Vitamín K: Jedinečný vitamín s překvapivými účinky na zdraví

Vitamín K je takovým opomíjeným hrdinou mezi vitamíny. Často ho přehlížíme, ale přitom bychom bez něj nepřežili. Věděli jste, že bez něj bychom mohli i při sebemenším zranění vykrvácet? Jedním z jeho hlavních úkolů je totiž srážení krve. Zejména proto se o něj mnoho lidí začne zajímat až ve chvíli, kdy jim lékař předepíše léky na ředění krve.

Ani zdaleka to však není jeho jediná funkce. Dnes se spolu podíváme, k jakým dalším životně důležitým procesům ho potřebujeme, ve kterých potravinách je nejvíce vitamínu K a proč mají Japonci s jídelníčkem bohatým na fermentované potraviny nižší riziko osteoporózy.^[7,9]

V článku se dočtete o vlivu vitamínu K na:

Co je vitamín K?

Vitamín K je jedním z esenciálních vitamínů rozpustných v tucích (dalšími jsou vitamín D, A a E). Ve srovnání se svými sourozenci je ale běžně odsouván na druhou kolej a nemluví se o něm tak často. To je ale velká škoda, protože tato živina doslova pomáhá držet naše tělo pohromadě. Hraje totiž zásadní roli v tak důležitých funkcích, jako je pomoc s udržením pevných a odolných kostí, zároveň se díky němu může naše srážet krev. V praxi to znamená, že při zranění nebo úrazu se rána zacelí a nedovolí tělu ztratit nadměrné množství krve.^[3]

Možná vás překvapí, že pod názvem vitamín K se neskrývá pouze jedna látka. Ve skutečnosti jde o skupinu sloučenin s podobnou strukturou. Z hlediska výživy nás nejvíce zajímají dvě hlavní formy, a to vitamín K1 (fylochinon) a vitamín K2 (menachinon). Aby to však nebylo tak jednoduché, vitamín K2 má ještě několik podtypů, konkrétně MK-4, MK-7, MK-8, MK-9 a další.

Známe také vitamín K3 (menadion), ale ten není konečnou účinnou formou vitamínu. Primárně jde o meziprodukt při metabolismu vitamínu K.^[3]

Jaký je rozdíl mezi vitamínem K1 a K2?

Už jsme si uvedli, že tyto dvě formy vitamínu K se liší svou strukturou. Hlavní rozdíl však tkví v jejich původu. Navíc, jeden z nich je pro tělo dostupnější a využitelnější než ten druhý.

Vitamín K1 (fylochinon)

Až 75–90 % vitamínu K zkonzumujeme ve formě vitamínu K1, známého také pod názvem fylochinon. Jeho hlavním zdrojem jsou rostlinné potraviny, přičemž nejvíce ho obsahuje zelená listová zelenina (špenát, kapusta, zelí atd.). Kromě toho ho najdeme i v rostlinných olejích či například v ořeších. Když budete číst dál, dozvíte se ještě více o těch nejlepších zdrojích i o tom, kolik vitamínu K obsahují.^[10]

Tato forma má ale jednu nevýhodu. Poměrně obtížně se vstřebává do těla, protože v rostlinách je pevně vázána na chloroplasty (části rostlinných buněk, ve kterých probíhá fotosyntéza). Proto se z potravy vstřebá průměrně jen 5–10 %. Pokud ovšem tyto potraviny kombinujeme s tukem, vstřebatelnost se může zvýšit až trojnásobně. V praxi to znamená, že si například zakápnete zeleninový salát lžící olivového oleje nebo ho posypete oblíbenými semínky. Perfektní biologickou dostupnost fylochinonu získáte tehdy, když sáhnete po doplňku stravy.^[3,10,14]

Vitamín K2 (menachinon)

Menachinon je svým původem zcela výjimečný. Tvoří ho totiž bakterie, a to dokonce i ty v našem trávicím traktu. Ano, je to tak, vitamín K vyrábějí prospěšné mikroorganismy, které jsou součástí našeho střevního mikrobiomu.

Bakterie tvoří vitamín K2 i během fermentace (kvašení), proto ho hojně obsahují fermentované produkty, jako například natto nebo kvašená zelenina. Dále ho vyrábějí i mikroorganismy ve střevech zvířat – v jejich žaludku se dokonce vitamín K1 přeměňuje na vitamín K2 (takto vzniká MK-4). Jeho dobrým zdrojem jsou tak i živočišné potraviny.^[3]

Na rozdíl od vitamínu K1 je menachinon dostupnější a lépe vstřebatelný. To, kolik se ho vstřebá, ale záleží na konkrétním typu menachinonu – nejlépe se vstřebává MK-7. To platí i pro potravinové zdroje, nejen suplementy. Ze suplementů se dokáže vstřebat prakticky celá jeho dávka.^[3,10]

Vitamín K3 (menadion)

Přestože jeho název uvádí něco jiného, ​​tato látka není vitamínem. Menadion je tzv. provitamín, což znamená, že se v organismu přeměňuje na vitamín. Konkrétně jde o meziprodukt procesu, kdy z vitamínu K1 (fylochinonu) vzniká MK-4 (typ vitamínu K2). Z fylochinonu tedy vznikne menadion a ten se dále přemění na MK-4. Tento proces je však u lidí neefektivní a není dobře prozkoumán. Účinnější je u zvířat.^[3,12]

Kdysi se vyráběl i synteticky a používal se ve formě doplňků stravy, protože si vědci mysleli, že může být efektivní náhradou vitamínů K1 a K2. Neúčinkoval ale tak, jak si představovali, a navíc způsoboval zdravotní problémy. Proto ho dnes již mezi doplňky stravy nenajdeme.

Rozdíly mezi formami vitamínu K ve zkratce

	Vitamín K1 (fylochinon)	Vitamín K2 (menachinon)	Vitamín K3 (menadion)
Původ	Rostlinný	Bakteriální / MK-4 vzniká přeměnou z fylochinonu	meziprodukt přeměny vitamínu K1 na K2 / syntetický
Zdroje	rostlinné potraviny, doplňky stravy	fermentované potraviny, živočišné potraviny, tvorba vlastními bakteriemi ve střevech, doplňky stravy	nenachází se ve stravě ani v doplňcích, není vhodný pro suplementaci
Primární funkce v těle	Srážlivost krve	Metabolismus kostí, zdraví cév
Biologická dostupnost	nízká (5–10 %) vstřebatelnost z potravin (zvyšuje se kombinací s tuky), dobrá vstřebatelnost z doplňků stravy	téměř úplná vstřebatelnost z potravin a doplňků stravy	není vhodný pro suplementaci

Který vitamín K je lepší?

Určitě by bylo nejjednodušší, kdyby byla jedna z forem účinnější a prospěšnější, a na tu bychom se mohli zaměřit v jídelníčku. Tak tomu ale bohužel není. Vitamín K1 a K2 totiž nepůsobí v těle stejně a každý z nich má jiné zdravotní benefity. Navzájem se ale perfektně doplňují a pro nás je důležité, abychom měli dostatek obou.

Mohly by vás zajímat tyto produkty:

Jaké účinky na zdraví má vitamín K?

Můžeme si být jisti tím, že vitamín K nemáme v těle jen tak do počtu, ale vykonává v něm opravdu životně důležité úkoly. Zajímavé ale je, že každá z forem má své specializace, na které se soustředí o něco víc než na ostatní.

1. Umožňuje srážení krve

Vitamín K, konkrétně vitamín K1 (fylochinon) a MK-4 (jeden z typů vitamínu K2) jsou hlavními hrdiny při srážlivosti krve. A ta je pro nás opravdu nesmírně důležitá. Když se řekne srážení krve, možná vás jako první napadne trombóza a ucpávání cév krevními sraženinami, ale to je až extrém, ke kterému dochází, když je v těle nějaký problém.

V každodenním životě má srážení krve řadu důležitých funkcí, včetně těchto nejdůležitějších.

• Zabraňuje nadměrnému krvácení při poškození cév. I v důsledku malého zranění bychom mohli krvácet donekonečna, kdyby si tělo nedokázalo vytvořit krevní sraženinu v místě poranění, a nezabránilo tak krvácení.
• Pomáhá s ochranou před infekcemi. Zacelená rána totiž nepustí škodlivé mikroorganismy do krve.
• Podporuje hojení ran. Krevní sraženina slouží jako dočasná ochrana, než se obnoví poškozená tkáň.^[6]

Co dělá vitamín K v procesu srážení krve?

Aby se mohla vytvořit krevní sraženina a ucpat zraněnou cévu, musí proběhnout několik důležitých kroků. Představte si, že se říznete do prstu. Tělo v tu chvíli zmobilizuje své záchranné složky a vyšle je do akce. Nejprve se stáhnou krevní cévy, aby přes ně krev tekla pomaleji. Zároveň na místo nehody přicházejí krevní destičky a v ráně vytvářejí dočasnou záplatu. V dalším kroku se již objevuje na scéně vitamín K.

• Dává signál srážecím (koagulačním) faktorům, aby započaly svou část záchranné akce. Srážecí faktory jsou speciální bílkoviny pomáhající tvořit zátku, která trvale uzavře ránu.^[17]
• Vitamín konkrétně aktivuje 4 srážecí faktory. Jedním z nich je protrombin, který se po aktivaci přemění na trombin. Tím dále umožní přeměnu fibrinogenu na fibrin, který vytvoří základní strukturu trvalé zátky.^[5,12]
• Ve zkratce, aktivací koagulačních faktorů umožní vitamín K tělu dokončit srážení krve a zacelit ránu.

Co s tímto procesem udělají léky na ředění krve?

Určitě jste již slyšeli, že pokud někdo užívá tyto léky, konkrétně například warfarin, měl by mít pod kontrolou příjem vitamínu K, a to jak z potravin, tak z doplňků. Je to proto, že warfarin a vitamín K se v podstatě mezi sebou perou. Když někdo musí užívat léky na ředění krve, znamená to, že jeho srážlivost krve je příliš vysoká. Až tak vysoká, že hrozí krevní sraženiny, které mohou ucpat cévy. Aby se tomu předešlo, lékař mu nasadí warfarin, který snižuje nadměrnou srážlivost.

Vitamín K ale, jak jsme si již řekli, působí opačně – podporuje srážlivost. Jeho příjem nad určitou hranici tak může způsobit, že lék nebude fungovat. Pokud tedy někdo tyto léčivé přípravky užívá, měl by konzultovat svůj jídelníček a příjem vitamínu K s lékařem a poradit se také s nutričním terapeutem. Lékař dokáže díky testu protrombinového času zjistit, jak dlouho trvá, než se krev srazí, a s pomocí dalších vyšetření může nastavit správnou léčbu a průběžně ji kontrolovat. Nutriční terapeut zase poradí, jak se stravovat tak, aby bylo množství vitamínu K ve stravě pod kontrolou.^[3]

2. Podporuje pevnost kostí

Vitamín K je jednou z mikroživin, kterou nutně potřebujeme k tomu, aby naše kosti dokázaly růst, byly pevné, odolné a jednoduše zdravé. Zatímco u krevní srážlivosti měl hlavní slovo vitamín K1, pro dobrou kondici kostí je zase důležitější vitamín K2. Na čem tato živina každý den neúprosně pracuje?

• Tělo potřebuje vitamín K2 k tvorbě osteokalcinu, což je bílkovina tvořená v kostních buňkách (osteoblastech). Jeho úkolem je podporovat mineralizaci kostí. Dobře mineralizované kosti jsou následně silné a mají nízké riziko zlomenin. Tímto způsobem můžeme efektivně bojovat proti osteoporóze (řídnutí kostí).^[1]
• Vitamín K podporuje také růst samotných kostních buněk (osteoblastů), a tím pádem tvorbu a růst kostí.
• Navíc také zpomaluje zánik kostní hmoty, a to tak, že brzdí osteoklasty – buňky, které mají na svědomí její odstraňování. Tento proces probíhá přirozeně celý život, ale zhruba do 25.–30. roku života je v rovnováze s tvorbou nové kostní tkáně. V tomto věku však zánik začíná převažovat. Proto je o to důležitější pečovat o své kosti – a právě vitamín K pomáhá tento přirozený chod těla zmírnit.^[1]

Jak vitamín K spolupracuje s vápníkem a vitamínem D?

Při budování silných a zdravých kostí hrají stejně důležitou roli i vitamín D a vápník. Vápník je v první řadě stavební prvek, který svým zabudováním se do kostí pomáhá tvořit jejich pevnou strukturu. Sám se tam ale nedostane. Potřebuje vitamín D, který umožní jeho vstřebávání z potravy a dále podpoří tvorbu osteokalcinu – proteinu, který pomáhá ukládat vápník do kostí. Poté, co je vytvořen osteokalacin, přichází na scénu vitamín K – aktivuje ho a umožní mu zabudovat vápník do kostní hmoty. Spolupráce vitamínů D a K se tímto způsobem postará o to, že je vápník v těle správně využit ke zpevnění kostí.^[2]

Pokud by vás zajímalo, co může zapříčinit nedostatek vitamínu D, jaké má další účinky na zdraví, případně kolik ho denně potřebujete nebo kde ho najdete, přečtěte si článek Vitamín D: Proč je tak důležitý, co způsobuje nedostatek a jak ho doplnit?

3. Zlepšuje kardiovaskulární zdraví

Role vitamínu K na zdraví srdce a cév je často přehlížena. Přitom vitamín K, zejména ve formě menachinonu, pomáhá chránit naše cévy před nežádoucím vápenatěním. Aktivuje tzv. gla-protein, který si můžeme představit jako takového strážce tepen. Tento protein zabraňuje tomu, aby se vápník hromadil na místech, kde nemá co dělat. Vitamín K tak tímto způsobem pečuje o čistotu a pružnost cév, čímž pomáhá snížit riziko aterosklerózy (kornatění tepen) a dalších kardiovaskulárních onemocnění.^[4,13]

4. Další zdravotní účinky vitamínu K

• Podle studií má protizánětlivé účinky.
• Ukazuje se, že může zlepšit citlivost na inzulín.
• Podle vědců existuje asociace mezi jeho vyšším příjmem a nižším výskytem onkologických onemocnění.
• Může hrát roli i při podpoře kognitivních funkcí.^[1,3]

Co se děje při nedostatku vitamínu K a komu hrozí?

To, jak se deficit vitamínu K projevuje na našem zdraví, si už po přečtení jeho účinků pravděpodobně dokážete domyslet sami. Když tento vitamín v těle chybí, mohou nastat následující zdravotní problémy.

• snížená srážlivost krve, a tím pádem vyšší krvácivost
• nižší pevnost a hustota kostí a s tím spojené vyšší riziko osteoporózy
• zvýšené riziko vzniku aterosklerózy^[3,14]

Dobrou zprávou však je, že deficit vitamínu K není u běžných zdravých lidí častý. Typicky jsou ohroženy jen určité skupiny lidí.

• Novorozenci, protože během těhotenství nedokáže vitamín K efektivně procházet placentou do těla dítěte. Kromě toho je i v mateřském mléce minimum tohoto vitamínu. Proto je běžným postupem, že je krátce po narození každému dítěti píchnuta injekce s vitamínem K. Alternativou může být i podávání léčivého přípravku ústně po dobu několika týdnů, ale tento způsob může být méně účinný. Proto se globálně doporučuje injekční podání.^[8,10,11]
• Lidé s poruchou vstřebávání živin, způsobenou onemocněním trávicího traktu. Může jít například o celiakii nebo zánětlivé onemocnění střev (IBD).
• Pacienti dlouhodobě užívající antibiotika. Ta totiž ničí i prospěšné bakterie, které mimo jiné produkují vitamín K.
• Lidé s dlouhodobě nízkým a nedostatečným příjmem. Může jít o lidi s poruchami příjmu potravy, ale i ty, kteří dlouhodobě dodržují striktní diety.
• Ti, kdo trpí určitými onemocněními jater a dalšími specifickými zdravotními problémy.

Může mít nadbytek vitamínu K nežádoucí účinky?

U vitamínů K1 a K2 nejsou u zdravých lidí pozorovány žádné toxické účinky související s nadměrným příjmem těchto vitamínů. Rizikem je však již zmiňovaná interakce s léky na ředění krve, kdy vitamín K může snížit jejich účinnost.^[3]

S čím interaguje vitamín K?

Při užívání některých léků by měl být denní příjem vitamínu K pod drobnohledem, jelikož snižuje jejich účinnost. Naopak, některé léky mohou snížit hladinu tohoto vitamínu v těle. Které to jsou?

• Warfarin a jemu podobné léky na ředění krve na předpis (antagonisté vitamínu K). Vitamín K může snížit jejich účinek, což vede k vyšší srážlivosti krve. To ale neplatí pro heparin či nízkomolekulární hepariny – při jejich užívání není potřeba omezovat příjem vitamínu K.
• Sekvestranty žlučových kyselin, neboli jeden z typů léků ke snížení cholesterolu. Snižují vstřebávání žlučových kyselin, pomocí kterých se do těla dostává vitamín K. Takto mohou snížit jeho hladinu v těle.
• Orlistat, jeden z léků na hubnutí, snižuje vstřebávání tuků z potravy. Jelikož se vitamín K vstřebává spolu s tuky, může to vést k jeho nižšímu příjmu.
• Antibiotika, která ničí bakterie v trávicím systému. Mohou zlikvidovat i bakterie, které tvoří vitamín K.^[16]

Odkud získáme vitamín K?

Hlavní zdroje vitamínu K jsme si již nastínili. Nyní si povíme podrobněji, kde jednotlivé formy vitamínu najdeme, kolik ho které potraviny obsahují i ​​které zdroje jsou nejlepší.

Které potraviny jsou dobrým zdrojem vitamínu K1?

Obecně můžeme říci, že vitamín K1 najdeme v rostlinných potravinách. Představme si ty, které jsou na něj nejbohatší.

• Zelená listová zelenina je nejbohatší na vitamín K. Jedná se například o špenát, kapustu, saláty nebo zelí. Při vaření, pečení nebo i jako ingredienci do smoothies můžete použít také špenátový nebo kapustový prášek.^[10]
• Zelená košťálová zelenina, například brokolice.
• Divoké zelené rostliny, jako kopřiva, listy pampelišky či medvědí česnek.
• Bylinky používané jako koření, například majoránka, bazalka nebo saturejka.
• Rostlinné oleje, z nichž nejvíce vitamínu K obsahuje sójový, řepkový a olivový olej.
• Některé ořechy, například kešu, piniové nebo lískové ořechy.
• Ovoce, z nějž vynikají borůvky, kiwi nebo hrozny.^[10]

Abychom to shrnuli, prakticky jakákoli zelenina nebo ovoce může obsahovat menší nebo větší množství vitamínu K. Totéž platí i pro oleje nebo třeba ořechy a semena. Největší obsah vitamínu přitom mají ty, které jsme si jmenovali. Pokud však někdo potřebuje z nějakého důvodu omezit vitamín K v jídelníčku, vyplatí se udělat si ještě detailnější rozbor.

Obsah vitamínu K se přitom u každé potraviny může lišit podle toho, jak je stará, jak byla pěstovaná či v jakých klimatických podmínkách rostla.

Jaký vliv má na obsah vitamínu K1 vaření a sluneční záření?

Určitě vás zajímá, jestli můžeme nevědomky zničit část vitamínu K v potravinách. Pokud by se to totiž dělo, byla by to velká škoda. Pravdou je, že tento vitamín můžeme v kuchyni znehodnotit, ale naštěstí tomu můžeme snadno předejít.

Dobrou zprávou je, že klasickým vařením vitamín K v potravinách nezničíme, nebo jen opravdu minimálně. Jeho obsah však může klesnout při dlouhodobém zahřívání na více než 185 °C. To se může stát například při pečení. Dle výzkumů může obsah vitamínu K klesnout cca o 15 % při působení této teploty po dobu delší než 40 minut.^[10]

Teplota vitamínu K sice moc neublíží, ale zato je tento vitamín poměrně citlivý na sluneční záření. To může být problém hlavně v případě olejů, které často neskladujeme správně. Věřili byste, že pokud je olej 2 dny vystaven dennímu světlu, může se jeho podíl vitamínu K snížit až o 46–87 %? Proto se doporučuje skladovat oleje v tmavých nádobách a ideálně také na tmavém místě.

Obsah vitamínu K1 v jednotlivých potravinách

Potravina	Obsah vitamínu K1/100 g
mangold	830 µg
špenát	483 µg
kapusta	390 µg
brokolice	102 µg
římský salát	83 µg
majoránka (sušená)	622 µg
bazalka (sušená)	1 710 µg
sójový olej	184 µg
řepkový olej	71 µg
olivový olej	60 µg
lískové ořechy	14 µg
borůvky	19 µg
maliny	9 µg

^[18]

Které potraviny jsou zdrojem vitamínu K2?

Jak jsme si již jednou uvedli, vitamín K2 má dva hlavní zdroje. Tvoří ho bakterie našeho střevního mikrobiomu a zároveň ho můžeme získat i z potravin.

• Fermentované potraviny vynikají vysokým obsahem tohoto vitamínu. Jsou totiž vyráběny bakteriální fermentací. Během ní kontrolované množství prospěšných mikroorganismů přirozeně přeměňuje cukry a další živiny v potravině na jiné prospěšné látky. Bakterie během tohoto procesu vyrábějí i vitamín K – ne však všechny, proto podíl vitamínu závisí na tom, jaké kmeny bakterií jsou použity ke kvašení.
• Vitamín K2 tak obsahuje kysané zelí a jiné druhy kvašené zeleniny, kimchi nebo kombucha. Průkopníkem je japonské natto, jehož pravidelná konzumace se ve výzkumech dokonce pojí s nižším rizikem osteoporózy.^[7,9]
• Sýry jsou také vyráběny fermentací. Proto jsou tvrdé i například plísňové sýry dobrým zdrojem vitamínu K2. Podle vědců pochází až téměř polovina vitamínu K2 přijímaného z potravy ze sýrů (u lidí na běžné smíšené stravě).^[10]
• Obsahem tohoto vitamínu vynikají také játra a výrobky z nich.
• Najdeme ho i v jiných živočišných potravinách, jako je maso, masné výrobky či vejce. Menachinon je totiž přirozeně syntetizován střevními bakteriemi i u zvířat a dále se ukládá v jejich tkáních. Kromě toho zvířata konzumují rostlinné potraviny bohaté na vitamín K1 a jejich mikroorganismy ve střevech ho přeměňují na vitamín K2 (takto vzniká například MK-4). Do našeho těla se potom dostane například skrze kuřecí maso nebo vejce.

Obsah vitamínu K2 v jednotlivých potravinách

Potravina	Obsah vitamínu K2/100 g
sýry a jiné mléčné produkty	0,1–94 µg
játra	0,3–369 µg
kvašené zelí	13 µg
natto	350–1000 µg
kuřecí maso	5,8–60 µg
vejce	10–30 µg

^[3]

Pro koho je vhodná suplementace vitamínu K? 

Teď už víte, že bez doplňování vitamínu K se neobejdou například novorozenci, lidé se specifickými onemocněními, nebo že se hodí při užívání některých léků. To jsou ovšem případy, které patří do rukou lékaře a ten se postará i o suplementaci tohoto vitamínu. Pro koho jsou tedy doplňky s obsahem vitamínu K vhodné, pokud mluvíme o běžných zdravých lidech?

• Pro lidi s nedostatečným příjmem vitamínu K v jídelníčku. Na jedné straně se může jednat o vegetariány a vegany, kteří nepřijímají dost vitamínu K2. Na druhé straně může vitamín K1 chybět lidem, kteří jsou například na keto dietě, protože konzumují minimum ovoce, zeleniny a rostlinných potravin.
• Pro osoby s dlouhodobě nízkým kalorickým příjmem. S ním jde ruku v ruce i nízký příjem živin.
• Pro sportovce, jejichž organismus má celkově zvýšené nároky na živiny. Zároveň sportovci více namáhají svůj pohybový aparát, proto jim může přijít vhod vliv vitamínu K na kosti.
• Pro lidi, kteří chtějí předcházet osteoporóze. Tehdy je užitečné užívat kombinaci vitamínu K2 a D3.
• Pro osoby, které dbají na prevenci srdečně-cévních problémů.
• Pro ženy po menopauze, které mají vyšší riziko vzniku osteoporózy.
• Pro lidi, kteří užívají vyšší dávky vápníku nebo vitamínu D. Kombinace s vitamínem K může lépe nastolit jejich rovnováhu v těle a postarat se o jejich správnou funkci.

Jaký je doporučený denní příjem vitamínu K?

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA):

• 70 µg pro zdravé dospělé lidi, včetně těhotných a kojících žen

Společnost pro výživu v německy mluvících zemí (DACH):

• 70 µg pro muže
• 60 µg pro ženy, včetně těhotných a kojících^[3,15]

Doporučené dávky jsou pro jednoduchost přepočteny na fylochinon. V praxi však tento příjem vitamínu K počítá s podílem fylochinonu i menachinonu.

Pokud vás zajímá, jaké účinky a vlastnosti mají další vitamíny, přečtěte si článek Kompletní průvodce vitamíny: K čemu slouží, jak poznat nedostatek a kolik jich přijímat.

Co si z toho vzít?

Vitamín K je nenápadný, ale o to důležitější prvek v našem těle. Přestože se o něm nemluví tak často jako o vitamínech D či C, má nepostradatelnou roli při srážení krve, pro zdraví kostí i ochranu cév. Proto je ideální zajistit si dostatek obou jeho forem, vitamínu K1 i vitamínu K2. Nejlepší způsob, jak toho dosáhnout, je pestrá a vyvážená strava. Zatímco vitamín K1 získáme ze zelené listové zeleniny, menachinony (vitamín K2) najdeme ve fermentovaných potravinách a živočišných produktech. S dosažením jeho správné hladiny nám pomohou i suplementy, a my tak můžeme čerpat všechny benefity tohoto esenciálního vitamínu.

Vitamín K je důležitý – dejte o něm vědět i ostatním. Nenechávejte si získané informace pro sebe a sdílejte je se svými přáteli a známými.

Zdroje:

[1] AKBARI, S. - RASOULI-GHAHROUDI, A.A. Vitamin K and Bone Metabolism: A Review of the Latest Evidence in Preclinical Studies. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30050932/][

[2] BALLEGOOIJEN, A.J. VAN et al. The Synergistic Interplay between Vitamins D and K for Bone and Cardiovascular Health: A Narrative Review. – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5613455/

[3] EFSA PANEL ON DIETETIC PRODUCTS, NUTRITION AND ALLERGIES (NDA) et al. Dietary reference values for vitamin K. – https://data.europa.eu/doi/10.2903/j.efsa.2017.4780

[4] HARIRI, E. et al. Vitamin K2-a neglected player in cardiovascular health: a narrative review. – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/34785587/

[5] HARUTYUNYAN, H.A. Prothrombin and fibrinogen carbonylation: How that can affect the blood clotting. – https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC6837719/

[6] HOU, Y. et al. Platelets in hemostasis and thrombosis: Novel mechanisms of fibrinogen-independent platelet aggregation and fibronectin-mediated protein wave of hemostasis. – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/26541706/

[7] IKEDA, Y. et al. Intake of Fermented Soybeans, Natto, Is Associated with Reduced Bone Loss in Postmenopausal Women: Japanese Population-Based Osteoporosis (JPOS) Study1. – https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0022316622082499

[8] JULLIEN, S. Vitamin K prophylaxis in newborns. – https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC8424792/

[9] KOJIMA, A. et al. Natto Intake is Inversely Associated with Osteoporotic Fracture Risk in Postmenopausal Japanese Women. – https://jn.nutrition.org/article/S0022-3166(22)02079-X/fulltext

[10] MLADĚNKA, P. et al. Vitamin K – sources, physiological role, kinetics, deficiency, detection, therapeutic use, and toxicity. – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8907489/

[11] LOEWY, A.D. Position Statement: Guidelines for vitamin K prophylaxis in newborns: A joint statement of the Canadian Paediatric Society and the College of Family Physicians of Canada. – https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC6184976/

[12] SHEARER, M.J. - OKANO, T. Key Pathways and Regulators of Vitamin K Function and Intermediary Metabolism. – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/29856932/

[13] SCHWALFENBERG, G.K. Vitamins K1 and K2: The Emerging Group of Vitamins Required for Human Health. – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/28698808/

[14] VERMEER, C. Vitamin K: the effect on health beyond coagulation – an overview. – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3321262/

[15] Dietary Reference Values | DRV Finder. – https://multimedia.efsa.europa.eu/drvs/index.htm

[16] Office of Dietary Supplements - Vitamin K. – https://ods.od.nih.gov/factsheets/VitaminK-HealthProfessional/

[17] Physiology, Clotting Mechanism - StatPearls - NCBI Bookshelf. – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK507795/

[18] FoodData Central. – https://fdc.nal.usda.gov/