
Melanin může být i nebezpečný
Navzdory jeho ochranné funkci během opalování může melanin při intenzivním opalování kvůli UVA záření reagovat s DNA v buňkách a způsobovat oxidační stres.
V tomto případě je horší pheomelanin, který je náchylný k degradaci. Tohoto melaninu mají více lidé se světlou pokožkou a zrzavými vlasy. Proto jsou i rizikovou skupinou pro vznik rakoviny kůže a měli by dbát na dostatečnou ochranu.[3]
Opalováním se tvoří vitamin D
UVA záření nás sice opálí, ale nedokáže stimulovat tvorbu vitaminu D v kůži. K tomu je zapotřebí UVB. Přestože jej na zemský povrch dopadá jen 5 %, dokáže v kůži spustit chemickou reakci, která přeměňuje 7-dihydrocholesterol na vitamin D.
Vitamin D je nesmírně důležitý pro zdraví kostí, neboť napomáhá vstřebávání vápníku. Může také napomoci se symptomy deprese, zlepšit imunitní systém a pomáhá také lépe regulovat záněty.
Doporučená denní dávka vitaminu D je podle EFSA 15 μg. Kolik se ho vytvoří vlivem opalování?
Při vystavení celého těla slunečnímu záření po dobu 15–20 minut a za vzniku viditelného jemného zarudnutí pokožky se vytvoří kolem 250 μg vitaminu D. Je to tedy několikanásobně více, než je potřeba.[4]
Delší opalování bez dostatečné ochrany přináší více škody než užitku v podobě spálení a poškození kůže. Po dosažení maximální produkce vitaminu D má tělo pojistku – tvoří nefunkční metabolity. Zbytečně dlouhé opalování tak nepřinese více vitaminu D.[4]
Ochrana pomocí krémů s SPF sice blokuje UV záření pronikající pokožkou, neblokuje však produkci vitaminu D v reálných podmínkách.[5]
V zimních měsících nebo vlivem moderního života jsme vystaveni slunci menší měrou, a proto může být vhodné vitamin D i doplňovat stravou či pomocí doplňků stravy. Dostatek ho obsahuje například losos (66 % denní dávky ve 100 g), sardinky (24 % denní dávky ve 100 g), vajíčka (5 % denní dávky ve 100 g), nebo houby, které byly vystaveny slunečnímu záření, a lišejníky.
Jak fungují solária?
Solárium poskytuje rychlý a efektivní způsob, jak dosáhnout bronzového opálení během celého roku. Namísto ležení na slunci můžeme pomocí solária dosáhnout opálení již za 5 minut. V minulosti se solária díky této výhodě těšila velké pozornosti. Zjištění o jejich účinku na zdraví a z nich vyplývající regulace však způsobily, že počet lidí využívajících solária klesl více než o polovinu.
Na rozdíl od slunečního záření, které je složeno ze světla různých vlnových délek, vyzařuje solárium převážně UVA záření, které stimuluje tvorbu melaninu, a tedy opálení. Moderní solária vyzařují i malou dávku UVB záření, které při delším vystavení způsobuje spálení, ale i produkci vitaminu D. Výrobci se také snaží dodržet limity, které nastavila Evropská komise na základě dlouholetých pozorování, že využívání solárií zvyšuje riziko melanomu.
Studií, které prokázaly riziko vzniku melanomu při pravidelném opalování v soláriích, je obrovské množství. Meta-analýzy těchto studií ukazují, že riziko melanomu je výrazně zvýšeno (až o 27 %) při 10 a více návštěvách solária ročně.[6]
Koncentrované UVA záření v soláriích stimuluje tvorbu volných radikálů, které způsobují v pokožce oxidační stres. Kromě rizika melanomu tak způsobuje i tvorbu vrásek a rychlejší stárnutí pokožky.[7]
Novodobý fenomén – kolagenová solária
Solária, která slibují zvýšenou tvorbu kolagenu pro omlazení a regeneraci pokožky, fungují na jiném principu než klasická solária. Na rozdíl od klasických solárií, která k opalování využívají UV záření, kolagenová solária využívají infračervené záření. Toto záření známe jako teplo.
Infračervené lampy jsou na trhu již několik desetiletí a skutečně mohou napomáhat při léčbě a regeneraci kožních problémů. Věda má však stále mnoho otevřených otázek ohledně infračerveného záření a stále více populární kolagenová solária zatím slibují více, než reálně dokážou dodat.
Nesmíme také zapomínat, že výrobci se snaží propojit opálení s tvorbou kolagenu a proto má většina takových solárií i zdroj UV záření. Kombinace UV, které kůži poškozuje, a IR, které jí má pomáhat, napovídá, že tvrzení o jejich zázračných účincích budou zřejmě přitažena za vlasy.
Která forma opalování je lepší?
Přirozené opalování na slunci má svá rizika i výhody. Záření, které dopadá na zemský povrch, má schopnost nejen opalovat, ale také stimulovat tvorbu velkého množství vitaminu D. Při přirozeném opalování máme možnost regulovat čas, po který se na slunci nacházíme, a vyhnout se tak zbytečným zdravotním a estetickým rizikům. Správná ochrana nám zabezpečí minimální riziko spálení a poškození kůže, jež může v těch nejhorších případech znamenat vznik rakoviny kůže.
Opalování v soláriích je sice celoročně dostupné a efektivní, ale navzdory mezinárodním regulacím existuje stále riziko, že emitované UV záření nesplňuje normy a zvyšuje zdravotní rizika v podobě vyššího rizika vzniku melanomu. Zároveň je intenzivní UVA záření zodpovědné za rychlejší stárnutí pokožky. Na rozdíl od opalování v plavkách u vody je opalování v soláriu rychlé a ochuzené o jiné aktivity, které můžeme provádět někde na pláži.
Už na první pohled je zřejmé, že bezpečnější alternativou bude kontrolované opalování na slunci, kterým si můžeme zpříjemnit letní dny. Nesmíme však zapomínat na správnou ochranu. S ní je opalování na slunci určitě lepší volbou, než ležet v uzavřeném prostoru, který z minimální vzdálenosti vyzařuje karcinogenní záření.
[1] IARC Working Group on the Evaluation of Carcinogenic Risks to Humans – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK304366/
[2] Brenner, M. and V.J. Hearing - The protective role of melanin against UV damage in human skin. – https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1751-1097.2007.00226.x
[3] Ito S, Kolbe L, Weets G, Wakamatsu K. Visible light accelerates the ultraviolet A-induced degradation of eumelanin and pheomelanin – https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/pcmr.12754
[4] Mostafa WZ, Hegazy RA. Vitamin D and the skin: Focus on a complex relationship: A review – https://doi.org/10.1016/j.jare.2014.01.011
[5] Neale, R E et al. “The effect of sunscreen on vitamin D: a review.” – https://doi.org/10.1111/bjd.17980
[6] Dessinioti, C.; Stratigos, A.J. An Epidemiological Update on Indoor Tanning and the Risk of Skin Cancers.– https://doi.org/10.3390/curroncol29110699
[7] Lan CE, Hung YT, Fang AH, Ching-Shuang W. Effects of irradiance on UVA-induced skin aging – https://doi.org/10.1016/j.jdermsci.2019.03.005
Přidat komentář