Arašídy: Superpotravina, která pomůže zhubnout i zlepšit zdraví

Arašídy jsou velmi oblíbenou pochoutkou na celém světě. Možná jste si je právě dnes dali jako snack k oblíbenému seriálu nebo si je vychutnali v podobě lahodného arašídového másla na křupavých toastech. Neztratí se však ani jako součást různých pokrmů a určitě nebudu sám, kdo miluje arašídové křupky, zmrzlinu nebo udon nudle v arašídové omáčce, které propůjčují charakteristickou zemito-oříškovou chuť.

Na jazyku však jejich výhody nekončí, jelikož se mohou pochlubit také skvělým nutričním profilem. Jsou bohaté na cenné živiny a mají řadu dalších prospěšných benefitů, které dokládají i odborné studie. Jejich zářný profil se však ocitá i v negativním stínu, a to v souvislosti s tím, že arašídy jsou jedním z největších alergenů na světě. Ať už je vnímáte jakkoli, v tomto článku se podíváme na vše, co byste o arašídech měli vědět. Ať už jde o jejich původ, výživovou hodnotu, použití, benefity, nebo rizika spojená s alergií.

V článku se dočtete o vlivu arašídů na tyto oblasti:

Co jsou arašídy?

Lahodnou a charakteristickou chuť arašídů zřejmě není třeba komukoliv představovat. Věděli jste ale, že tak trochu klamou svým oříškovým vzhledem? Nejedná se totiž o ořechy a jen marně byste je hledali na stromě. I když jsou arašídy často označovány přezdívkou burské oříšky, ve skutečnosti patří mezi luštěniny. Jejich sourozenci tedy nejsou kešu, pistácie ani mandle, ale fazole, cizrna či čočka. Samotné arašídy jsou plodem podzemnice olejné (Arachis hypogaea). Tato rostlina pochází z Jižní Ameriky a byla vyšlechtěna před více než 6 tisíci lety.

Je zajímavá tím, že křupavé arašídy na ní nevyrůstají nad zemí, jako je tomu v případě mnoha jiných plodů, ale rostou v zemi. Semena se postupně zarývají do půdy, kde se časem přeměňují na tvrdý lusk se síťovanou strukturou. V něm se obvykle nachází minimálně jedno, maximálně čtyři semena, obalená v tmavě červeném osemení, která známe jako arašídy. Pokud byste si je utrhli syrové přímo z rostliny, chutnaly by podobně jako hrášek. V obchodě však můžeme běžně najít pražené, případně solené arašídy, u kterých je jejich chuť upravena do podoby, na které si rádi pochutnáváme večer u filmu. Například i v podobě arašídových křupek.^[1]

Zdravotní benefity arašídů

Arašídy jsou známy nejen svou skvělou chutí, ale také pozitivními účinky na naše zdraví. I proto se v tomto směru na jejich adresu nešetří chválou. Je pravděpodobné, že jste již slyšeli o jejich vlivu na srdce, kognitivní funkce, hladinu cukru v krvi či ve spojení s možností nižšího výskytu některých druhů rakoviny. Níže si tyto a další benefity rozebereme a podložíme vědeckými studiemi.

1. Šikovná pomůcka při hubnutí

Arašídy jsou bohaté zejména na tuky, bílkoviny a vlákninu. Samotný tuk naše tělo tráví pomaleji a spolu s ním jde ruku v ruce také trávení ostatních potravin. Ty zůstávají v žaludku déle, a pomohou tak oddálit alarm v podobě kručení v břiše či pocitu hladu. Tuky spolu s bílkovinami a vlákninou navíc arašídům dávají ty správné páky, aby vám nejen pomohly bojovat s hladem, ale dokázaly také navodit větší pocit sytosti.

Právě toto se hodí při dietě jako jeden z dílků skládačky vedoucí k hubnutí či udržení hmotnosti. Funguje to také díky bílkovinám, které mají pozitivní vliv na ghrelin a leptin, tedy hormony hladu a sytosti. Ty do našeho mozku posílají informaci o tom, jak moc se cítíme hladoví či sytí. Právě bílkoviny mají totiž nejvyšší sytící schopnost ze všech makroživin.^{[16 – 27]}

Na druhé straně je však třeba dodat, že arašídy patří mezi hodně kalorické potraviny, a tak je nutné jejich příjem kontrolovat. Ve 100 g se totiž nachází zhruba 591 kcal, což se rovná porci vydatného oběda. Proto bude mnohem rozumnější, když si v rámci svého jídelníčku, resp. komplexního jídla v dietě, dopřejete spíše menší porci. Arašídy totiž nejsou všemocným kouzlem, které by posunulo vaše hubnutí na novou úroveň. Mohou být jen malou pomůckou v případě, že se budete opírat hlavně o kalorický deficit. ^[3]

Mohly by vás zajímat tyto produkty:

2. Pozitivní vliv na zdraví srdce

V návaznosti na zdravé tuky jsou arašídy – podobně jako ořechy – prospěšné i v souvislosti se zdravím srdce. Obsahují totiž mononenasycené a polynenasycené mastné kyseliny, které mají pozitivní vliv na cholesterol. V jejich složení však najdeme i různé jiné živiny jako antioxidanty nebo vitamín B1, známý také jako thiamin, který přispívá ke správné funkci srdce. Vliv arašídů na zdraví srdce navíc sledovaly i různé studie. Ty uvádějí, že konzumace arašídů dvakrát týdně byla spojena s o 13–19 % nižším celkovým rizikem kardiovaskulárních onemocnění a o 15–23 % nižším rizikem ischemické choroby srdeční.^[4]

Arašídy se však spojují se zdravím srdce i díky obsahu resveratrolu, který patří mezi antioxidanty. Francouzská studie z roku 2016 totiž hovoří o tom, že má pozitivní vliv na zánět v cévním endotelu a jeho samotnou funkci. Zvýšená koncentrace resveratrolu byla navíc dávána do souvislosti se snížením oxidace LDL cholesterolu, jehož vysoká hladina je spojována s aterosklerózou (kornatěním tepen) a onemocněním koronárních arterií.^[5]

3. Pomocník s hladinou cukru v krvi

Arašídy mohou být výborným pomocníkem pro lidi s cukrovkou. Patří totiž mezi potraviny s nízkým glykemickým indexem, které hodnotí stupnice GI. Za takovou potravinu se považuje každá taková, která spadá do hodnoticí škály GI v rozmezí 1–55. Samotné arašídy mají tuto hodnotu na úrovni 15 a v tomto směru patří mezi nejlepší potraviny.

Mohou tak pomoci lépe kontrolovat hladinu cukru v krvi, protože mají relativně nízký obsah sacharidů a vysoký obsah tuku, bílkovin a vlákniny. Trávení a vstřebávání bílkovin je delší než u sacharidů, což zajišťuje i přítomná vláknina. Díky ní může být energie uvolňována stabilněji bez větších výkyvů. Vzhledem k tomu mohou arašídy zazářit jako skvělá součást komplexních jídel, kterým pomohou snížit jejich celkový GI.^{[6 – 7]}

4. Možné snížení rizika vzniku některých druhů rakoviny

Konzumace arašídů bývá často předmětem studií i v souvislosti se sníženým rizikem vzniku rakoviny. V tomto případě se arašídy spoléhají na nenasycené tuky, bioaktivní složky, vitamíny a minerální látky, které obsahují. Konkrétně můžeme zmínit fytosteroly, které podle jedné práce byly zmíněny v souvislosti se snížením růstu nádoru prostaty o více než 40 %. Zároveň u nich byl pozorován i pozitivní vliv na snížení výskytu rakoviny šířící se do jiných částí těla o téměř 50 %.^[1]

Fytosteroly jsou spojovány také s pozitivním vlivem, resp. inhibičním účinkem na rakovinu plic a žaludku, jakož i rakovinu vaječníků a prsu. Zajímavý v tomto směru může být i resveratrol, který podle studie německých autorů může omezit přísun krve do rostoucích nádorů či rakovinových buněk. Zmíněné studie jsou však omezené a pro lepší pochopení vztahu arašídů a různých typů rakoviny je stále zapotřebí více výzkumů.^{[1, 8 – 9, 32]}

5. Možný pozitivní vliv na žlučové kameny

Žlučové kameny jsou pevné útvary různé velikosti, které se obvykle tvoří ve žlučníku a žlučovodech. Vznikají z usazenin žluči, které časem ztvrdnou a vytvoří se z nich objekty zhruba podobné kamenům nekonečna z Thanosovy rukavice. Často sice nezpůsobují žádné problémy, ale ani díky nim neovládnete celý vesmír. V některých případech totiž mohou vyústit do zánětu žlučníku či biliární koliky, tedy náhlé a intenzivní bolesti břicha trvající zpravidla jednu až několik hodin. Při podobných stavech je již nutno vyhledat lékařskou pomoc.

Vznik žlučových kamenů je rozsáhlý problém, do kterého zasahují různé faktory. Ukazuje se však, že značnou roli při tvorbě žlučových kamenů sehrává to, zda dokážeme omezit konzumaci vysoce průmyslově zpracovaných potravin s vysokým obsahem nasycených tuků. Příkladem může být ultra zpracované maso v podobě klobás a uzenin či různé sladkosti. Pomocníkem se žlučovými kameny by mohly být i arašídy. Podzemnice olejná sice není zázračná rostlina, která rozpouští žlučové kameny, ale přesto mohou být arašídy v tomto směru zajímavé. Studie ukazují, že konzumace arašídů (a také konzumace ořechů) je spojena s nižším rizikem vzniku žlučových kamenů. Teoreticky tak mohou posloužit jako jeden z nástrojů prevence.^{[11 – 12]}

6. Antioxidační účinky

Arašídy jsou známy také svým antioxidačním účinkem, který dokáže pomoci v boji proti volným radikálům. Jejich převaha v našem organismu způsobuje oxidační stres, kdy naše antioxidační kapacita nestačí tyto radikály neutralizovat. Za svou schopnost bojovat s oxidačním stresem vděčí arašídy hlavně pokladům v podobě vitamínů a bioaktivních či minerálních látek, které obsahují. Spousta těchto látek se nachází ve slupce a těžit z nich můžeme v případě neloupaných raw arašídů.^[10]

Antioxidanty v arašídech

V arašídech najdeme celou řadu antioxidantů, které si rozebereme níže.^{[13 – 15]}

• Fytosteroly jsou skupinou rostlinných sterolů, které mimo jiné mohou zvýšit aktivitu antioxidačních enzymů, a tím snížit oxidační stres.
• Kyselina p-kumarová patří mezi polyfenoly a hlavní antioxidanty v arašídech.
• Isoflavony jsou jednou ze tříd polyfenolů, které bývají často předmětem výzkumů pro jejich různé zdravotní benefity.
• Resveratrol je znám jako silný antioxidant, který je podle studií spojen s nižším rizikem vzniku některých druhů rakoviny, kardiovaskulárních chorob, Alzheimerovy choroby či s oddalováním stárnutí.
• Vitamin E (tokoferol), selen a zinek jsou esenciální živiny, které pomáhají organismu bojovat s oxidačním stresem a chránit buňky před poškozením.

Díky těmto látkám mohou být arašídy jedním z dílků skládačky pro každého, kdo se chce maximálně starat o své zdraví a vitalitu. Oxidační stres totiž souvisí s možným poškozením buněčných struktur. Zároveň může stát za vznikem různých chronických, nádorových, zánětlivých a metabolických onemocnění. Příkladem jsou některé druhy rakoviny, cukrovka, metabolické poruchy, kardiovaskulární choroby nebo ateroskleróza. Pro přesnější výsledky v těchto ohledech však do budoucna potřebujeme více relevantních studií.^{[16, 28]}

Základem v boji proti oxidačnímu stresu může být také dostatečně kvalitní, pestrá a co nejvíce barevná strava, kterou vám představí článek Co je zdravá strava a jak se naučit jíst zdravě?

7. Pozitivní vliv na kognitivní funkce

Pokud jste si o arašídech už někdy něco googlili, určitě jste se již setkali s tím, že mnohé zdroje zmiňují i jejich pozitivní vliv na kognitivní funkce. To jsou mimochodem ty, díky nimž dokážeme vnímat okolní svět. Jedná se například o paměť, schopnost vytvářet úsudek nebo řešit problémy, myšlení, analyzování, učení se či používání řeči.

Ve prospěch těchto tvrzení hovoří například studie, která sledovala mladé lidi a vliv konzumace arašídů na jejich kognitivní funkce či stresovou reakci. Účastníci výzkumu jedli denně 25 g arašídů po dobu šesti měsíců. Ukázalo se, že taková pravidelná konzumace může zlepšit paměťové funkce a stresovou reakci. Podobně jako i u některých bodů výše se i tento pozitivní účinek pojí hlavně s obsahem polyfenolů. Ty totiž díky antioxidačnímu efektu přispívají k ochraně nervových buněk.^[17]

Pozitivní vliv v tomto ohledu má i v arašídech obsažený zinek, který přispívá ke správným kognitivním funkcím. Dobré výsledky arašídů v této spojitosti zmiňuje i rakouská studie. Uvádí, že pravidelná konzumace nesolených arašídů se slupkou zlepšila cerebrovaskulární a kognitivní funkce.^[29]

8. Pomohou nabrat svalovou hmotu

Arašídy mají na 100 gramů zhruba 591 kalorií, přičemž obsahují cca 26 gramů bílkovin. Ty podporují růst a udržení svalů, které se bez nich neobejdou. Vzhledem k obsaženému množství tuku a kalorií však mohou arašídy v tomto směru ocenit spíše lidé, kteří mají problém s přibíráním, resp. obtížně nabírají svalovou hmotu.

Arašídy pro ně mohou být jedním z nástrojů, který dokáže pomoci se zvýšením kalorického příjmu a při tom doplnit poměrně slušnou dávku bílkovin. V objemovém jídelníčku s kalorickým nadbytkem tak mohou hrát roli skvělé svačinky – ať už si je dáte raw, pražené, nebo lžičku arašídového másla. V kombinaci s kvalitním gainerem mohou vytvořit opravdu řádnou kalorickou bombu, kterou ocení každý ektomorf s problémem nabrat svaly.

9. Další potenciální zdravotní benefity arašídů

Možná si myslíte, že už jsme si toho o arašídech sdělili docela dost, ale jejich potenciální benefity na zdraví zde zdaleka nekončí. Tyto luštěniny totiž často bývají pro svůj obsah živin předmětem různých studií, které zjistily další zajímavé věci.^{[1, 18 – 22]}

• Díky svým vlastnostem mohou mít arašídy pozitivní vliv i na Alzheimerovu chorobu.
• Lidé konzumující arašídy mají tendenci mít nižší index tělesné hmotnosti (BMI).
• Arašídy mohou mít pozitivní vliv i na vaše kosti. Obsahují totiž fosfor a bílkoviny, které přispívají k udržení zdravých kostí.
• Díky obsahu argininu mohou mít arašídy pozitivní vliv na mírné příznaky erektilní dysfunkce.
• Pro svůj obsah sirných aminokyselin, jako je cystein a methionin, se podílejí na tvorbě keratinu, který se pojí se zdravím vlasů.

Nejen tyto body jsou důkazem toho, že arašídy patří mezi velmi zajímavé potraviny, které obohatí váš jídelníček o cenné živiny. V tomto směru ovšem samozřejmě nemůžeme zapomenout ani na jejich charakteristickou lahodnou chuť, kterou si můžeme užívat v různých formách.

Jaká je výživová hodnota arašídů?

Množství energie a živin v arašídech se může mírně lišit. Důvodem jsou například rozličné klimatické podmínky pěstování, skladování nebo způsob, jakým jsou arašídy zpracovány (pražené, solené, s příchutí apod.). Když se však na hodnoty podíváme obecně, průměrná výživová tabulka raw arašídů vypadá následovně^[2]:

Výživové hodnoty arašídů	na 100 g
Energetická hodnota	591 kcal / 2470 kJ
Bílkoviny	25,8 g
Tuky	49 g
– z toho mononenasycené MK	24,4 g
– z toho polynenasycené MK	15,6 g
Sacharidy	7,5 g
Vláknina	8,5 g

Jaké makroživiny obsahují arašídy?

• Arašídy jsou vyhledávány zejména díky vysokému podílu zdravých tuků v podobě mononenasycených a polynenasycených mastných kyselin. V případě mononenasycených se jedná hlavně o kyselinu olejovou.
• Zároveň se pyšní vysokým obsahem bílkovin, které mají zajímavé spektrum esenciálních aminokyselin podobné sóji.
• Obsahují také vysoký podíl vlákniny prospěšné pro optimální trávení a střevní mikrobiom.

Jaké mikroživiny obsahují arašídy?

• Tyto luštěniny jsou bohaté na vitaminy, fytosteroly, minerální a další biologicky aktivní látky. Obsahují široké spektrum vitaminů B, jako je folát (vitamin B9), niacin (vitamin B3), kyselina pantotenová (vitamin B5), pyridoxin (vitamin B6) a thiamin (vitamin B1), ale i vitamin E. S ohledem na minerální látky v arašídech najdeme vápník, hořčík, měď, draslík, mangan, fosfor, selen a zinek. Mezi bioaktivní látky ve složení arašídů patří také antioxidant v podobě resveratrolu.^[1]

V jakých podobách si můžeme arašídy vychutnat?

Když to vezmeme od základů, nejvíce autentickou chuť mají nepražené arašídy, které neobsahují sůl, olej ani jiné přídatné látky. Můžete si je tedy vychutnat tak, jak vám je naservíruje samotná příroda, nebo v ochucené či jinak upravené podobě.

• Neloupané obsahují zpravidla trochu více živin, jelikož i slupka je bohatá na množství bioaktivních látek.
• Loupané jsou zase pro mnohé chuťově jemnější.
• Pražené okouzlí méně krémovou, ale zato jemně nasládlou zemito-oříškovou chutí. Můžete je najít ve více verzích jako solené, nesolené či kořeněné.
• Obalené v těstíčku, například s příchutí wasabi, případně v kombinaci se slaným karamelem či medem, která nabízí chutný mix slané, sladké a pikantní chuti. Tyto druhy sice vynikají chutí, ale po nutriční stránce se již jedná o více průmyslově zpracované potraviny, jejichž nutriční kvalita je horší než v případě čistých, respektive nezpracovaných nebo minimálně zpracovaných verzí. Zpravidla obsahují mnoho soli a přídatných látek.
• V jogurtu a v čokoládě – nejčastěji můžeme najít kombinaci arašídů buď v bílém jogurtu, nebo v hořké čokoládě, která představuje zajímavé spojení chutí pro každého, kdo má raději něco sladšího.
• Jako arašídové máslo v klasické jemné i křupavé podobě. O něco dál může být arašídové máslo v BIO kvalitě s lahodnou chutí a krémovou konzistencí, kterou si můžete užít samostatně, na toastech, s ovocem či v ovesné kaši. Jeho zajímavou, méně kalorickou alternativou je arašídové máslo v prášku, které nabízí široké možnosti využití při vaření a pečení.
• V podobě arašídových křupek, které bývají velmi oblíbeným snackem a alternativou bramborových chipsů. Opět se však jedná o zpracovanou potravinu, která je kromě arašídů složena většinou z kukuřičné mouky, krupice, palmového oleje, soli a dalších složek.

Jsou arašídy bezpečné?

I napříč všem benefitům a pozitivním zprávám o arašídech musíme zmínit i to, že patří mezi nejsilnější alergeny. I proto se často na etiketě potravin můžete setkat s upozorněním typu „obsahuje arašídy“, přičemž ty jsou navíc v tabulce alergenů vyznačeny tučným písmem. Tuto alergii ve většině případů diagnostikuje lékař a jejích prvních příznaků si všimnete poměrně rychle. Prevalence je v západních zemích na úrovni 1–2 % alergiků.^[30]

Projevuje se otokem, svěděním, zarudnutím kůže, svěděním nosu, kýcháním či kašlem. Výjimkou však nejsou ani zažívací potíže, průjem, nevolnost, zvracení nebo silná anafylaktická reakce. Pokud touto alergií trpíte, jistě víte, že nejlepším řešením je arašídy z jídelníčku vyřadit a dát si pozor na jejich obsah v jiných potravinách. S tím pomáhá seznam alergenů, na základě kterého jsou arašídy v EU označeny číslem 5.^{[23 – 24]}

Pozor by si na arašídy měli dát i lidé s histaminovou intolerancí. Ta se nejčastěji projevuje gastrointestinálními a dermatologickými symptomy, jako je svědění pokožky, průjem, zvracení, bolest břicha či zácpa. Mezi její příznaky však patří také kašel, otok sliznic nebo bolest hlavy. Zde opět platí, že ti, kteří mají histaminovou intoleranci, by měli dodržovat histaminovou dietu. Každý by si však příznaky měl vysledovat sám na sobě, protože se jedná o velmi komplexní problém a co v případě histaminové intolerance vadí jednomu, nemusí být problémem pro někoho jiného.^[25]

Objevte naše bestsellery:

Mohou se arašídy konzumovat i během těhotenství či kojení?

Obavy z konzumace arašídů či ořechů v těhotenství jsou už dávno passé. Dnes totiž víme, že si je mohou dopřát i dámy během tohoto období, a to beze strachu z toho, že by tím zvýšily riziko vzniku alergie u jejich dítěte. Tomu naopak pomůže, že je zařadíte do svého jídelníčku, protože, jak jsme uvedli výše, obsahují řadu živin, které jsou pro vývoj dítěte prospěšné. Arašídy v těhotenství či během kojení jsou naprosto v pořádku, pokud tedy nedělají problémy samotné ženě.^[31]

Kolik arašídů můžeme denně sníst?

Na otázku, kolik arašídů je dost arašídů, by jejich milovníci zřejmě odpověděli, že všechny. Mají tedy arašídy nějaký limit? Za všeobecné doporučení denní konzumace arašídů můžeme považovat hrst, tedy cca 35 gramů. V tomto případě lze říci, že skvěle obohatí váš jídelníček dalšími živinami. Na druhé straně může být denní konzumace arašídů klidně i vyšší. Je však třeba myslet na to, že jde o poměrně kalorickou potravinu, a jejich příjem by tak měl být v souladu s vaším celkovým denním energetickým příjmem.

Kam můžeme arašídy přidat?

Arašídy patří mezi univerzální potraviny, které se ve vaší kuchyni rozhodně neztratí. Hodí se do různých slaných i sladkých jídel, svačin či snídaní. Příklady jejich využití jsou následující:

• snídaňové kaše, granola, müsli, smoothie (v podobě arašídového másla)
• pokrmy nejen asijské kuchyně (omáčky k masu, restovaná quinoa, posyp na ozdobu)
• koláče, dezerty, pudinky, cookies, sušenky, řezy, bábovky, nepečené sušenky, košíčky, kuličky
• domácí pečivo, arašídový chléb, saláty, dresinky, arašídová zmrzlina, cheesecake

V případě, že hledáte inspiraci, jak si vychutnat arašídy tak, aby roztančily vaše chuťové pohárky, určitě nevynechejte kategorii našich receptů.

• A pokud vás zajímá více informací o arašídech v podobě lahodných másel, určitě nepřehlédněte náš článek Arašídové máslo: Jak vybrat to nejlepší a jaký vliv má na zdraví?
• Případně, pokud se chcete dozvědět více o ořeších jako takových, máme pro vás připravený článek Které ořechy jsou nejvýživnější a jaké zdravotní benefity mají?

Závěr

Arašídy jsou opravdu všestrannou pochoutkou, kterou si zamilujete. A to nejen díky jejich lahodné chuti, ale také bohatému nutričnímu profilu. Vysoký podíl zdravých tuků, bílkovin, vlákniny, vitamínů, minerálních a bioaktivních látek jim totiž propůjčuje značné množství zdravotních výhod, pro které byste je rozhodně neměli přehlížet. Konzumace arašídů je navíc pro lidi bez alergií a intolerancí naprosto bezpečná a mohou si ji užívat v široké škále různých snacků či ve slaných i sladkých pokrmech.

Pokud se vám článek o arašídech líbil, podělte se o něj na sociálních sítích i s vašimi známými.

Zdroje:

[1] Shalini S. Arya, Akshata R. Salve, S. Chauhan – Peanuts as functional food: a review – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4711439/

[2] Food Central – Peanuts – https://fdc.nal.usda.gov/fdc-app.html#/food-details/2515376/nutrients

[3] Richard D Mattes, Penny M Kris-Etherton, Gary D Foster – Impact of peanuts and tree nuts on body weight and healthy weight loss in adults – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/18716179/

[4] Marta Guasch-Ferré, Xiaoran Liu, Vasanti S. Malik, Qi Sun, Walter C. Willett, JoAnn E. Manson, Kathryn M. Rexrode, Yanping Li, Frank B. Hu – Nut Consumption and Risk of Cardiovascular Disease – https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0735109717398224?pes=vor

[5] Dominique Bonnefont-Rousselot Resveratrol and Cardiovascular Diseases – https://www.mdpi.com/2072-6643/8/5/250

[6] Low glycemic index foods list – https://glycemic-index.net/low-glycemic-index-foods/

[7] Rui Jiang, JoAnn E Manson, Meir J Stampfer, Simin Liu, Walter C Willett, Frank B Hu – Nut and peanut butter consumption and risk of type 2 diabetes in women – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/12444862/

[8] T A Woyengo 1, V R Ramprasath, P J H Jones – Anticancer effects of phytosterols – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/19491917/

[9] A B Awad 1, K C Chan, A C Downie, C S Fink – Impact of peanuts and tree nuts on body weight and healthy weight loss in adults – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/10890036/

[10] D J Betteridge – What is oxidative stress? – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/10693912/

[11] Prevention – https://www.nhs.uk/conditions/gallstones/prevention/

[12] Chung-Jyi Tsai, Michael F Leitzmann, Frank B Hu, Walter C Willett, Edward L Giovannucci – A prospective cohort study of nut consumption and the risk of gallstone disease in men – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/15522852/

[13] Jocelyn M Sales, Anna V A Resurreccion – Resveratrol in peanuts – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/24345046/

[14] Khaled Sebei, Asma Gnouma, Wahid Herchi, Faouzi Sakouhi, Sadok Boukhchina – Lipids, proteins, phenolic composition, antioxidant and antibacterial activities of seeds of peanuts (Arachis hypogaea l) cultivated in Tunisia – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/24346073/

[15] Stephen T. Talcott, Sharyn Passeretti, Christopher E. Duncan, Daniel W. Gorbet – Polyphenolic content and sensory properties of normal and high oleic acid peanuts – https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0308814604003280

[16] Jean-Charles Preiser – Oxidative stress – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/22301329/

[17] Isabella Parilli-Moser, Inés Domínguez-López, Marta Trius-Soler, Magda Castellví, Beatriz Bosch, Sara Castro-Barquero, Ramón Estruch, Sara Hurtado-Barroso, Rosa M Lamuela-Raventós – Consumption of peanut products improves memory and stress response in healthy adults from the ARISTOTLE study: A 6-month randomized controlled trial – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/34656952/

[18] M C Morris, D A Evans, J L Bienias, P A Scherr, C C Tangney, L E Hebert, D A Bennett, R S Wilson, N Aggarwal – Dietary niacin and the risk of incident Alzheimer's disease and of cognitive decline – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/15258207/

[19] Gary J Schwartz, Jin Fu, Giuseppe Astarita, Xiaosong Li, Silvana Gaetani, Patrizia Campolongo, Vincenzo Cuomo, Daniele Piomelli – The lipid messenger OEA links dietary fat intake to satiety – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/18840358/

[20] Hye Chang Rhim, Min Seo Kim, Young-Jin Park, Woo Suk Choi, Hyoung Keun Park, Hyeong Gon Kim, Aram Kim, Sung Hyun Paick – The Potential Role of Arginine Supplements on Erectile Dysfunction: A Systemic Review and Meta-Analysis – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30770070/

[21] Zuzanna Sabina Goluch-Koniuszy – Nutrition of women with hair loss problem during the period of menopause – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4828511/

[22] Isabella Parilli-Moser, Inés Domínguez-López, Anna Vallverdú-Queralt, Sara Hurtado-Barroso, Rosa M. Lamuela-Raventós – Urinary Phenolic Metabolites Associated with Peanut Consumption May Have a Beneficial Impact on Vascular Health Biomarkers – https://www.mdpi.com/2076-3921/12/3/698

[23] Peanut Allergy Treatment – https://allergyasthmanetwork.org/food-allergies/peanut-allergy-treatment/

[24] Food labelling rules – https://europa.eu/youreurope/business/product-requirements/food-labelling/general-rules/index_en.htm

[25] Oriol Comas-Basté, Sònia Sánchez-Pérez, Maria Teresa Veciana-Nogués, Mariluz Latorre-Moratalla, María del Carmen Vidal-Carou – Histamine Intolerance: The Current State of the Art – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7463562/

[26] David S Weigle, Patricia A Breen, Colleen C Matthys, Holly S Callahan, Kaatje E Meeuws, Verna R Burden, Jonathan Q Purnell – A high-protein diet induces sustained reductions in appetite, ad libitum caloric intake, and body weight despite compensatory changes in diurnal plasma leptin and ghrelin concentrations – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/16002798/

[27] Marta Cuenca-Sánchez, Diana Navas-Carrillo, Esteban Orenes-Piñero – Controversies surrounding high-protein diet intake: satiating effect and kidney and bone health – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/25979491/

[28] Gabriele Pizzino, Natasha Irrera, Mariapaola Cucinotta, Giovanni Pallio, Federica Mannino, Vincenzo Arcoraci, Francesco Squadrito, Domenica Altavilla, Alessandra Bitto – Oxidative Stress: Harms and Benefits for Human Health – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5551541/

[29] Jayne A Barbour, Peter R C Howe, Jonathan D Buckley, Janet Bryan, Alison M Coates – Cerebrovascular and cognitive benefits of high-oleic peanut consumption in healthy overweight middle-aged adults – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/27386745/

[30] Jay A. Lieberman, Ruchi S Gupta, Rebecca C. Knibb, Tmirah Haselkorn, Stephen Tilles, Douglas P. Mack – The global burden of illness of peanut allergy: A comprehensive literature review – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8247890/

[31] Elissa M. Abrams, Scott H. Sicherer – Maternal peanut consumption and risk of peanut allergy in childhood – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6041250/

[32] Seyed Fazel Nabavi, Huige Li, Maria Daglia, Seyed Mohammad Nabavi – Resveratrol and stroke: from chemistry to medicine – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/25219659/

[33] Frank Qian, Andres Ardisson Korat, Vasanti Malik, Frank B. Hu – Metabolic Effects of Monounsaturated Fatty Acid–Enriched Diets Compared With Carbohydrate or Polyunsaturated Fatty Acid–Enriched Diets in Patients With Type 2 Diabetes: A Systematic Review and Meta-analysis of Randomized Controlled Trials – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4955926/